Strůjci války představují retrospektivu mnohovrstevnaté tvorby malíře, performera i fotografa Jiřího Surůvky. Jedenašedesátiletý autor nejčastěji prostřednictvím digitálních tisků nebo koláží zesměšňuje pokrytecký konzumerismus, politickou propagandu a válečnou mašinerii, uvádějí pořadatelé.
Na jedné z maleb se například kráva pomalovaná vojenskými maskovacími barvami pase před pohraniční pevností v Sudetech. Jinde se skví přemalovaná historická fotografie sportovních mužstev, do níž Surůvka zamontoval hlavy diktátorů Josifa Vissarionoviče Stalina a Adolfa Hitlera, nebo socha modré postavy s batmanovskou maskou na obličeji, jak sedí na gynekologickém křesle a drží právě narozeného batmanovského potomka.
Přestože mnohé Surůvkovy práce v Kutné Hoře jsou staršího data, dle kurátorů nabývají na aktuálnosti. "Vidím, že třeba na Facebooku probíhá občanská válka mezi občany s jinými názory. Oni se nesnaží toho druhého přesvědčit, ale oni spolu bojují. Jen po sobě obrazně střílí těžkým kalibrem," řekl výtvarník České televizi.
Surůvka vystudoval učitelství českého jazyka a literatury, začínal prvními performance v rámci hudební skupiny Vzhůru do dolů v polovině 80. let minulého století. S bratrancem roku 1992 založil Předkapelu Lozinski věnující se mimo jiné performance, akčnímu umění či body artu při vernisážích výstav. Na nich někdy Surůvka ztělesňoval alter ego Batmana a policisty. Roku 2001 byl se Slovenkou maďarského původu Ilonou Németh vybrán pro společnou českou a slovenskou prezentaci na Benátském bienále. Dnes vede ateliér nových médií na katedře intermédií Fakulty umění Ostravské univerzity v Ostravě, uvádí web Artlist.cz.
Cyklus digitálních koláží Strůjci války, podle nějž je kutnohorská výstava nazvaná, začal vytvářet v polovině 90. let. Inspirovalo jej vydání amerického časopisu Life, který roku 1939 uveřejnil fotografie z napadení Polska nacistickým Německem. O pár stran dále však čtenáře sloganem "hrejte si se svým jídlem" vybízel, aby dle návodných ilustrací skládali veselé obličeje, figurky či zvířátka ze zeleniny a ovoce.
Surůvka v cyklu vycházel právě z tohoto absurdního kontrastu. Na pozadí tvořeném obrazy válečných hrůz umístil kupříkladu obskurní postavy připomínající hrušku či pomeranč. Na jednom sedí figura ve večerním obleku, hlavu má z hrušky a smyčcem hraje na rozkrojenou hrušku, zatímco nad ní letí válečný bombardér. "Teď jsem vloni skončil a asi už ta série bude uzavřená. Bohužel také začala ta válka na Ukrajině," doplnil umělec v televizi.
Kromě děl Jiřího Surůvky kutnohorská galerie nově vystavuje malby třiašedesátileté Kateřiny Štenclové. Ta začala abstraktně tvořit za studií v 80. letech minulého století. "Přitahovala mě v mé době zakázaná a u nás i málo prozkoumaná oblast. Zaujala mě možnost úplně volného pohybu štětcem: to nedořečené, ta možnost si cokoliv pod namalovaným představit. Blízkost barevné hudby v prostoru," vysvětlila před lety Hospodářským novinám.
Širší veřejnost ji objevila, když měla Štenclová roku 1999 výstavu v pražském Veletržním paláci. "Touha po svobodě, ta byla v období mého dospívání za komunismu dost aktuální a asi mě přivedla k malování. Přitahovala mě představa žít ve volném prostoru bez hranic. Dnes už vím, že hranice naopak existují asi všude, a baví mě si je určovat a pohrávat si s nimi," dodala umělkyně.
Od roku 2007 abstraktní malbu posouvá k instalacím vytvořeným z igelitových podložek. "Je to právě propojení malby a instalace, které mi dává možnost odkrývat problematiku hry s iluzivností obrazu a zároveň konkrétností objektu, která mě tak zajímá při objevování našeho současného i podprahového vnímání prostoru," doplňuje u příležitosti aktuální výstavy Štenclová.
Její díla se dnes nacházejí ve sbírkách pražské Národní galerie nebo Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou. V Kutné Hoře budou k vidění do 17. září.
