reklama
 
 

Výstava Norberta Grunda dobovými obrazy i zvuky města a lovu přiblíží, jak se žilo v době rokoka

2. 12. 2017 6:00
Malíř Norbert Grund (1717-1767) patří k nejvýznamnějším představitelům českého rokoka. Výstava Půvab všedního dne návštěvníkům paláce Kinských vůbec poprvé představuje celou šíři jeho tvorby, která je inspirovaná vlámskou žánrovou malbou, italským krajinářstvím i francouzskými galantními slavnostmi. Pražský rodák Grund tyto inspirace převádí do idylické a hravé polohy. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce.

Ten dokonale propracovaný barevný malý obraz se jmenuje Pouť na náměstí s písničkářem a malíř Norbert Grund ho namaloval po roce 1760. Už z dálky připomíná čilý vesnický ruch, který známe z prací o 200 let staršího Vláma Pietera Bruegela - jednoho z Grundových inspiračních zdrojů. 

"Nizozemsky orientované výjevy Grund převedl do svěží rokokové polohy, ve které se zřetelně projevila idealizace venkovského života," říká o obrazu kurátorka Národní galerie v Praze Marcela Vondráčková. 

V paláci Kinských připravila výstavu s názvem Původ všedního dne, která návštěvníkům vůbec poprvé přibližuje v celé šíři tvorbu Norberta Grunda.

Pražský rodák Grund, jenž se malbě učil u svého otce a většinu života pracoval pro volný trh, patří mezi nejvýraznější zástupce tuzemské rokokové malby. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce. 

Město, vesnice, pokoj, člověk

Kromě obrazů si návštěvník po vstupu do galerie povšimne i dobově řešených tapet a také reprodukovaných zvuků: atmosféru rokokového všedního dne dokresluje ryk vesnice, města, lesu i lovu. 

Kurátorka Vondráčková výstavu rozčlenila podle témat. Grund maloval krajinu, město, bitvu i lov, konkrétní situace i davové scény, tehdy často zobrazované tuláky, žebráky, cikány a další osoby na pokraji společnosti a také takzvané galantní slavnosti, tedy intimní radovánky šlechty v soukromí. 

"V rámci jeho tvorby představují galantní slavnosti důležitý soubor. Se svými obrázky, inspirovanými plátny francouzského malíře Antoina Watteaua, naplňoval poptávku po žánru, který byl v Čechách dostupný jen ve velmi omezené míře," vysvětluje Vondráčková. 

Zkoušel také reinterpretovat a do intimnějších poloh přenášet obrazy svých oblíbenců. Například Veselou společnost od barokního malíře Pietera Quasta přejmenoval na Galantní přípitek a pozměnil barvy i kostýmy. 

Samostatnou částí výstavy jsou pak grafické listy Jana Jiřího Balzera (1734-1799), vyryté podle Grundových obrazů, které přispěly k malířově popularizaci. Byly totiž finančně dostupnější než originály. 

Kromě obrazů, grafických listů a také ukázek dobového porcelánu výstava nabízí i speciálně upravený rokokový kout, v němž si lze sednout na polštářky a pročítat si knížky o výtvarném umění. 

autor: Hana Slívová | 2. 12. 2017 6:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama