Zemřel malíř Ouhel. Na jeho obrazech byl člověk vystaven těžkostem světa

ČTK ČTK
22. 2. 2021 15:43
Ve věku 76 let tuto neděli zemřel malíř, grafik, kreslíř a pedagog Ivan Ouhel. Zaměřoval se především na krajinu a figuru, pár let před sametovou revolucí byl jedním ze zakládajících členů Volného sdružení 12/15 - Pozdě, ale přece, které usilovalo o spolupráci tvůrců bez ohledu na rozdílnost názorů nebo výtvarných stylů.
Ivan Ouhel na snímku z června 1991.
Ivan Ouhel na snímku z června 1991. | Foto: ČTK

Skupina sdružovala umělce, kteří se o slovo přihlásili v 70. letech minulého století, vznikla však až roku 1987. Její výstavy ještě před pádem komunistického režimu, například v dubnu 1988 v bývalé jízdárně zámku v Kolodějích, měly ohlas na neoficiální scéně. Členy uskupení dále byli nebo jsou Jiří Beránek, Kurt Gebauer, Ivan Kafka, Michael Rittstein, Jiří Načeradský nebo Jiří Sopko.

Ouhelovo úmrtí oznámil galerista Radan Wagner na webu Artrevue.cz.

Ivan Ouhel se narodil 18. února 1945 v Ostravě, o rok později se s rodiči přestěhoval do Prahy, kde už zůstal. V roce 1962 se vyučil mechanikem kancelářských strojů, poté navštěvoval různé výtvarné kurzy. Později studoval na Akademii výtvarných umění v ateliéru figurální malby Karla Součka.

Na výtvarnou scénu vstoupil zkraje 70. let. Byl vnímán především jako představitel moderní české krajinomalby. Vztahoval se k předchůdcům Jiřímu Johnovi, Josefu Šímovi nebo Janu Preislerovi. Barevné plochy a linie na jeho obrazech zase evokovaly díla Františka Kupky či pastely Karla Malicha.

Pracoval intuitivně. Zpracovával osobní prožitek z krajiny a emotivní vzpomínky na přírodní živly. Jeho spontánní malířské záznamy jsou charakteristické tím, jak nervně přes sebe autor klade barevné vrstvy. Plochy čistého plátna kontrastují s geometrickými liniemi.

Často zachycoval anonymní postavu vystavenou těžkostem světa. Dříve oddělená témata krajiny a figury v jeho díle později splynula.

Ouhel od roku 1975 uspořádal na čtyři desítky samostatných výstav, účastnil se také mnoha skupinových. Jeho umělecké začátky ze 70. let jsou spojeny s takzvaným landartem, kdy vytvářel částečně pomalované objekty z plexiskla a ty pak umísťoval do přírody. Později se věnoval i figurální malbě.

Od druhé poloviny 80. let stále zjednodušoval kompozice svých obrazů a pracoval s barevnými kontrasty. Roku 1983 byl vyslán na Podzimní salon v Paříži, v letech 1984 a 1988 pak byl vybrán jako představitel československého umění pro účast na Benátském bienále.

Dnes jsou jeho práce mimo jiné ve sbírkách Národní galerie, Moravské galerie v Brně nebo Galerie Benedikta Rejta v Lounech. Od roku 1992 byl členem obnoveného sdružení Umělecká beseda. Poslední výstavy měl v liberecké galerii Prostor 228, pražském Vltavínu nebo Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Komunisté chtějí jednat s lídry ANO o toleranční smlouvě ještě v úterý. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa lze očekávat její vypovězení

Zdroj: ČTK
před 3 minutami

EPH podnikatele Křetínského postaví v Německu 50 větrných elektráren

EPH podnikatele Křetínského postaví v Německu 50 větrných elektráren s celkovým výkonem 300 MW. Dodavatelem technologie bude GE Renewable Energy.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 18 minutami

Spojené státy vyšlou do Německa dodatečných 500 vojáků

Spojené státy vyšlou do Německa dodatečných 500 vojáků, kteří posílí stávající americký kontingent 35 tisíc mužů a žen ve zbrani. Při úterní návštěvě Německa to oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin. Zvýšení počtu vojáků označila Austinova německá kolegyně Annegret Krampová-Karrenbauerová za symbol přátelství. Administrativa bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa chtěla počet amerických vojáků v Německu snížit asi o třetinu, nový demokratický prezident Joe Biden ale stahování pozastavil.

"USA stahování vojsk z Německa neplánují," řekl Austin s tím, že počet amerických vojáků se naopak zvýší. Němečtí novináři na tiskové konferenci označili zprávu jako překvapivou, protože po Bidenově ohlášeném plánu vojáky z Německa nestahovat bude jejich počet naopak ještě navýšen. Oznámení přišlo navíc v době, kdy Rusko posiluje své vojenské kapacity u hranic s Ukrajinou.

"Je to symbol upřímného přátelství," řekla Krampová-Karrenbauerová s tím, že věří, že noví vojáci i jejich rodiny naleznou v Německu druhý domov. Austinovi poděkovala, že do země přijel i přes složitou epidemickou situaci. "I já doufám, že budu moci brzy využít pozvání do USA," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy