Národní galerie koupila za speciální dotaci díla od Šedé, Bolfa či Skály

Hana Slívová Hana Slívová
Aktualizováno 26. 7. 2017 18:52
Národní galerie může díky speciální osmnáctimilionové dotaci od Poslanecké sněmovny nakoupit díla žijících umělců. Prozatím za ně utratila 12 milionů, další nákupy jsou v plánu na podzim. Státní příspěvek - okolo 250 milionů ročně - galerii stačí podle slov ředitele Jiřího Fajta akorát na povinné výdaje.
Národní galerie nově zakoupila i dílo od Františka Skály. Ten má v současné době velkou výstavu ve Valdštejnské jízdárně.
Národní galerie nově zakoupila i dílo od Františka Skály. Ten má v současné době velkou výstavu ve Valdštejnské jízdárně. | Foto: ČTK

Národní galerie v Praze dlouhodobě nemá dostatek peněz na nákup nových děl do svých sbírek. Proto v letošním roce obdržela z rozhodnutí Poslanecké sněmovny mimořádnou finanční podporu ve výši 18 milionů Kč na nákup uměleckých děl současných tvůrců.

Za 12 milionů korun do dnešní doby pořídila díla od Kateřiny Šedé, Evy Koťátkové, Josefa Bolfa, Magdaleny Jetelové, Gerharda Richtera a Františka Skály. Poslední tři umělci mají aktuálně v Národní galerii výstavy.

"Další nákupy zejména od českých umělců nejmladší generace přijdou na řadu na podzim letošního roku," říká mluvčí Národní galerie Tereza Ježková. "Většina nákupů bývá obvykle spojená s dalšími dary do galerijní sbírky," dodává s tím, že jména umělců prozatím nemůže komentovat.

Podle ředitele galerie Jiřího Fajta neměla instituce na nákup uměleckých děl v běžném rozpočtu vyčleněné finance nikdy.

"Státní příspěvek se pohybuje zhruba na úrovni roku 1990, tehdy byl 230 milionů, dnes je kolem 250 milionů. Dlouhodobě to nestačí ani na pokrytí povinných nákladů Národní galerie," konstatuje Fajt.

"V současné době jsme tedy schopni doplňovat sbírky jen ve velice omezeném rozsahu, hlavně v momentě, kdy dostaneme na nákup účelovou dotaci z ministerského programu," vysvětluje.

Národní galerie a současné umění

  • Národní galerie má ve svých sbírkách z let 19892000 celkem 230 obrazů od 87 umělců, z let 20002014 pak 400 prací od 113 umělců. Čtvrtinu z toho tvoří studenti někdejšího generálního ředitele Milana Knížáka.

  • Nejkvalitnější soukromé sbírky představující v encyklopedické úplnosti domácí tvorbu od osmdesátých let 20. století do současnosti čítají většinou více než 10001500 prací.

Loni a předloni byla tato dotace pro doplnění sbírek galerie zásadní, 7 a půl milionu korun dělalo 93 % všech vynaložených peněz na nákupy. V roce 2015 tak galerie mohla koupit drobnou dřevěnou dřevořezbu sv. Václava z 18. století a dva barokní obrazy - Kající se sv. Máří Magdalenu od Petra Brandla a sv. Helenu od Salomona de Braye.

V roce 2016 pak Národní galerie pořídila soubor ilustrací Josefa Šímy k básnickému dílu Panenky, dva barokní obrazy s loveckými zátišími od Jana Vojtěcha Angermayera a Podobiznu malíře Josefa Navrátila od Jaroslava Čermáka.

Z této dotace ovšem Národní galerie nesmí nakupovat umění od žijících umělců. Galerie tak podle Fajta nemůže plnit jedno ze svých poslání, jímž je dokumentace aktuálního dění v umění. I proto doufá, že mimořádné finanční injekce bude Národní galerie dostávat i nadále.

Tři roky Jiřího Fajta

Jiří Fajt je v čele Národní galerie tři roky. Mezi jeho největší "zářezy" patří aktuální výstava německé legendy Gerharda Richtera, uvedení výstavy čínského umělce Aj Wej-weje, takzvané openingy - tedy velkolepé kvartální vernisáže pro veřejnost, zatraktivnění zahrad okolo Anežského kláštera či divácky úspěšné výstavy Císař Karel IV. 1316 - 2016 a Celník Rousseau: Malířův ztracený ráj. Ta byla k vidění v dříve opomíjeném Paláci Kinských.

Do Salmovského paláce chystá Fajt na příští rok expozici současného světového umění ze sbírky TBA21 (Thyssen-Bornemisza Art Contemporary), Schwarzenberský palác se v roce 2019 dočká dramaturgické proměny, která nechá díla starých mistrů vyniknout v širokých společenských a kulturních souvislostech své doby.

Rekonstrukcí má projít i Šternberský palác. "Budeme se soustředit i na nejdůležitější revitalizační projekt Národní galerie, kterým je architektonická transformace Veletržního paláce na moderní muzeum výtvarné kultury 19. až 21. století," dodává Jiří Fajt, jemuž po nástupu do funkce vyčítali malý důraz na pořádání výstav tuzemských autorů i provedené personální změny.

 

Právě se děje

Další zprávy