Narodil se v Chicagu, učil v Domažlicích. Stát od něj získal sbírku umění za miliony

Narodil se v Chicagu, učil v Domažlicích. Stát od něj získal sbírku umění za miliony
Bohuslav Reynek: U Petrkovského zámku, suchá jehla, akvatinta 16 x 12 cm, rám 35 x 29 cm, pasparta. Varianta málo známého námětu.
Bohuslav Reynek: Zasněžený kostelík za trnkou /Petrkov/, suchá jehla 12,5 x 9,5 cm.
Cyril Bouda: Bubáci, barevná litografie o rozměru 33 x 26 cm, rám 53,5 x 42,5 cm.
Cyril Bouda: Haldy na Kladně, barevná litografie o rozměru 37 x 51 cm, rám 63,5 x 76,5 cm.
Foto: sbírka Ervína Ježka/ÚZSVM
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
16. 8. 2020 16:00
Gymnaziální profesor z Domažlic, malíř a sběratel Ervín Ježek měl jedno rčení. Říkal, že člověk nejvíc prospěje světu, když umře, protože přestane škodit přírodě.

Když před čtyřmi lety ve věku 88 let sám zemřel, ukázalo se, jak moc si cenil i lidských dovedností: zanechal po sobě jednu z největších soukromých sbírek české grafiky, zahrnující díla Maxe Švabinského, Cyrila Boudy či Bohuslava Reynka v hodnotě deseti milionů korun.

"Ta částka je samozřejmě jen odhad, jak to u umění bývá," říká Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Právě skončené dědické řízení prokázalo, že Ervín Ježek neměl dědice ani nezanechal závěť, a tak sbírku získal stát.

Čítá přes 2800 grafik, grafických listů, olejů, pastelů, akvarelů a kreseb. Obsahuje díla Bohumíra Jaroňka, Ludmily Jiřincové, Tavíka Františka Šimona, Vincence Beneše a dalších.

"Doplňují ji kvalitní přetisky významných světových autorů, například Rembrandta," zmiňuje Ležatka. Součástí sbírky jsou i práce regionálních výtvarníků Jana Paroubka, Františka Michla, Karla Kuneše a také samotného Ervína Ježka, domažlického učitele a vážené místní osobnosti.

Profesor v šedém

"Mě učil v roce 1983 fyziku," říká Marie Hůttová z domažlické Městské knihovny Boženy Němcové. "Bylo vidět, že má ohromné znalosti, a vědělo se, že umí kreslit. Když psal na tabuli, měl krásný rukopis," vzpomíná knihovnice, podle které si Ervín Ježek nikdy nepotrpěl na parádu. Chodil ve stejném oblečení, stále nosil šedé sako.

Ervín Ježek s dortem při školní oslavě svých osmdesátin.
Ervín Ježek s dortem při školní oslavě svých osmdesátin. | Foto: archiv Aleny Poulové

Hůttová jej často potkávala také v posledních letech, "pan profesor" do knihovny chodil pravidelně. "Četl si tady noviny a něco si z nich kopíroval. Sledoval politiku, stále měl zájem o to, co se děje."

"Učil mě na domažlickém gymnáziu deskriptivu a výtvarnou výchovu," vzpomíná pedagožka Alena Poulová, která působí na stejné škole. Výtvarnou výchovu si jako svůj obor vybrala právě pod vlivem Ervína Ježka.

"Když jsem se na gymnázium vrátila jako učitelka, ještě stále učil deskriptivu a do školy docházel až do konce života, i když s učením skončil. Měl tam kamrlík, v němž měl své věci - knížky, obrazy. Ty tam rámoval. Navštěvovali ho studenti, také půjčoval knížky," doplňuje učitelka, která se bezděky stala Ježkovou kronikářkou. Schovávala si výstřižky s jeho rozhovory, v kabinetě má pár jeho drobných kreseb, většinou karikatur.

"Bavilo ho kreslit lidi. Neustále měl při sobě zápisníčky nebo nařezané kousky papíru. Dělal výborné karikatury. V jeho kamrlíku zůstaly celé krabice. Kreslil všude - v hospodě, u doktora, i když tam moc nechodil, při pedagogické radě," popisuje učitelka, podle které Ježek také organizoval malé výstavy na chodbě školy. Vystavoval reprodukce například Ladových nebo Boudových kreseb, někdy vyvěsil své práce a též představoval díla regionálních výtvarníků.

Cyril Bouda: Bubáci, dílo ze sbírky Ervína Ježka.
Cyril Bouda: Bubáci, dílo ze sbírky Ervína Ježka. | Foto: ÚZSVM

Tety schovávaly dopisy

Ervín Ježek se narodil roku 1928 v americkém Chicagu, kam jeho rodiče odešli za prací. On se pak s matkou vrátil, otec v USA zůstal. "Žil s maminkou a dvěma tetami v Domažlicích. Vzpomínal, že tatínek je zval, aby se do Chicaga vrátili, ale tety si to nepřály a prý mamince dopisy z USA schovávaly. Jeho otec zemřel v roce 1989 a předtím se se synem dvakrát potkal. Myslím, že v Jugoslávii, kam se mohlo za socialismu vycestovat," říká Alena Poulová.

