Oprava trvala dva roky, nově je budova rozšířená do suterénu. Stavební práce vyšly na 50 milionů korun, říká Michal Koleček, kurátor výstavy a jinak profesor katedry dějin a teorie umění na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.
"Prostředky jsme získali v rámci projektu U21, což je velký univerzitní projekt na podporu a rozvoj vědy, výzkumu a vzdělávání ze zdrojů Evropské unie," popisuje Koleček. Konkrétně většinu financí pokryl program nazvaný Restart, určený takzvaným strukturálně postiženým regionům, kromě Ústecka dále Karlovarsku a Ostravsku.
Bývalá menza ve čtvrti Klíše, kde se Dům umění nachází, díky tomu prošla rozsáhlou rekonstrukcí. "V jednu chvíli tu stál jen skelet," vzpomíná kurátor. Částečně se změnil i půdorys stavby. U vchodu přibyla rampa, aby byl vstup do budovy přívětivější. Rekonstrukce skončila pozdě na jaře, poté bylo nutné nakoupit vybavení.
V suterénu se nachází audiovizuální sál, vhodný pro různé typy výstav, projekce i koncerty. "Je připraven tak, abychom naplnili název, který máme, tedy Dům umění. Nebudeme se věnovat pouze výtvarnému umění, ale budeme překračovat hranice jednotlivých uměleckých oborů a oblastí," avizuje Koleček.
Výstavní plocha čítá 700 metrů čtverečních, podle ústeckého Deníku chce Dům umění hospodařit s částkou mezi 3,5 a 5 miliony korun ročně. Usiluje o dotace z města i kraje, na celoroční chod už teď přispívá ministerstvo kultury.
Aktuální výstava veřejnosti umožňuje srovnat dvě etapy. Nabízí díla z 90. let doplněná o práce současných umělců narozených v 80. letech. Celkem je k vidění tvorba 14 autorů od Jiřího Černického, Daniela Hanzlíka nebo Michaely Thelenové po práce hudebníka Aid Kida, Daniely a Lindy Dostálkových nebo Stanislavy Karbušické.
"V poslední době vyšlo několik velkých publikací, které reflektují dění v 90. letech na české umělecké scéně a výstava Narušená rovnováha je v něm pevně ukotvená, je interpretována a je uznávána jako významná výstava tohoto období," dodává Michal Koleček.
Narušená rovnováha měla vernisáž v roce 1993. Podle pořadatelů vyrostla "z počátků společenské transformace, která s sebou přinášela řadu otázek spojených s budoucím politickým a ekonomickým vývojem v prostředí podkrušnohorské industriální aglomerace, navíc dynamizovaných prožitkem ekologické destrukce".
Až po roce 1989 také mohli umělci reflektovat vykořeněnost regionu v důsledku odsunu sudetských Němců po druhé světové válce.
