Dílo s největší pravděpodobností pochází z dílny Mistra Vyšebrodského cyklu a může být variantou jedné z devíti jeho částí. Vyšebrodský cyklus je považován za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350 a Národní galerie ho má dlouhodobě zapůjčený.
Dnes prezentované dílo patří soukromému majiteli, který ho státu nabízí ke koupi za 65 milionů korun.
Národní galerie proto požádala ministerstvo kultury o mimořádnou dotaci. "V současné době není pochyb o pravosti díla. Ke stanovení jeho ceny je však nutné využít všechny dostupné objektivizační prostředky předtím, než MK k věci zaujme finální stanovisko," říká mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl.
O ceně se diskutuje mimo jiné proto, že takto vzácná díla se na trhu objevují výjimečně, a jejich cenu je proto obtížné stanovit.
Již záměr koupit obraz má kritiky, kteří poukazují na to, že dílo bylo předloni nabízeno v dražbě v německém Frankfurtu nad Mohanem za vyvolávací cenu 110 tisíc eur, v přepočtu 2,8 milionu korun, avšak vydraženo nebylo. Po dražbě jej za neznámou cenu koupil současný majitel.
Majitelem obrazu je Nadační fond Richarda Fuxy. Fuxa v médiích - o případu jako první referoval Deník N - uvedl, že obraz koupil za mnohonásobně větší cenu, než za jakou byl nabízen v aukci. V případě, že se Národní galerii nepodaří obraz od Fuxy koupit, majitel je ochotný dílo zapůjčit.
Nárůst ceny vysvětluje Národní galerie tím, že v době dražby se nevědělo, zda je obraz pravý. Kupec riskoval, ale státní instituce podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta takto jednat nemůže - proto také dílo ve frankfurtské aukci nepoptávala.
Na téma deskového obrazu Zvěstování Panně Marii z dílny Vyšebrodského cyklu se tento pátek v pražském Veletržním paláci uskutečnilo odborné kolokvium. Byly tam jmenovány příklady obdobných děl, na světových aukcích vydražených v přepočtu za desítky milionů korun.
Nejdražší obraz starého mistra vydražený v Česku je deska s názvem Umučení světice, která byla roku 2009 prodána za 12,92 milionu korun.
Pravděpodobně kvůli záměru koupit obraz připisovaný Mistru Vyšebrodského oltáře se tématem zabývá i policie, údajně na základě trestního oznámení. Národní galerie žádnou zprávu od policie nemá. "Nevíme, co bylo předmětem podání, pouze jsme se souhlasem majitele umožnili prohlídku obrazu soudním znalcem za přítomnosti policie," reagoval dnes ředitel Národní galerie Jiří Fajt.
Historik umění Jan Royt na kolokviu řekl, že multiplikace děl či vytváření variant téhož obrazu bylo ve středověku běžné zejména v českém prostředí. Často se znovu malovaly uctívané obrazy, jako tomu je třeba v případě Madony svatovítské či Madony roudnické.
U nyní prezentovaného obrazu podle Royta není zřejmé, zda byl malířsky rozmnožen celý Vyšebrodský oltář, nebo jen jeho část, a také pro koho.
Národní galerie se o neznámém deskovém obrazu dozvěděla tak, že se na ni obrátil majitel díla s žádostí o prověření pravosti. Expertiza potvrdila pravost a výjimečnost obrazu.
Možnost zakoupení díla pak doporučil poradní sbor pro sbírkotvornou činnost Národní galerie. Podle něj jde o ojedinělý objev, který má velký význam pro české dějiny umění.
Člen poradního sboru Jan Royt dnes k ceně požadované za obraz uvedl, že jde skutečně o výjimečnou práci. "Jsme v tržní ekonomice, musíme to respektovat," poznamenal.
Royt také připomněl loňské získání vzácných listin ze 14. století, které se váží k založení Karlovy univerzity. "Když se před půl rokem kupovaly listiny za 20 milionů, pan rektor byl na dovolené, a já jsem řekl, kupte je třeba za 80 milionů, takové věci se prostě neobjevují," řekl Royt, který je prorektorem Univerzity Karlovy. Nově objevený obraz by podle něj měl stát zakoupit za jakoukoli cenu.
Pokud by malbu získala Národní galerie, v jejím vlastnictví by šlo by o jedinou práci z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře. Cyklus, který je vystaven v Anežském klášteře, v rámci církevních restitucích připadl zpět řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě a Národní galerie ho má pouze v dlouhodobé zápůjčce.