Bohuslav Reynek: U Petrkovského zámku. Varianta málo známého námětu ze sbírky Ervína Ježka.
Bohuslav Reynek: U Petrkovského zámku. Varianta málo známého námětu ze sbírky Ervína Ježka. | Foto: ÚZSVM

Ze svých výstřižků ví, že Ježek na domažlickém gymnáziu začal studovat v roce 1939.

"Byl vynikající atlet, vyhrál žákovský přebor v běhu na 60 metrů, v překážkovém běhu a třetí místo v hodu oštěpem," vyjmenovává Poulová a přidává Ježkovu vzpomínku z přijímaček na Vysokou školu pedagogickou v Praze. "Spletl si dveře. Když mu oznamovali, že u zkoušek prošel, dozvěděl se, že omylem udělal zkoušku na architekturu. Rychle tedy běžel o patro níž, tam byl malíř Cyril Bouda, který, když slyšel, že student uspěl na zkoušce z architektury, okamžitě ho přijal."

Ze školy prý Ježek nadšený nebyl, prohlašoval, že se nejvíc naučil sám. V jednom rozhovoru pro školní časopis vzpomínal: "Nejvíc jsem se naučil kopírováním v Národní galerii. Kopíroval jsem van Gogha, jeho Zelené obilí, a to mě tam viděla dcera prezidenta Masaryka, která byla tehdy ředitelkou galerie, a ta říkala: ‚Že nejdete raději ven, je tak pěkně‘. Ale já řekl, že se musím něco naučit." Studium na Akademii výtvarných umění nikdy nezkoušel. "Asi neměl takové ambice," myslí si Alena Poulová.

Než zakotvil na domažlickém gymnáziu, Ervín Ježek působil v Chebu na střední pedagogické škole, na školách ve Frenštátu pod Radhoštěm nebo v Šenově u Ostravy. "Nejspíš si nepadl do noty s vedením škol, byla padesátá léta a jeho svobodomyslné názory nebyly vítané," myslí si učitelka. Ježek na nějaký čas ze školství odešel, vyučil se písmomalířem a lakýrníkem, také si udělal svářečský list.

Bohuslav Reynek: Zasněžený kostelík za trnkou, Petrkov, ze sbírky Ervína Ježka.
Bohuslav Reynek: Zasněžený kostelík za trnkou, Petrkov, ze sbírky Ervína Ježka. | Foto: ÚZSVM

Zrzavý a spotřební daň

Když nastoupil v Domažlicích, učil devět předmětů, kromě deskriptivní geometrie a výtvarné výchovy také jazyky - latinu, němčinu a francouzštinu. "Ve výtvarném umění se skvěle orientoval, celý život si umění kupoval, nejčastěji v antikvariátu grafiky, které byly opravdu levné. Za padesát korun koupil dílo od Maxe Švabinského. S nadsázkou říkal, že má lepší sbírku grafiky než Národní galerie. Nyní se ukázalo, že opravdu nasbíral velkou kolekci," konstatuje Alena Poulová.

Už před dvěma lety se o část pozůstalosti zajímala Národní galerie, kterou úřad nyní, po dokončení dědického řízení, znovu osloví. "Pro jakýkoli majetek, který propadne státu, včetně umění, platí, že jej majetkový úřad nejprve nabídne státním institucím, nikoli například městskému muzeu. Pokud se žádná státní instituce o majetek nepřihlásí, hledá se nový majitel mimo stát," vysvětluje postup majetkového úřadu Radek Ležatka, podle kterého se následné prodeje z 99 procent uskutečňují formou elektronické aukce.

Úřad se stará o majetek, který stát získá nejen z takzvané odúmrti, jak se říká pozůstalosti bez dědiců, ale také z trestné činnosti. "Když soud zabaví podvodníkovi majetek, tak jej přidělí našemu úřadu. V případě umění ale nemusí jít o kradené věci, může to být pachatelem legálně koupeno. Pokud se zjistí, že dílo koupil za výnos z trestné činnosti, pak mu to soud zabaví," doplňuje Lažatka.

Od majetkového úřadu do veřejných sbírek díla přecházejí často. K těm cennějším patřil například loni obraz Studie k Antikristu od Jana Zrzavého, který byl zabrán pachateli trestné činnosti za krácení spotřební daně. Získala jej Moravská galerie v Brně.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Midtjylland se na duel se Slavií naladil výhrou 1:0 nad Randers

Fotbalisté Midtjyllandu se na středeční odvetu 4. předkola Ligy mistrů proti Slavii naladili výhrou. Ve 3. kole dánské ligy porazili 1:0 Randers. Obhájce titulu naplno bodoval ve druhém ze tří kol nového ročníku, přičemž podruhé za sebou vyhrál stejným výsledkem. Dnes o triumfu domácích rozhodl v 6. minutě Božidar Kraev.

Dánský celek, který si v úterý z Edenu odvezl bezbrankovou remízu, usiluje o první postup do základní skupiny Ligy mistrů. Naopak Slavia touží po druhém účasti v hlavní fázi po sobě a celkově třetí v historii.

Trenér Midtjyllandu Brian Priske nasadil dnes sestavu: Hansen - Dyhr, Sviatchenko, James, Andersson (61. Cools) - Anderson, Onyeka (61. Madsen), Kraev - Sisto (82. Isaksen), Júnior Brumado (74. Vibe), Mabil (82. Evander).

Další zprávy