Unplugged v Rudolfinu: Na ekologické výstavě se 11 umělců zamýšlí nad světem

Unplugged v Rudolfinu: Na ekologické výstavě se 11 umělců zamýšlí nad světem
Tomáš Džadoň, původem ze Slovenska, zvětšil kresby karikaturisty Fera Jablonovského z 80. let.
Tomáš Džadoň: Dědictví, 2020.
Návštěvnice výstavy si prohlíží keramický objekt Daimonion od Habimy Fuchs.
Tomáš Moravec oživuje svou instalaci. Z "empiru" hlásí do amplionu a roztáčí mramorový podstavec.
Foto: Dan Materna/Galerie Rudolfinum
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
14. 8. 2020 17:37
Výstavou Unplugged, která se z velké části obešla bez elektřiny i jiných energií, pražská Galerie Rudolfinum vpustila do svých sálů nejen maximum denního světla.

S enviromentálním tématem se do vyhlášené instituce dostávají také umělci, kteří jsou většinou spjatí s odlišným výstavním prostředím. Jsou zvyklí na neokázalé prostory progresivních malých galerií i na menšinové diváky, zběhlé v hledání jemných souvislostí a významů.

Jejich "přenesení" do novorenesančních prostor patří k dalším průlomům v beztak dynamické dramaturgii Galerie Rudolfinum, od roku 1994 vedené Petrem Nedomou. Skupinová výstava Unplugged začala tento týden a potrvá do 29. listopadu.

Skladba z kláštera

Největší hvězdou je tu John Cage. Americký skladatel žil v letech 1912 až 1992 a v širším pojetí se enviromentálním uměním zabýval celý život. "Prostředí, ve kterém žijeme, přenášel do elitního prostoru umění. Například si nemyslel, že ruch je něco, co narušuje hudbu, ale že tam také patří," říká kurátor David Korecký.

Do Rudolfina vybral skladbu Ryoanji, jejíž partiturou mohou diváci listovat a kterou po dobu trvání výstavy ve dvoraně nejméně patnáctkrát zahrají členové České filharmonie. Nastudoval ji znalec Cageova díla, skladatel a zpěvák Petr Wajsar.

"Je to Cageova pozdní skladba z let 1983 až 1985, která vznikla na základě meditace při jeho pobytu v japonském buddhistickém klášteře Ryoanji. Inspirovala ho tamní zenová zahrada s kameny. Cage je obkresloval na papír a na základě těch kreseb pak vznikla partitura pro různé nástroje a hlas," vysvětluje kurátor. Podle něj vystoupení trvá od 25 do 40 minut. "Podle toho, jak se do toho hudebníci dostanou," dodává.

Korecký je rád, že přizváním filharmonie, jež sídlí ve stejné budově, se podařilo propojit obě části Rudolfina. To jinak rozděluje nejen architektura domu, ale také žánr a jiné publikum.

Úterní vernisáž ve dvoraně Galerie Rudolfinum zahájili členové České filharmonie provedením skladby Ryoanji od Johna Cage. Na snímku je Petr Wajsar.
Úterní vernisáž ve dvoraně Galerie Rudolfinum zahájili členové České filharmonie provedením skladby Ryoanji od Johna Cage. Na snímku je Petr Wajsar. | Foto: Dan Materna/Galerie Rudolfinum

Svobodné vosy

První sál výstavy patří umělkyni českého původu, jež užívá pseudonym Habima Fuchs a 15 let žila v Berlíně. Dva keramické objekty v podobě šelem zvané Daimonion popisují lidskou nerovnováhu: točí se v kruhu, koušou se do nohy. Ve třetí plastice pak autorka, která vychází z románského způsobu zobrazování a symbolů, zachytila takzvaného Otevřeného člověka. Hlavu, z jejíž úst vytéká řeka, po stranách přidržují rozpůlené části těla.

Návštěvnice výstavy si prohlíží keramický objekt Daimonion od Habimy Fuchs.
Návštěvnice výstavy si prohlíží keramický objekt Daimonion od Habimy Fuchs. | Foto: Dan Materna/Galerie Rudolfinum

Další dílo připomínající vosí hnízda umělkyně umístila vysoko pod strop. Nazvala je Visící města (ze starověké civilizace). "Vosy nepřinášejí užitek a díky tomu jsou svobodné. Jinak by si je člověk přivlastnil," komentuje Habima Fuchs.

Další z autorů, čím dál proslulejší Belgičan Rinus van de Velde, tvoří rozměrné nástěnné kresby. Jsou kritické ke společnosti, jež velebí nadbytek a neobejde se bez moderních technologií.

Belgičan pro Prahu žádný nástěnný obraz nevytvořil. Vzal za slovo pořadatele, kteří umělce vyzvali k dílům "bez elektřiny, bez strojů, bez zbytečných transportů", rozhodl se nikam necestovat a zůstal doma. Do expozice poslal sérii drobných kreseb s textovým komentářem, kterou až z Antverp přivezl na kole jeho kamarád, vášnivý cyklista Joe.

"Bylo trochu obtížné takový transport uměleckých děl pojistit, ale protože je Galerie Rudolfinum etablovaná instituce, podařilo se to," kvituje kurátor Korecký.

Rinus van de Velde: Unfortunately, I had to be very quick..., 2020, barevná tužka na papíru, 24,2 x 33,1 cm.
Rinus van de Velde: Unfortunately, I had to be very quick..., 2020, barevná tužka na papíru, 24,2 x 33,1 cm. | Foto: König Galerie, Berlin

Rakouská dvojice Nicole Six a Paul Petritsch pracuje s prostorem galerie, již zvláštním způsobem portrétují. Do několika asambláží, vznikajících v průběhu výstavy, zahrnují návštěvníky i personál, čas a nebe nad Rudolfinem.

Už pár týdnů před výstavou začali shromažďovat drobnosti zapomenuté v koutech galerie, jako jsou utržený knoflík od návštěvnických šaten, žmolky ze svetru, ztracená kancelářská sponka, drobky z opadané omítky, prachové chmýří. Nalezené drobnosti seskupují do tvarů nebeských souhvězdí. Obrazy se budou zahušťovat věcmi, které Rakušané najdou v dalších dnech.

Součástí asambláží jsou i fotografie, na které umělci díky čtyřiadvacetihodinové expozici zachytili pohyb slunce nad střechou Rudolfina, a ještě přesýpací hodiny. Aby si návštěvníci užili umění bez toho, že je vyruší vnější světlo, dvojice vše doplnila rušičkami signálu. Ty jsou zároveň jedinými exponáty výstavy zapojenými do elektrické sítě.

Filtr na střeše

Druhou dvojici představují malíři Michal Pěchouček a Rudi Koval, kteří vystupují pod pseudonymem Unconductive Trash. Soubor obrazů nazvali Burning Daylight podle románu Jacka Londona z roku 1910, v Česku známého jako Bílý den. "London mimochodem začal jako jeden z prvních s ekozemědělstvím," říká Michal Pěchouček, který se k malbě vrací po sedmi letech.

Malíři Michal Pěchouček (vpravo) a Rudi Koval vytvořili cyklus obrazů Burning Daylight. Růžový nádech v sále není náhodný.
Malíři Michal Pěchouček (vpravo) a Rudi Koval vytvořili cyklus obrazů Burning Daylight. Růžový nádech v sále není náhodný. | Foto: Dan Materna/Galerie Rudolfinum

V 90. letech minulého století oslňoval obrazy, experimentujícími s "neuměleckými materiály", později pracoval s fotografií a filmem. "Kolem roku 2010, kdy se již naplno rozběhla jeho kurátorská praxe, postupně přestal vystavovat v galeriích a plně se oddal práci pro divadlo," popisuje kurátor Pěchoučkovu spolupráci s pražskými divadly MeetFactory a Studiem Hrdinů nebo brněnským HaDivadlem.

Když jej Korecký před rokem oslovil, zda se připojí k výstavě, Pěchouček prohlásil, že s divadlem zrovna končí a opět se vrhá na malbu. Tentokrát ale ve spolupráci s čerstvým absolventem AVU Rudim Kovalem.

Svými plátny zaplnili jeden z hlavních sálů, který navíc zahalili do zlatorůžového odstínu. Toho docílili barevným filtrem, kterým potáhli průsvitnou střechu. " Ve filmu se tím navozuje atmosféra zlaté hodiny, když se něco děje při západu slunce," líčí Pěchouček.

Obrazy, které s Kovalem po sále rozmístili v různých výškách, někde po jednom solitérním, jinde jako skupenství několika děl, působí jako odkryté fragmenty skryté fresky. Nebo jako nedořečený komiks. Kromě souměrné čtveřice kosmických, černě nabarvených pláten jsou ostatní subtilní, vyvedená v jemných odstínech. Potkávají se na nich vyšívané postavy dívek a chlapců, které jsou zřejmým Pěchoučkovým rukopisem, a barevné abstraktní skvrny a vpíjené mapy, jimiž přispěl Koval.

Stromy na křižovatce

Tomáš Džadoň environmentální tématiku naplnil přímočaře. Vybral si ilustrace předního slovenského karikaturisty Fera Jablonovského, které roku 1985 vyšly ve sborníku nakladatelství Príroda nazvaném Co tě pálí, has! Kresby zvětšil do životní velikosti a překreslil na dřevotřísku, kterou pokryl celou podlahu sálu.

Tomáš Džadoň, původem ze Slovenska, zvětšil kresby karikaturisty Fera Jablonovského z 80. let.
Tomáš Džadoň, původem ze Slovenska, zvětšil kresby karikaturisty Fera Jablonovského z 80. let. | Foto: Dan Materna/Galerie Rudolfinum

Některé motivy Džadoň vyřízl a vztyčil jako primitivní kulisy. Návštěvník je nucen procházet ironickou kreslenou krajinou a vyhýbat se sloupům vysokého napětí, postavě malíře, jenž u stojanu zpodobuje stromy v přírodě, v níž ale zbyly jen pařezy, nebo přejít křižovatku zacpanou auty, na které má "stádo" stromů na semaforu červenou. "Karikatury Fera Jablonovského se naplnily," říká umělec rovněž slovenského původu, který svou instalaci nazval Dědictví.

