Mohl ho namalovat jen šílenec. Větu na slavný obraz Výkřik připsal sám Munch

Kultura AP, Guardian, Kultura
23. 2. 2021 8:00
Drobnou, stěží postřehnutelnou větu na slavný expresionistický obraz Výkřik napsal tužkou přímo jeho autor, norský expresionistický malíř Edvard Munch. Oznámilo to Norské národní muzeum, které malbu z roku 1893 brzy vystaví.
Munchův obraz Výkřik existuje ve čtyřech verzích, tato byla roku 2004 ukradena z Munchova muzea v Oslu a dva roky nato vrácena.
Munchův obraz Výkřik existuje ve čtyřech verzích, tato byla roku 2004 ukradena z Munchova muzea v Oslu a dva roky nato vrácena. | Foto: Google Art Project

Jak připomíná agentura AP, plátno znázorňuje výkřikem znetvořenou, protáhlou postavu s nazelenalou pletí, jak se v bolesti chytá za holou hlavu. Osoba neurčitého pohlaví stojí u dřevěného zábradlí na mostě, za sebou má apokalypticky ohnivé nebe.

Dílo se stalo celosvětovým symbolem existenciální úzkosti. Věta, že ho "mohl namalovat jen šílenec", je připsaná tužkou v levém horním rohu na jedné ze čtyř verzí obrazu. Ten příští rok vystaví nové Norské národní muzeum, které dílo u této příležitosti zrestaurovalo a podrobilo analýze.

Detail přípisu na obrazu při použití infračerveného záření.
Detail přípisu na obrazu při použití infračerveného záření. | Foto: Borre Hostland

"Větu docela určitě napsal sám Munch," oznámila v pondělí kurátorka muzea Mai Britt Gulengová, která se na autorovo dílo specializuje. Rukopis porovnala s Munchovými deníky a korespondencí. "Nasvědčují tomu jak analýza písma, tak události roku 1895, kdy Munch obraz v Norsku poprvé vystavil," dodává.

Věta byla na obraz připsaná po jeho dokončení, veřejnost si jí poprvé všimla až v roce 1904. Odborníci si dosud nebyli jisti, kdo je autorem nápisu. Jedna teorie tvrdila, že sám Munch, například norská kunsthistorička Gerd Wollová ale razila názor, že jde o vandalskou reakci někoho, komu se obraz nelíbil.

Podle kurátorky nápis pravděpodobně vznikl ještě roku 1895, krátce po dokončení.

Malba tehdy na veřejnosti vzbudila spekulace o Munchově duševním zdraví. Jeden student medicíny dokonce při veřejné debatě s umělcem zpochybnil, že je Munch psychicky zdráv, přičemž poukázal právě na obraz Výkřik. "Je dost pravděpodobné, že Munch větu připsal v roce 1895 nebo právě coby odpověď na podobné výtky," míní Gulengová.

Muncha se dotklo, že veřejnost zpochybňuje jeho psychický stav. K incidentu se studentem se znovu vracel v denících i korespondenci.

Edvard Munch žil v letech 1863 až 1944.
Edvard Munch žil v letech 1863 až 1944. | Foto: Národní knihovna Norska

Umělcovi příbuzní trpěli depresemi, sestra i matka mu zemřely na tuberkulózu. Roku 1908 se nakonec také Munch, v minulosti sužovaný nemocemi, nepochopením i alkoholem, psychicky zhroutil a musel být hospitalizován.

Podle kurátorky je tak nápis na obrazu kombinací ironie a zároveň přiznáním, že Munch bral nařčení vážně. "Zjevně se ho to dotklo, protože jeho příbuzní trpěli depresemi a sám pociťoval úzkost," míní Mai Britt Gulengová, podle níž se umělec připsáním věty snažil vyrovnat s tím, jak vnímá sebe sama a jak ho vnímají ostatní. "Možná to tam napsal proto, aby dokázal, že byť ho ostatní považují za blázna, on je schopen se nad to povznést a tímto způsobem to reflektovat," spekuluje kurátorka.

Munch se ke vzniku obrazu Výkřik vyjádřil v deníku. "Šel jsem po cestě se dvěma přáteli - slunce zapadalo za horu nad městem a fjordem - pocítil jsem nápor smutku - nebe se náhle změnilo v krvavou červeň," napsal.

"Zastavil jsem se, opřel o zábradlí, smrtelně unaven - přátelé se po mně ohlédli a pokračovali dál - díval jsem se nad plápolajícími mraky na fjordem, byly jak krev a meč, a město - modročerný fjord a město - mí přátelé šli dál a já tam stál a třásl se strachy - cítil jsem, jakoby velký, nekonečný výkřik šel tou nekonečnou přírodou," uvedl.

