Otisk rtěnky se nepočítá. Výstava připomíná, jak je Frida Kahlo spojená s barvou

Otisk rtěnky se nepočítá. Výstava připomíná, jak je Frida Kahlo spojená s barvou
Gisèle Freund: Frida Kahlo maluje portrét svého otce, 1951.
Diego Rivera ve svém ateliéru v San Ángel, anonym, kolem roku 1940.
Nickolas Muray: Frida Kahlo ležící na břiše, 1946.
Gisèle Freund: Frida Kahlo s lékařem Juanem Farillem, 1951.
Foto: Muzeum Fridy Kahlo
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
2. 11. 2021 17:14
Když žila Frida Kahlo, fotilo se jen černobíle. Snímky z její pozůstalosti jsou samozřejmě takové, otisk rtěnky na portrétu Diega Rivery se nepočítá. U některých fotografií to ale platit přestává. Portréty mexické malířky se tak silně dostaly do kulturního povědomí, že když se divák setká s černobílým předobrazem, jeho mozek si barvy sám dosadí.

Výstava v pražském Domě U Kamenného zvonu představuje výběr z fotografií, jež Frida Kahlo shromáždila a v některých případech sama nafotila. Nejčastěji je na nich zachycena ona, její rodina a nejbližší přátelé.

Velká část ze 240 exponátů se věnuje tématům, která vystihují malířčin zájem o původní obyvatele Mexika, historii a politiku. Přehlídku pořádá Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s mexickým Muzeem Fridy Kahlo.

Výstavu, která od roku 2009 putuje po světových galeriích, provází silný příběh: snímky byly součástí Modrého domu v městské části Mexico City zvané Coyoacán, kde malířka žila, tvořila a roku 1954 zemřela. Její manžel, umělec Diego Rivera, dům jako budoucí muzeum daroval mexickému lidu, ovšem s podmínkou, že jediná místnost - koupelna, kde Frida Kahlo v posledních měsících života trávila mnoho času - zůstane nejméně 15 let po jeho smrti zamčená. Nakonec byla otevřena až roku 2003.

Koupelna byla „přímým svědkem“ utrpení Fridy Kahlo ke konci života. Zachovalo se zde oblečení a například sada léků či zdravotnických pomůcek - strojky na fixaci páteře, nožní protéza.

Frida Kahlo v posledních letech života prodělala amputaci nohy. Desítky operací, kterými za život prošla, byly důsledkem těžkého zranění při dopravní nehodě, ke které se nachomýtla jako pasažérka autobusu. Stala se v roce 1923, kdy bylo budoucí výtvarnici osmnáct let. Srážka s jiným vozidlem jí způsobila mnohočetné zlomeniny nohou, pánve, páteře i klíční kosti.

V zamčené koupelně čekal na objevení také osobní archiv čítající přes 6000 fotografií, dopisů či kreseb. Ze snímků vybral kurátor, uznávaný mexický fotograf a historik Pablo Ortiz Monasterio, na výstavu šest tematických celků. Jedním z nich je malířčina rodina, druhým její obdiv ke komunismu. Potom se část přehlídky věnuje Diegovi Riverovi a dalším láskám. Nechybí ani kapitola nazvaná Rozbité tělo.

Nickolas Muray: Frida Kahlo ležící na břiše, 1946.
Nickolas Muray: Frida Kahlo ležící na břiše, 1946. | Foto: Muzeum Fridy Kahlo

Fotografie Fridy Kahlo na trakčním přístroji a další „postelové scény“ přibližují realitu života ženy, jež trávila neúměrně času na lůžku, to znamená o samotě. Tehdy se naučila malovat námět, jenž byl po ruce - sama sebe a své rozbité tělo.

Fotografie, na které prostovlasá Frida leží na polštáři a odkrývá nahá záda, je přesným motivem několika obrazů. Výstava ukazuje i další sekvenci, kdy malířka se stále odkrytými zády otáčí hlavu a vysílá vábivý úsměv do objektivu.

Cyklus rodinných snímků reprezentuje série svátečních portrétů stylizovaných do viktoriánské etikety. Díky tomu, že Fridin otec Guillermo byl profesionálním fotografem, se v archivu dochovaly i celkem netradiční momentky. Například jak v křesle odpočívá mladistvě vypadající žena, které nemůže být o moc víc než čtyřicet. Na opěradle sedí druhá a shlíží na ni. Na opačnou stranu fotografie Frida napsala: „Moje babička Isabel. Spící ji zachytil můj otec v roce, kdy jsem se narodila, 1916. Pozoruje ji moje prateta, babiččina sestřenice.“

Otec Guillermo je nejen častým autorem, ale též objektem. Výstava představuje desítky jeho autoportrétů - včetně jednoho aktu. Vtipně působí fotografie zachycující Fridu, jak otce maluje podle jednoho autoportrétu.

