Je možné číst obraz a vidět slovo? Odpovědí je výstava Obraz a slovo v českém výtvarném umění šedesátých let, která je až do konce srpna k vidění v Masných krámech Západočeské galerie v Plzni.
Výstava se zaměřuje právě na české umění 60. let, které se programově věnovalo vztahu obrazu a slova. Tématem je tu v celkem šesti okruzích zaměnitelnost textu s obrazem, jejich vzájemné prolínání, relativizace významů, způsobená roztržením textů, či sémiotický rozpor mezi označovaným a označujícím. Mezi vystavujícími najdeme kromě Jiřího a Běly Kolářových například také Dalibora Chatrného, Václava Boštíka, Václava Havla nebo milovníka art brut Jana Křížka.
Staré dobré dada
"Tito výtvarníci navazují na experimentální postupy v umění, na druhé straně reagují i na tehdy pociťovanou vyprázdněnost jazyka, která přivedla řadu autorů k úvahám o relativnosti spojení slova a toho, co označuje," vysvětluje kurátorka Alena Pomajzlová s tím, že tyto otázky se neobjevují v šedesátých letech poprvé. "Tvůrci navazovali rovněž na futuristická osvobozená slova, dadaismus, ruskou poesii i na domácí meziválečnou avantgardu," dodává.
Přemýšlení Jiřího Koláře dává výstava i do kontextu tvorby kolegů. "Kolář, jenž před tím v básnické tvorbě se slovy experimentoval, si uvědomil, že i samotné slovo se dá krájet, trhat a deformovat. Ve vzájemném dialogu s třebíčským Ladislavem Novákem pak vynalézali nové výtvarné postupy. Oba dekonstruovali texty, trhali je a stříhali, vrstvili fragmenty, znečitelňovali napsané," vysvětluje Alena Pomajzlová.
Výstava ale nestojí jen na Jiřím Kolářovi, byť spolu s tvorbou pro děti ("děravé" básničky v knížce Nápady pana Apríla) a částí věnované Kolářově ženě Běle a jejím vzorníkům či Abecedě věcí tvoří její velký díl.
Inspiraci abecedou přírodních národů je možné vysledovat v obrazech Václava Boštíka nebo Jana Křížka, Jiří Valoch nebo Dalibor Chatrný zase zpochybňují sdělení protikladem viděného a napsaného. V Masných krámech nechybí ani slavné Antikódy, experimentální básně Václava Havla.