Obraz byl do roku 2019 k vidění v norské Národní galerii, z ní se nyní s dalšími díly přesouvá do Norského národního muzea. Nová stavba v centru Osla už je téměř hotová. Muzeum vystaví 400 tisíc děl, od antiky po současnost. Budou mezi nimi malby, sochy, kresby, textilie, nábytek i architektonické modely.

Kromě Výkřiku návštěvníci uvidí i další Munchova slavná díla jako Madona, Tanec života nebo Autoportrét s cigaretou. "Existují srovnatelně slavné práce jako Mona Lisa nebo Van Goghovy Slunečnice, které pochází ze světa umění a krásy. Výkřik je ale ošklivý, brutální a patří do současnosti," napsal předloni výtvarný kritik britského Guardianu Jonathan Jones.

Podle něj lidé na Munchův Výkřik často odkazují v situaci, kdy jim schází slova na adekvátní vyjádření toho, co cítí.

Obraz má za sebou bohatou historii. Začátkem 90. let minulého století jej z norské Národní galerie ukradli dva zloději s žebříkem. Detektiv Charles Hill, který se ve Scotland Yardu specializuje na zcizené umění, však zloděje vypátral. Namluvil jim, že Gettyho muzeum v Kalifornii je připravené dílo odkoupit.

"Vydával jsem se za pracovníka Gettyho muzea," popsal Hill, jak si se zloději smluvil schůzku v noci. Díky tomu se obraz tři měsíce po krádeži podařilo vypátrat a vrátit.

Jinou verzi Výkřiku, která se nachází v Munchově muzeu v Oslu, roku 2004 ukradli další zloději. Podařilo se ji nalézt až po dvou letech, připomíná Guardian, podle nějž oba incidenty oživily zájem o slavné dílo.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ozbrojenci propustili unesené studenty z nigerijské školy

Ozbrojenci v sobotu propustili 42 lidí, včetně 27 studentů, které unesli minulý týden z internátní školy v nigerijském státě Niger. Oznámil to podle agentury Reuters guvernér státu v severní centrální části nejlidnatější africké země.

Propuštěno bylo 27 školáků, tři zaměstnanci státní střední školy a jejich příbuzní. Ozbrojený gang minulý týden vtrhl do školy v okrese Kagara a přemohl ostrahu. Při útoku byl zabit jeden chlapec.

Unesení studenti, personál a příbuzní Vládní vědecké střední školy v Kagaře jsou opět na svobodě a v péči vlády státu Niger, oznámil na guvernér Abubakar Sani Bello.

Únosy ozbrojenými skupinami s požadavky výkupného jsou v mnoha severních státech Nigérie běžné, poznamenala agentura Reuters. Mnozí únosci bývají ozbrojeni a přijíždějí na motocyklech. Dříve za únosy v Nigérii stáli především bojovníci teroristické organizace Boko Haram, nyní ale stále častěji tuto taktiku využívají i jiné ozbrojené skupiny.

Ještě rozsáhlejší únos než ten z minulého týdne se odehrál v noci ze čtvrtka na pátek, kdy neznámí ozbrojenci v noci na dnešek z dívčí školy v obci Jangebe ve státě Zamfara na severozápadě Nigérie unesli 317 studentek. K okamžitému a nepodmíněnému propuštění dívek vyzval i generální tajemník OSN António Guterres.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
před 1 hodinou

USA uvolnily na pomoc ekonomice 1,9 bilionu dolarů

Americká Sněmovna reprezentantů schválila v sobotu návrh souboru opatření na podporu americké ekonomiky zasažené pandemií covidu-19 v objemu 1,9 bilionu dolarů (41 bilionů korun). O navrhovaném balíčku bude ještě hlasovat Senát.

Pro amerického prezidenta Joea Bidena je schválení podpůrných opatření prvním legislativním vítězstvím v Kongresu. Jeho demokraté však ještě musí vyřešit, jak v souboru opatření ponechat návrh na zvýšení minimální hodinové mzdy ze 7,25 dolaru na 15 dolarů. Návrh, který je hlavní prioritou pro progresivistickou část demokratů by mohl z balíku vypadnout kvůli komplikovaným schvalovacím pravidlům v Senátu.

Díky demokratům, kteří na rozdíl od Senátu těsně ovládají Sněmovnu reprezentantů, balíček nad ránem prošel v poměru hlasů 219 ku 212. Z amerického záchranného plánu mají být financovány vakcíny a zdravotnický materiál a další finanční pomoc postiženým domácnostem, malým firmám i regionálním a místním vládám.

Demokraté tvrdí, že balíček je nezbytný v boji s pandemií, která si v USA vyžádala už přes 500 000 životů. Miliony lidí kvůli ní přišly o práci. "Američané musí vědět, že jejich vláda je tu pro ně," prohlásila šéfka sněmovny Nancy Pelosiová. Podle republikánů je takový pomoc zbytná, podle nich jde jen 9 procent přímo na boj proti koronaviru.

Zdroj: ČTK , Zahraničí
Další zprávy