Přímočarý způsob si vybrala i malířka Patricie Fexová, která chce návštěvníky ohromit pohledem na planetu Zemi. Obraz nazvaný Overview, jejž namalovala přímo v Rudolfinu během několika měsíců před vernisáží výstavy, zavěsila pod schodiště spojující dva sály. Divák je tak vtažen do iluze kosmického nadhledu.

"Astronauti často popisují ten zážitek, když spatří Zemi, jako velmi silný. Prý jasně pocítí, že je Země živý organismus. To jsem se pokusila zprostředkovat," říká výtvarnice.

Tunová střelka

O dominantní části instalace Tomáše Moravce, masivním, půldruhé tuny těžkém podstavci, bylo slyšet ještě před začátkem výstavy. Podstavec vytržený se země i s vrstvami podloží do Rudolfina s patřičným mediálním rozruchem přivezlo koňské dvojspřeží. I nakládka se obešla bez motorové mechaniky. Umělecké gesto, které Moravec vytvořil, ale vypovídá o širších souvislostech než jen těch ekologických.

Podstavec i další předměty - vyvýšená sedačka pro volejbalového rozhodčího, takzvaný empire, plechový tlampač a konstrukce původně nesoucí hrdý název pražského sportoviště věnovaného Karlu Aksamitovi, jehož bustu podstavec původně nesl - umělec zachránil před odvozem na skládku.

Stadion, který sousedil s jeho ateliérem, musel ustoupit záměrům developerů. Moravec měl zachráněné objekty přes rok schované v ateliéru, když přišla výzva něco připravit pro výstavu Unplugged. "Nechtěl jsem z těch věcí vytvářet sochy, ale nějak je resuscitovat, pokusil se dát jim nový život," říká.

V Rudolfinu se tak předměty stávají součástí nonstop performance. Jeden člověk bude sedět na empiru a cosi hlásit do tlampače, který je ale překvapivě slabě slyšet. S "mikrofonem" jej spojuje jen provázek jako při dětské hře na telefon. Těžký podstavec povalený na bok a ukotvený na ose se otáčí jako střelka kompasu. Jen do ní každou chvíli někdo musí strčit.

Tomáš Moravec oživuje svou instalaci. Z "empiru" hlásí do amplionu a roztáčí mramorový podstavec.
Tomáš Moravec oživuje svou instalaci. Z "empiru" hlásí do amplionu a roztáčí mramorový podstavec. | Foto: Dan Materna/Galerie Rudolfinum

Poslední z vystavujících je Lenka Vítková, která reaguje na podobu místa. Svůj sál pojala jako plátno k dotvoření. Stěny vymalovala jednou barvou a na dvou místech přidala "stíny", které vrhají imaginární obří předměty. Na zeď pak přidala 45 malých sádrových odlitků, které se skládají z barevných částí organického tvaru. Připomínají mořské medúzy, květiny nebo biologické novotvary.

"Řekla jsem si, že se nebudu bránit vlastním sklonům k ornamentům a symetrii, přineslo mi to uvolnění," uzavírá umělkyně.

Unplugged

Galerie Rudolfinum, Praha, výstava potrvá do 29. listopadu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Midtjylland se na duel se Slavií naladil výhrou 1:0 nad Randers

Fotbalisté Midtjyllandu se na středeční odvetu 4. předkola Ligy mistrů proti Slavii naladili výhrou. Ve 3. kole dánské ligy porazili 1:0 Randers. Obhájce titulu naplno bodoval ve druhém ze tří kol nového ročníku, přičemž podruhé za sebou vyhrál stejným výsledkem. Dnes o triumfu domácích rozhodl v 6. minutě Božidar Kraev.

Dánský celek, který si v úterý z Edenu odvezl bezbrankovou remízu, usiluje o první postup do základní skupiny Ligy mistrů. Naopak Slavia touží po druhém účasti v hlavní fázi po sobě a celkově třetí v historii.

Trenér Midtjyllandu Brian Priske nasadil dnes sestavu: Hansen - Dyhr, Sviatchenko, James, Andersson (61. Cools) - Anderson, Onyeka (61. Madsen), Kraev - Sisto (82. Isaksen), Júnior Brumado (74. Vibe), Mabil (82. Evander).

před 2 hodinami

Superhrubá mzda má zmizet jen na dva roky

Vláda navrhne zrušení superhrubé mzdy jen na 24 měsíců, řekl České televizi premiér Andrej Babiš. Pouze dvouletou platnost tohoto opatření prosazoval prezident Zeman. Podle odborníků ale takový krok znepřehlední daňový systém. Vláda se ke zrušení superhrubé mzdy zavázala v programovém prohlášení a mělo by k němu mělo dojít od příštího roku. Hrubá mzda by se měla danit 15 procenty do zhruba 139 tisíc korun, nad tuto částku by to bylo 23 procent. 

Další zprávy