Výstava Norberta Grunda dobovými obrazy i zvuky města a lovu přiblíží, jak se žilo v době rokoka

Norbert Grund: Lesní krajina s dámou na koni, sokolníkem a psovodem.
Norbert Grund: Návštěva v malířském ateliéru.
Lesní krajina s dámou na koni, sokolníkem a psovodem.
Zima.
Snídaně.
Foto: Národní galerie
Hana Slívová Hana Slívová
2. 12. 2017 6:00
Malíř Norbert Grund (1717-1767) patří k nejvýznamnějším představitelům českého rokoka. Výstava Půvab všedního dne návštěvníkům paláce Kinských vůbec poprvé představuje celou šíři jeho tvorby, která je inspirovaná vlámskou žánrovou malbou, italským krajinářstvím i francouzskými galantními slavnostmi. Pražský rodák Grund tyto inspirace převádí do idylické a hravé polohy. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce.

Ten dokonale propracovaný barevný malý obraz se jmenuje Pouť na náměstí s písničkářem a malíř Norbert Grund ho namaloval po roce 1760. Už z dálky připomíná čilý vesnický ruch, který známe z prací o 200 let staršího Vláma Pietera Bruegela - jednoho z Grundových inspiračních zdrojů. 

"Nizozemsky orientované výjevy Grund převedl do svěží rokokové polohy, ve které se zřetelně projevila idealizace venkovského života," říká o obrazu kurátorka Národní galerie v Praze Marcela Vondráčková. 

V paláci Kinských připravila výstavu s názvem Původ všedního dne, která návštěvníkům vůbec poprvé přibližuje v celé šíři tvorbu Norberta Grunda.

Pražský rodák Grund, jenž se malbě učil u svého otce a většinu života pracoval pro volný trh, patří mezi nejvýraznější zástupce tuzemské rokokové malby. Výstava vznikla u příležitosti 300. výročí narození a 250. výročí úmrtí umělce. 

Město, vesnice, pokoj, člověk

Kromě obrazů si návštěvník po vstupu do galerie povšimne i dobově řešených tapet a také reprodukovaných zvuků: atmosféru rokokového všedního dne dokresluje ryk vesnice, města, lesu i lovu. 

Kurátorka Vondráčková výstavu rozčlenila podle témat. Grund maloval krajinu, město, bitvu i lov, konkrétní situace i davové scény, tehdy často zobrazované tuláky, žebráky, cikány a další osoby na pokraji společnosti a také takzvané galantní slavnosti, tedy intimní radovánky šlechty v soukromí. 

"V rámci jeho tvorby představují galantní slavnosti důležitý soubor. Se svými obrázky, inspirovanými plátny francouzského malíře Antoina Watteaua, naplňoval poptávku po žánru, který byl v Čechách dostupný jen ve velmi omezené míře," vysvětluje Vondráčková. 

Zkoušel také reinterpretovat a do intimnějších poloh přenášet obrazy svých oblíbenců. Například Veselou společnost od barokního malíře Pietera Quasta přejmenoval na Galantní přípitek a pozměnil barvy i kostýmy. 

Samostatnou částí výstavy jsou pak grafické listy Jana Jiřího Balzera (1734-1799), vyryté podle Grundových obrazů, které přispěly k malířově popularizaci. Byly totiž finančně dostupnější než originály. 

Kromě obrazů, grafických listů a také ukázek dobového porcelánu výstava nabízí i speciálně upravený rokokový kout, v němž si lze sednout na polštářky a pročítat si knížky o výtvarném umění. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy