Návštěvníci uvidí také slavný koberec, který měl v merku Karel Čapek, dříve nevystavené deníky Jiřího Koláře, poklady ze špičkové sbírky současného umění Thyssen-Bornemisza Art Contemporary či retrospektivu Františka Kupky. Počítá se i s bližší spoluprací s čínským umělcem Aj Wej-wejem, reorganizací sbírek galerie a také proměnou méně populárního Schwarzenberského paláce.
Loni si do Národní galerie našlo cestu poprvé v historii více než 700 tisíc lidí. Tento rekord by podle slov ředitele Jiřího Fajta měl letos i díky hojně navštěvovaným výstavám Františka Skály ve Valdštejnské jízdárně (60 tisíc lidí) a Gerharda Richtera v paláci Kinských (50 tisíc lidí) padnout.
Velké plány, které by v budoucnosti měly vyústit v milionovou návštěvnost, má Fajt se svým týmem i na rok 2018. Pozornost lidí by měla přilákat další spolupráce s čínským umělcem a aktivistou Aj Wej-wejem, jenž nyní ve Veletržním paláci vystavuje svou monumentální instalaci Zákon cesty a 14. prosince přijede osobně představit dokument o uprchlících Human Flow, který v létě promítal i festival v Benátkách. Na konci roku 2018 by měla v Malé dvoraně Veletržního paláce viset jeho instalace z bicyklů.
I příští rok plánuje galerie oživit prostor Anežského kláštera projektem Anežka Live, první venkovní akce pro děti i dospělé spustí v květnu. K vidění tu bude také instalace v Londýně tvořícího předního sochaře Antonyho Gormleyho a práce bamberského kreslíře Richarda Wientzeka, jenž reaguje na tvorbu renesančního malíře Albrechta Dürera.
Změny ve sbírkách staršího umění
Na jaře galerie uzavře sbírku asijského umění v paláci Kinských, která tak uvolní prostor "dvoupatrovým" krátkodobým výstavám. Návštěvníkům se také nově otevřou dříve nepřístupné části paláce.
Sbírka umění Asie a Afriky pak bude přístupná v depozitáři Veletržního paláce. V horizontu několika let ji galerie trvale vystaví v nové expozici na Hradčanském náměstí, kousky z asijské sbírky plánuje ředitel Fajt začleňovat do krátkodobých výstav. Jedná zároveň o tom, aby se spolukurátorem vylepšené čínské části sbírky stal právě Aj Wej-wej.
Změny čekají i nepříliš navštěvovaný Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí, kde dnes sídlí sbírka barokního umění.
Ředitel Fajt plánuje prostor provzdušnit, z nádvoří paláce a jeho okolí odstranit některé sochy a díky novému provozovateli místní restaurace nabídnout kvalitnější služby. Od roku 2019 tu bude expozice starých mistrů, která propojí stávající sbírku s kolekcí zahraničního umění od antiky až do konce 18. století. Ta nyní sídlí ve Šternberském paláci.
S tím souvisí i projekt digitalizace, který "pojede" na softwaru, jejž používá několik světových sbírek. Galerie bude mít v budoucnu v digitální podobě ve velkém rozlišení všechny exponáty. "V závěru letošního roku začneme se souborem našich nejvýznamnějších děl," říká Jiří Fajt.
V letošním roce galerie díky mimořádnému příspěvku 18 milionů korun od Poslanecké sněmovny mohla začít s nákupem děl žijících autorů, jejichž práce je zásadní pro období po roce 1989. Ta podle ředitele Fajta ve sbírce Národní galerie dlouhodobě chybí.
O peníze navíc - zhruba padesát milionů korun - chce ředitel žádat i letos, státní příspěvek Národní galerii by se tak zvedl z 250 milionů korun na 300 milionů za rok. Část z tohoto rozpočtu by šla i na zmíněnou digitalizaci.
V roce 2018 se také v mezinárodním výběrovém řízení rozhodne, které architektonické studio se pustí do přestavby klíčové budovy, Veletržního paláce.
Stavba by podle plánů měla začít v roce 2021, s návratem do přestavěných prostor, kde bude kromě administrativního zázemí galerie, kina, divadla, restaurace či odborné knihovny také kompletní sbírka umění 19., 20. a 21. století, se počítá okolo roku 2025.