Výstava také zprostředkovává poničené fotografie, ze kterých majitelka některé osoby vystříhala. Není ale zřejmé, jestli je ničila v afektu, nebo jestli to byl výtvarný záměr, a proč si schovala zbytky.

Frida Kahlo rovněž shromáždila malou sbírku cenných fotografií od významných autorů, kteří se s ní přátelili, například od Mana Raye, Rumuna řečeného Brassaïe nebo Tiny Modottiové.

Diego Rivera ve svém ateliéru v San Ángel, anonym, kolem roku 1940.
Diego Rivera ve svém ateliéru v San Ángel, anonym, kolem roku 1940. | Foto: Muzeum Fridy Kahlo

S Diegem Riverou sbírali také vzácné daguerrotypie, ty však nejsou součástí přehlídky. Frida se zajímala o původní mexické obyvatele, fotografovala je například při pohřbu. V její sbírce jsou dále revolucionářské snímky - zátiší s kytarou, kukuřicí a nábojovým pásem do kulometu, fotografie ze Sovětského svazu, kam cestoval Rivera, nebo fotografie zabitého mexického dělníka.

V gotických sálech domu U Kamenného zvonu si návštěvník možná poprvé uvědomí, jak silně je malířka s hustým obočím spjatá s výraznou barevností. Tělesné utrpení, syrové, často surrealistické výjevy jejích obrazů na sebe strhávají hlavní pozornost, ale možná že barvy jsou ještě důležitější, napadá diváka tváří v tvář černobílým fotografiím.

Přes svou autentičnost nejsou mezinárodní událostí, spíš působí jako univerzální výstavní produkt, který nejde do větší hloubky. Návštěvník dostane víceméně to, co čeká, o moc víc se ale nedozví.

Výstava

Frida Kahlo - Fotografie
(Pořádá Galerie hlavního města Prahy)
Dům U Kamenného zvonu, Praha, výstava potrvá do 16. ledna.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Dubovská dojela v Killingtonu osmnáctá, Shiffrinová vyrovnala Stenmarka

Lyžařka Martina Dubovská skončila ve slalomu Světového poháru v Killingtonu osmnáctá. I pátý slalom v historii v americkém středisku ovládla domácí Mikaela Shiffrinová a v nejtočivější disciplíně vyrovnala 46. triumfem Švéda Ingemara Stenmarka.

Shiffrinová byla po prvním kole druhá, ale zajela dobře druhé, zatímco její největší soupeřka Petra Vlhová chybovala. Slovenská obhájkyně velkého křišťálového glóbu, která minulý týden dvakrát kralovala v Levi, tak skončila druhá. Třetí místo obsadila Švýcarka Wendy Holdenerová.

Dubovská jela mezi elitou po devadesáté. V prvním kole ztratila na Vlhovou více než dvě sekundy a byla šestnáctá. Do druhé jízdy se pustila razantněji, pozici ale neudržela a propadla se o dvě pozice. Nenavázala tak na životní šesté místo z minulého týdne ve Finsku.

V Killingtonu se dosud konaly čtyři slalomy a všechny vyhrála Shiffrinová. Před týdnem Američanka v obou závodech ve Finsku brala za Vlhovou vždy stříbro a na druhé místo to po prvním kole vypadalo i letos. Po druhé jízdě si ale tentokrát pozice vyměnily.

Pro Američanku je Killington prakticky domácím svahem a před rozhovorem dojatá emocemi plakala a chvilku trvalo, než dokázala mluvit. "Jsem šťastná, jak jsem jela druhé kolo. Neudělala jsem tak velkou chybu jako Petra. Bojovala jsem. Hodně to pro mě znamená," řekla Shiffrinová, která ve Světovém poháru celkově oslavila 71. vítězství.

Na rozdíl do Dubovské se nedostala do bodované třicítky Gabriela Capová. Z 63 slalomářek obsadila v 1. kole 51. místo s mankem více než pěti sekund na nejlepší.

Další slalom SP je na pořadu až za měsíc 29. prosince v rakouském Lienzu. Příští týden se rozjedou v kanadském Lake Louise rychlostní disciplíny s Ester Ledeckou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy