Z New Yorku do Nigérie poputují dvě mosazné desky ze 16. století s postavami vojenského velitele a mladšího dvořana. Byly součástí sbírky 153 afrických královských předmětů včetně figurek, předmětů ze slonoviny, masek, šperků či hudebních nástrojů, které muzeu roku 1991 darovali obchodník s uměním Klaus Perls a jeho žena Dolly.
Perls o své sběratelské vášni tehdy hovořil s listem The New York Times. "Začal jsem africké umění kupovat, protože jsem ho rád viděl vedle děl umělců Picassovy generace, na niž jsem se jako obchodník specializoval. Propadl jsem beninskému umění a nakupoval jsem pak z afrických artefaktů jenom to. Ani jsem si nevšiml, že jsem dal dohromady sbírku," řekl.
Obě desky podle Met ukradli z beninského královského paláce roku 1897 britští vojáci a rozšířili o ně sbírku Britského muzea. V 50. letech je londýnská instituce spolu s dalšími 24 předměty přenechala Národnímu muzeu v Lagosu. Odtud byly vyneseny za neznámých okolností a v neznámou dobu, tvrdí Met. Perlsovi je koupili na mezinárodním trhu s uměním.
Jako třetí se do Nigérie vrátí bronzová hlava pocházející ze 14. století. V lokalitě někdejšího královského paláce ve starobylém městě Ife na území dnešní Nigérie jich roku 1938 bylo nalezeno 18, hlavy jsou považovány za zpodobení krále. Autorství se připisuje tamnímu národu Jorubů. Tento předmět však Metropolitní muzeum nevlastnilo, pouze dostalo nabídku, ať ho odkoupí, a tak zprostředkovalo jeho návrat do Nigérie, doplňuje deník New York Times.
Na rozhodování o vrácení předmětů se podílelo Britské muzeum a nigerijská Národní komise muzeí a památek. Její ředitel Abba Isa Tijani si pro cenné skvosty osobně přijede do New Yorku. "Upřímně si ceníme čestnosti, s níž Metropolitní muzeum umění k navrácení těchto objektů přistupuje," řekl.
Beninské bronzy vrací Nigérii také Německo a Francie, návrat jednoho předmětu oznámila i skotská Aberdeenská univerzita. Všechny by se měly stát ozdobou vznikajícího Muzea západního afrického umění, které v Benin City, hlavním městě státu Edo na jihu Nigérie, navrhl slavný ghansko-britský architekt David Adjaye. Dokončeno má být v roce 2025.
Poklady z královského paláce v Beninu vyrabovala britská trestná výprava v roce 1897. Než palác vypálila, odvezla z něj bronzové desky, sochy, slonovinu či basreliéfy.
"Cílem výpravy bylo dobýt hlavní město Benin, zajmout vládce a prosadit v této zemi britské koloniální ekonomické a obchodní zájmy," popsali autoři výstavy Království Benin: Bronzy zkropené krví, kterou před čtyřmi roky uspořádalo Moravské zemské muzeum. Po rabování stovky děl skončily v Britském muzeu, další byly na mezinárodních aukcích rozprodány například Etnologickému muzeu v Berlíně.
Benin proslul výrobou předmětů z bronzu, zejména desek a pamětních hlav. Ty první vznikaly v 16. až 18. století a nejčastěji vyobrazovaly vládce, hodnostáře, válečníky nebo kněží. Nacházely se na dřevěných sloupech dvora paláce. Pamětní hlavy umisťované na oltáře zemřelých předků pak sloužily jako nosná základna řezbou zdobeného sloního klu.
Přestože dnes jsou známé jako beninské bronzy, co do složení kovů se jedná o slitiny mědi, olova, zinku nebo cínu.
