Místo štětce používá soustavu strojů, místo tématu proces – a místo příběhu rytmus. Výtvarník Jakub Roztočil představuje v holešovické Trafo Gallery svoji výjimečnou tvorbu založenou na vlastním mechanickém zařízení s programovaným nástřikem barvy.
Výstava s názvem Studie polymerových srážek až do 12. dubna 2026 představuje autorovu aktuální tvorbu, práci s novým typem mechanického obrazu, přičemž se soustředí na „dění jako aktivní proces poznávání“. Obraz chápe jako otevřené vizuální pole, místo, kde se střetává malba, studie fyzikálních jevů a pozorování vztahů mezi pohybem a percepcí.
Tichý pokušitel nových médií
Jakub Roztočil (*1979), absolvent pražské Akademie výtvarných umění, sochař, vizuální umělec a tichý pokušitel nových médií, dlouhodobě vyvíjí vlastní mechanické zařízení pracující s frekvenčním principem a programovaným nástřikem barvy. Obrazy jsou tak výsledkem řízeného procesu, v němž se setkává technologická preciznost, fyzikální zákonitosti a otevřenost náhody. Autor zde vystupuje spíše jako iniciátor systému – obraz se rodí z logiky mechanismu, nikoli z gestické malby.
Kurátorka Barbora Kundračíková připomíná, že Roztočilova tvorba představuje „mimořádně soudržný, přitom však mnohovrstevnatý systém, v němž se scházejí principy sound artu, vizuálních umění a filozofie se základními parametry mechanické fyziky. Mechanismus pro něj není metaforou technické civilizace. Chápe jej jako princip, jako generátor obrazů založených na vibraci, frekvenci, tekuté hmotě. Barva nepředstavuje možnost vtělit obrazu výraz, je doslova fyzikální stopou události“.
„Rukopis pro mě byla vždy frekvence,“ vysvětluje svůj přístup sám Roztočil. „To, že se frekvenčně, rytmicky něco nakapává na osu. Rukopis je manipulace s barvou, její dávkování. V čase zaznamenávám barevně něco na plochu plátna. Můj vstup je volba, založená na zkušenostech. Emoce do toho nepatří,“ popisuje autor.
Jeho práce se pohybují „na škále mezi detailem a celkem – při bližším pohledu odhalují jemné struktury, vrstvení a mikroskopické odchylky, zatímco z odstupu působí jako plné, vizuálně bohaté celky s výraznou vnitřní soudržností“. Přestože vyrůstají z generativního myšlení, jejich podoba je „klamavě tradiční – malířská, fyzická, zakotvená v materialitě obrazu“.
V hlavní roli náhoda a chyba
Podstatnou roli v procesu hraje náhoda a chyba. „Chyba přináší nové podněty. Je dobré nedoufat v perfekcionismus, s chybou se musí komunikovat. Chyba je originál, autenticita,“ říká Roztočil. Drobná odchylka motoru, nerovnost plátna či změna viskozity barvy se stávají „integrální součástí celku“. Vznik díla tak „evokuje generativní principy, respektive připomíná živý proces růstu“.
Výstava se však nesnaží otevírat otázky autorství, kontroly či vztahu technologie a přírody narativně. „Nejde mu o to, nás konfrontovat s faktem či významem, cílí na jev,“ uvádí kurátorka. „Vidění prezentuje jako formu poznání, je pro něj pomalým přibližováním se k vnitřní logice světa, který se odhaluje teprve ve chvíli, kdy mu dopřejeme čas.“
Roztočil tento postoj shrnuje lapidárně: „Nechci nic sdělit. Moje obrazy jsou o ničem. Pracuju s hmotou. Vytvářím prostor pro lidské oko a přemýšlím nad jeho psychologií.“ A zároveň dodává: „Jdu proti digitálnímu charakteru doby, proti tomu, že před obrazem je text. Chtěl bych, aby bylo vesmírem. Tím, co může člověk zkoumat, pozorovat.“
Roztočilova tvorba, výjimečná nejen ve středoevropském měřítku, tak ukazuje, že i v době slova, algoritmů, simulací a umělé inteligence může být obraz místem soustředěného pozorování – a to nikoli jako nositel významu, ale jako vizuální fakt, událost a struktura vznikající za přesně nastavených podmínek. Výstava nabízí zkušenost obrazu, který není interpretován, ale viděn.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ Irák řeší útok na tankery, první zjištění ukazuje na íránské plavidlo s výbušninami
Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters. Jeden člověk při incidentu přišel o život.
Zranění, nebo kóma? Stav Modžtaby Chámeneího zůstává nejasný
Zdroje zahraničních médií mluví o možném zranění nového íránského vůdce Modžtaby Chámeneího po izraelských náletech. Informace o jeho zdravotním stavu se však výrazně liší a zatím je nelze nezávisle ověřit. Teherán zároveň zveřejňuje jen minimum údajů.
ŽIVĚ Tlačte na Putina, ne na nás, vzkázal Zelenskyj Trumpovi
USA by mělo ve svém mírovém úsilí vyvíjet větší tlak na Rusko a nikoli na Ukrajinu. V rozhovoru zveřejněném ve středu s bruselským portálem Politico to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také lídry Evropské unie, aby připravili náhradní plán, pokud by Maďarsko a Slovensko skutečně zablokovaly dříve dohodnutou unijní půjčku 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč).
„Postavte mu sochu." Týpka z Ostravy doma neznají, v Asii mu loučení mapoval Netflix
Kdykoliv se do Japonska vrátí, může si být jistý, že mu fanoušci utrhají ruce. Už před třemi lety tam Ondřej Satoria, technik elektrického inženýringu z Ostravy, získal status hvězdy, když vyautoval nejlepšího baseballistu světa Šoheie Ohtaniho. A letos své renomé ještě posílil.
Katolická teologická fakulta už není pod nucenou správou, oznámilo ministerstvo
Ministerstvo školství poté, co se seznámilo se závěry Nejvyššího správního soudu (NSS), zrušilo nucenou správu Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK). Ve čtvrtek o tom informoval mluvčí ministerstva Ondřej Macura. NSS přiznal na konci února odkladný účinek Jaroslavu Brožovi ve stížnosti proti odvolání z funkce děkana katolické fakulty.