Čínský umělec Aj Wej-wej uvede v Praze svůj film a bude dál spolupracovat s Národní galerií

ČTK ČTK
5. 12. 2017 13:20
Čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej přijede do Prahy 14. prosince uvést svůj film Human Flow. Se 20 štáby ho natáčel všude tam, kde žijí uprchlíci. Ti jsou v poslední době jeho velkým tématem a byly i námětem jeho díla pro Národní galerii, která ho vystavuje do 7. ledna. Obrovská instalace gumového člunu s uprchlíky nazvaná Zákon cesty poputuje poté do Austrálie na bienále v Sydney. Aj Wej-wej se bude podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta taktéž podílet na dalších aktivitách této instituce.
Aj Wej-wej.
Aj Wej-wej. | Foto: ČTK

Kromě osobního uvedení "uprchlického" filmu Human Flow, se kterým přijede čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej 14. prosince do Prahy, by měl kurátorovat novou expozici asijského umění, respektive její čínskou část. 

Podílet by se měl také na podobě nové expozice v Salmovském paláci, kde bude od jara 2018 část sbírky nadace Francesky von Habsburg Thyssen-Bornemisza Art Contemporary.

"Jedním z témat výstavy je totiž politická angažovanost, která k jeho dílu patří," řekl ředitel Národní galerie Jiří Fajt. 

S Aj Wej-wejem jedná také o jeho díle, které by na rozdíl od dvou předchozích jeho výstav v Česku zůstalo v galerii natrvalo.

Instalaci Bicycle Chandelier, monumentální lustr z čínských kol doplněný křišťálovými ozdobami, která se nedávno těšila zájmu publika například v londýnské Royal Academy of Art, zamýšlí Jiří Fajt umístit koncem příštího roku do Malé dvorany Veletržního paláce

Šedesátiletý Aj Wej-wej je v současnosti asi nejznámějším čínským umělcem. Vystavuje v prestižních světových galeriích, ale i v exteriéru. Je také politickým aktivistou, zastáncem svobody slova a fungování práva. Proslavil se jako kritik porušování lidských práv v Číně a čínského režimu jako takového. 

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Při zásahu proti demonstrantům v Barmě zastřelili ženu

Barmská policie v sobotu použila vodní děla a gumové projektily k rozehnání demonstrantů, kteří hromadně vyšli do ulic protestovat proti vojenskému převratu z 1. února, píše agentura AFP. Při zásahu ve městě Monywa jedna žena zemřela, desítky lidí, včetně novinářů, policie zadržela. Agentura Reuters odhaduje, že se protestů po celé zemi účastnily stovky tisíc lidí.

Policisté při sobotním zásahu byli často v civilu. Podle fotografií na sociálních sítích lidé ve městech Rangún a Monywa stavěli v ulicích barikády, aby zpomalili postup policie. Bezpečnostní síly se pokusily zmařit protesty v Mandalaji, na klíčových křižovatkách postavily zátarasy a obvyklá místa setkání demonstrantů obsadila policie. Protestů v Mandalaji se opětovně zúčastnili i buddhističtí mniši a dodali jim morální autoritu, píše AP.

Jedním z impulzů pro demonstrace bylo páteční prohlášení barmského velvyslance při OSN Ťjo Mou Tchuna, že stojí za svrženou Do Aun Schan Su Ťij, píše agentura AP. Při projevu v OSN převrat tvrdě odsoudil a vyzval k přísnějším mezinárodním sankcím. Při projevu použil gesto se třemi zdviženými prsty, které se stalo symbolem poklidných demonstrací v Barmě. Jeho projev vyvolal vlnu kladných reakcí jak přímo v sále OSN, tak u barmské veřejnosti.

Armáda 1. února svrhla vládu vedenou Do Aun Schan Su Ťij a zabránila tomu, aby se sešel parlament zvolený loni v listopadových volbách. Do demonstrací se od té doby zapojují desítky tisíc lidí. Demonstranti nevěří slibům vojenských představitelů, že uspořádají nové volby a předají moc vítězi. Novou vlnu odporu vyvolal i páteční převoz Aun Schan Su Ťij z domácího vězení na blíže neupřesněné místo.

Zdroj: Zahraničí , ČTK
Další zprávy