Koupí Národní galerie středověký obraz za 65 milionů korun? Poradní sbor to doporučil

ČTK Kultura ČTK, Kultura
12. 4. 2019 14:36
Národní galerie Praha tento pátek představila nedávno objevený středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii.
Nedávno objevený středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii.
Nedávno objevený středověký deskový obraz s námětem Zvěstování Panně Marii. | Foto: ČTK

Dílo s největší pravděpodobností pochází z dílny Mistra Vyšebrodského cyklu a může být variantou jedné z devíti jeho částí. Vyšebrodský cyklus je považován za vrchol deskového malířství v Čechách z doby krátce před rokem 1350 a Národní galerie ho má dlouhodobě zapůjčený.

Foto: ČTK

Dnes prezentované dílo patří soukromému majiteli, který ho státu nabízí ke koupi za 65 milionů korun.

Národní galerie proto požádala ministerstvo kultury o mimořádnou dotaci. "V současné době není pochyb o pravosti díla. Ke stanovení jeho ceny je však nutné využít všechny dostupné objektivizační prostředky předtím, než MK k věci zaujme finální stanovisko," říká mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl.

O ceně se diskutuje mimo jiné proto, že takto vzácná díla se na trhu objevují výjimečně, a jejich cenu je proto obtížné stanovit.

Již záměr koupit obraz má kritiky, kteří poukazují na to, že dílo bylo předloni nabízeno v dražbě v německém Frankfurtu nad Mohanem za vyvolávací cenu 110 tisíc eur, v přepočtu 2,8 milionu korun, avšak vydraženo nebylo. Po dražbě jej za neznámou cenu koupil současný majitel.

Majitelem obrazu je Nadační fond Richarda Fuxy. Fuxa v médiích - o případu jako první referoval Deník N - uvedl, že obraz koupil za mnohonásobně větší cenu, než za jakou byl nabízen v aukci. V případě, že se Národní galerii nepodaří obraz od Fuxy koupit, majitel je ochotný dílo zapůjčit.

Foto: ČTK

Nárůst ceny vysvětluje Národní galerie tím, že v době dražby se nevědělo, zda je obraz pravý. Kupec riskoval, ale státní instituce podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta takto jednat nemůže - proto také dílo ve frankfurtské aukci nepoptávala.

Na téma deskového obrazu Zvěstování Panně Marii z dílny Vyšebrodského cyklu se tento pátek v pražském Veletržním paláci uskutečnilo odborné kolokvium. Byly tam jmenovány příklady obdobných děl, na světových aukcích vydražených v přepočtu za desítky milionů korun.

Nejdražší obraz starého mistra vydražený v Česku je deska s názvem Umučení světice, která byla roku 2009 prodána za 12,92 milionu korun.

Pravděpodobně kvůli záměru koupit obraz připisovaný Mistru Vyšebrodského oltáře se tématem zabývá i policie, údajně na základě trestního oznámení. Národní galerie žádnou zprávu od policie nemá. "Nevíme, co bylo předmětem podání, pouze jsme se souhlasem majitele umožnili prohlídku obrazu soudním znalcem za přítomnosti policie," reagoval dnes ředitel Národní galerie Jiří Fajt.

Historik umění Jan Royt na kolokviu řekl, že multiplikace děl či vytváření variant téhož obrazu bylo ve středověku běžné zejména v českém prostředí. Často se znovu malovaly uctívané obrazy, jako tomu je třeba v případě Madony svatovítské či Madony roudnické.

U nyní prezentovaného obrazu podle Royta není zřejmé, zda byl malířsky rozmnožen celý Vyšebrodský oltář, nebo jen jeho část, a také pro koho.

Národní galerie se o neznámém deskovém obrazu dozvěděla tak, že se na ni obrátil majitel díla s žádostí o prověření pravosti. Expertiza potvrdila pravost a výjimečnost obrazu.

Možnost zakoupení díla pak doporučil poradní sbor pro sbírkotvornou činnost Národní galerie. Podle něj jde o ojedinělý objev, který má velký význam pro české dějiny umění.

Člen poradního sboru Jan Royt dnes k ceně požadované za obraz uvedl, že jde skutečně o výjimečnou práci. "Jsme v tržní ekonomice, musíme to respektovat," poznamenal.

Royt také připomněl loňské získání vzácných listin ze 14. století, které se váží k založení Karlovy univerzity. "Když se před půl rokem kupovaly listiny za 20 milionů, pan rektor byl na dovolené, a já jsem řekl, kupte je třeba za 80 milionů, takové věci se prostě neobjevují," řekl Royt, který je prorektorem Univerzity Karlovy. Nově objevený obraz by podle něj měl stát zakoupit za jakoukoli cenu.

Pokud by malbu získala Národní galerie, v jejím vlastnictví by šlo by o jedinou práci z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře. Cyklus, který je vystaven v Anežském klášteře, v rámci církevních restitucích připadl zpět řádu cisterciáků ve Vyšším Brodě a Národní galerie ho má pouze v dlouhodobé zápůjčce.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Linka pražského metra A mezi Želivského a Depo Hostivař stojí

Provoz metra na lince A mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař se v pondělí brzo ráno zastavil kvůli střetu soupravy s člověkem. Cestující mají v tomto úseku využít povrchovou dopravu. Pražský dopravní podnik kvůli tomu upravil linky některých tramvají a autobusů, vyplývá z informací na jeho webu.

Tramvajová linka 7 je prodloužena do zastávky Ústřední dílny DP, Linka 13 je ve směru z centra odkloněna od Vozovny Strašnice na Strašnickou a Nádraží Strašnice. Autobusové linky končící v zastávkách Skalka a Depo Hostivař jezdí až do zastávky Strašnická, linky 163, 208 a 223 jsou ze zastávky Depo Hostivař prodlouženy na Želivského.

před 42 minutami

Během protestů kvůli dražším jízdenkám v Chile zemřelo už osm lidí. V pěti regionech platí zákaz vycházení a vláda nasadila armádu

Protivládní protesty v Chile, které vypukly minulý týden kvůli zdražení jízdného v metru v Santiagu de Chile, mají podle místních médií už osm obětí. Dalších šest desítek osob bylo při nich zraněno a přes sedm set lidí policie kvůli násilnostem zadržela. Kvůli protestům označovaným za nejhorší v historii Chile od roku 1990 byl vyhlášen výjimečný stav už v pěti regionech, zákaz vycházení platil v noci na dnešek kromě metropole i ve městech Valparaíso, Concepción a Coquimbo.

Největší nepokoje, kvůli nimž vláda do ulic poprvé od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta v roce 1990 nasadila vojáky, zažívá od pátku chilské hlavní město. Radikálové tam rabují obchody, zapalují autobusy i vlaky metra. Od pátku zničili protestující více než polovinu stanic tamního metra, které denně obvykle přepraví téměř tři miliony lidí. Několik vagónu metra zcela shořelo, stejně jako dvacítka autobusů.

před 47 minutami

Australské noviny dnes vyšly s černou titulní stranou, na protest proti údajnému utajování veřejných informací

Australské deníky vyšly dnes se začerněným textem na titulních stránkách, v jejichž rohu je červené razítko tajné. Podle BBC tak chtějí novináři upozornit na omezování přístupu k informacím, jehož se podle nich australské úřady úřady dopouštějí. Ke kampani se připojily podle BBC i některá rádia a televizní stanice.

Australští novináři si už delší dobu stěžují, že přísné bezpečnostní zákony přijaté v posledních několika letech ohrožují investigativní žurnalistiku a brání právu veřejnosti na informace. Kritizují také to, že nové zákony kriminalizují novináře jednající ve veřejném zájmu a whistleblowery (jedince poukazující na nesrovnalosti uvnitř úřadů, jež jdou proti veřejnému zájmu).

Další zprávy