Britové je ukradli a prodali. Německo začne vracet slavné beninské bronzy

Kultura AP, Kultura
30. 4. 2021 19:50
Německo se stane první zemí, která vrátí stovky uměleckých děl známých jako beninské bronzy. Ty z království ležícího na území dnešní Nigérie před více než 120 lety ukradla britská koloniální expedice a později je rozprodala. V pátek o tom informovala agentura AP.
Na ilustračním snímku je beninský bronz ze sbírek Britského muzea.
Na ilustračním snímku je beninský bronz ze sbírek Britského muzea. | Foto: ČTK/Werner Forman Archive

Dohoda se týká zatím neupřesněné části zhruba 1100 děl, která vlastní muzea v Hamburku, Kolíně nad Rýnem, Stuttgartu, Lipsku a Drážďanech. Zhruba 440 jich spadá do majetku Etnologického muzea v Berlíně. Další zůstávají v Británii a jiné beninské bronzové artefakty jsou součástí českých i moravských sbírek.

Německý ministr zahraničí Heiko Maas je rád, že s nigerijskými úřady vypracoval restituční plán. "Představuje to zlomový bod našich koloniálních dějin," míní. Pověřenkyně spolkové vlády pro kulturu Monika Grüttersová zase vnímá kauzu beninských bronzů jako test, který ukáže, jak se její země staví k dědictví z dob kolonialismu.

"Je naší morální a historickou zodpovědností pracovat na tom, abychom napravili chyby z naší minulosti," říká Grüttersová, podle níž Německo usiluje o "pochopení a smír" s potomky těch, jimž byla díla kdysi ukradena. První předměty se do Nigérie začnou vracet příští rok. Měly by se stát ozdobou vznikajícího Muzea západního afrického umění, které v Benin City, hlavním městě státu Edo na jihu Nigérie, navrhl slavný ghansko-britský architekt David Adjaye. Muzeum má být dokončeno v roce 2025, přestože se stavba již několikrát zpozdila, doplňuje deník Guardian.

Podle Jürgena Zimmerera, který učí světové dějiny na Hamburské univerzitě, je to krok správným směrem, úplně spokojený ale ještě není. "Bohužel neexistuje ani přesný časový plán, ani jednoznačný slib, že budou restituována všechna ukradená díla," říká historik. Vadí mu, že německá vláda nezveřejnila, kolik předmětů vrátí, ani že zatím nevyjádřila vděk sdružením, jež restituci žádaly. Němci zveřejní seznam restituovaných děl 15. června, některá si ale zřejmě ponechají.

Poklady z královského paláce v Beninu vyrabovala britská trestná výprava v roce 1897. Než palác vypálila, odvezla z něj bronzové desky, sochy, slonovinu či basreliéfy. "Cílem výpravy bylo dobýt hlavní město Benin, zajmout vládce a prosadit v této zemi britské koloniální ekonomické a obchodní zájmy," popsali autoři výstavy Království Benin: Bronzy zkropené krví, kterou před čtyřmi roky uspořádalo Moravské zemské muzeum. To některé beninské bronzy vlastní, další jsou v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur patřícím pod Národní muzeum.

Na ilustračním snímku je beninský bronz znázorňující hráče na dechový nástroj ze 17. století. Dílo se nachází ve sbírkách Britského muzea.
Na ilustračním snímku je beninský bronz znázorňující hráče na dechový nástroj ze 17. století. Dílo se nachází ve sbírkách Britského muzea. | Foto: ČTK/Werner Forman Archive

Po rabování stovky děl skončily v Britském muzeu, další byly na mezinárodních aukcích rozprodány například Etnologickému muzeu v Berlíně.

Benin proslul výrobou předmětů z bronzu, zejména desek a pamětních hlav. Ty první vznikaly v 16. až 18. století a nejčastěji vyobrazovaly vládce, hodnostáře, válečníky nebo kněží. Nacházely se na dřevěných sloupech dvora paláce.

Pamětní hlavy umisťované na oltáře zemřelých předků pak sloužily jako nosná základna řezbou zdobeného sloního klu. "Pamětní hlava symbolizovala sídlo myšlení, soudnost, moudrost, vůli, tvořivé schopnosti i záruku úspěchu a zdraví," vylíčila v publikaci k výstavě Moravského zemského muzea kunsthistorička Barbora Půtová, která učí na ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Přestože dnes jsou známé jako beninské bronzy, co do složení kovů se jedná o slitiny mědi, olova, zinku nebo cínu.

Britské muzeum, které vlastní další beninské bronzy, se je zatím vrátit nechystá. "Plně si uvědomujeme, že britská vojenská expedice se v Beninu roku 1897 dopustila devastace a rabování," uvádí muzeum. Okolnosti, za nichž díla získalo, popisuje na doprovodných panelech v expozici i na svém webu.

"Věříme, že síla Britského muzea spočívá v šíři a hloubce záběru, který milionům návštěvníků umožňuje pochopit různé světové kultury a to, jaké měly v průběhu dějin vztahy," dodává mluvčí Britského muzea. Tomu v navrácení děl brání muzejní zákon z roku 1963 a další zákon o národním dědictví z roku 1983.

Podle kunsthistorika Zimmerera z Hamburské univerzity rozhodnutí Němců vrátit beninské bronzy nejspíš vytvoří tlak i na instituce, jako je Britské muzeum. "A ten tlak se bude stupňovat, protože britský postoj, kdy na restituce vůbec nepřistupují, prostě dál není únosný," myslí si Zimmerer.

První takové známky už se objevují. Univerzita ve třetím největším skotském městě Aberdeenu již minulý měsíc slíbila, že jeden beninský bronz ze svých sbírek do Nigérie vrátí. "Je to v souladu s hodnotami, které vyznáváme jako mezinárodní, inkluzivní univerzita," uvedl rektor George Boyne. Podobný krok plánuje i Univerzita v anglické Cambridgi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Stát zřejmě získá větší přehled o pracovní době strojvedoucích, senátoři novelu schválili

Stát zřejmě získá přehled o dodržování pracovní doby a doby odpočinku strojvedoucích na dráze. Umožní mu to novela drážního zákona, kterou ve středu beze změny schválil Senát. Musí ji ještě podepsat prezident. Jde o jeden z posledních zákonů, který schválila Sněmovna těsně před volbami. Pokud by ho Senát zamítl nebo vrátil, návrh by skončil svoji legislativní pouť, protože minulé volební období Sněmovny již skončilo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy