Skromný malíř velkých obrazů Jan Merta vystavuje v Brně. Stále se mu vrací téma Goyovy lampy

Stará témata pětašedesátiletého Jana Merty nikdy nejsou stejná.
Snímek z výstavy Jana Merty v brněnské Fait Gallery.
Foto: Lukáš Jasanský
Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
18. 4. 2018 17:32
Brněnská Fait Gallery uspořádala přehlídku děl jednoho z nejvyhledávanějších autorů současnosti Jana Merty, jehož obrazy se draží i za částky přesahující milion korun. V rozlehlé hale i velká plátna působí na první pohled drobně.

Malíř Jan Merta neumí být okázalý, ačkoliv jeho obrazy jsou často monumentální. Když v bývalé brněnské Vaňkovce vystavoval před devíti lety, přehlídku nazval prostě Výstava. Nyní se na stejné místo, které třetím rokem obývá soukromá Fait Gallery, vrátil a svou velkolepou prezentaci nazval opět jednoduše Návrat.

"Je to mnohoznačné, vracím se na stejné místo do Brna a také k mnoha svým starým tématům. Též tu vystavuji plastiku Návrat IV. A člověk může najít návraty další a další," říká oblíbený pětašedesátiletý umělec, jehož stará témata nikdy nejsou stejná.

Dokonce i totožné obrazy se výstavu od výstavy proměňují, autor je často přemalovává nebo doplňuje další varianty. "Například Muž bez vlastností existuje ve dvou zhotoveních, ale není vyloučeno, že přibudou i další. Jan Merta pracuje na stejném tématu i opakovaně do té doby, než daná forma nenaplní jeho představu," říká Denisa Kujelová, umělecká ředitelka Fait Gallery a také spolukurátorka Mertovy výstavy, o jednom z vystavených obrazů, na němž je mužská hlava z profilu.

Je nezřetelná, jako by šlo o lupiče s punčochou nataženou přes obličej. "Snažili jsme se architektonicky i koncepčně vymezit proti výstavě, která byla na stejném místě před osmi lety. Hodně se zapůjčovalo v privátních i zahraničních sbírkách," dodává Kujelová.

Cihlová stavba někdejší továrny na parní stroje Mertovým obrazům propůjčuje zvláštní měřítko. I velká plátna v rozlehlé hale působí na první pohled drobně.

Obrazy jsou navěšené na panelážích, jež prostor protínají a člení v menší celky. Návštěvník tak silně vnímá rozdělení na "uvnitř" a "venku". Vevnitř se ocitá ve světě Jana Merty, kde detaily obyčejných věcí nabývají nadreálných proporcí. Přenesením na plátno získávají na významu, občas se proměňují v abstraktní umění jako například obrazy s námětem skládky nebo malby nazvané Špinavý sníh. Jindy se jejich význam pod Mertovou lupou teprve objevuje a zvětšuje.

Jsou tu plátna z cyklu Liberec, ve kterém malíř zpodobňuje fragmenty vzpomínek a fotek z dětství, nechybí obraz Sestřička, Rembrandtův autoportrét nebo Styčná důstojnice, další ze znázornění dětí, jimž autor přimaloval vojenskou uniformu. Absurdní spojení by bylo komické, kdyby neexistovaly známé souvislosti z válečného zpravodajství.

Nejkřehčí ze současné výstavy je portrét nazvaný Adriena, schýlená bělovlasá hlava a útlá ramena Mertovy spřízněné malířky Adrieny Šimotové. K dosud nevystavovaným dílům patří Boty, monumentální obraz, na kterém obří škrpály odložené na skalním masivu osvětluje zapadající slunce.

Mezi obyčejnými náměty, jež jsou pro Jana Mertu osobně důležité, dominuje Goyova lampa. Na výstavě se objevuje čtyřikrát, dokonce také v podobě zdánlivě vratkého dva roky starého objektu ze železa, skla a dřeva.

Žlutou krychlovou lampu si Merta vypůjčil z Goyova slavného obrazu jménem Poprava 3. května 1808. Zatímco mnozí jiní umělci parafrázovali téma či kompozici Goyova díla, Merta si vybral svítilnu, která osvětluje noční krvavou událost.

"Goyův obraz jsem viděl pouze v reprodukci. Zaujal mě předmět, kterého si člověk běžně nevšimne. Proč, mohu těžko odpovědět. Téma této lampy se ke mně stále vrací, umění má svá tajemství," říká malíř, který do expozice umístil i malou reprodukci Goyova obrazu.

"Autor chtěl, aby návštěvníci věděli, z jakého kontextu je lampa vytržena," komentuje Denisa Kujelová a připomíná jednu zajímavost: Jan Merta, který se na svých výstavách podílí i architektonicky, hledal průhled mezi panelážemi tak, aby z jednoho místa bylo vidět na goyovskou plastiku i dvě plátna se stejným námětem.

Čtvrtá Goyova lampa se nachází na lávce galerie mezi pracemi na papíru. Jde o starší soubor, který z velké části dosud nebyl vystaven.

Jan Merta: Návrat

Kurátoři: Denisa Kujelová a Jiří Zahrádka
Fait Gallery, Brno, výstava potrvá do 5. května.

Fait Gallery představuje také komorní cyklus Mertových ilustrací ke knize Laozi, staročínskému filozofickému textu. Bibliofilii, kterou v roce 2010 vydal galerista Zdeněk Sklenář, malíř doprovodil sérií kreseb, na nichž je hrníček a podšálek. "Motiv šálků a podšálků je také návratem k mému asi 27 let starému tématu - řez hrníčkem s podšálkem. Svůj výtvarný doprovod jsem pojal jako komiks nebo filmový pás, který má nekonečné množství variant. Je to vesmírný tanec šálku s podšálkem," poznamenává autor.

Soubor je v Brně vystaven jako zvuková instalace, v komorním uzavřeném prostoru se ozývá hlas překladatele a sinologa Oldřicha Krále, který z filozofické knihy předčítá.

Jan Merta patří k nejvystavovanějším autorům své generace, předloni měl rozsáhlou přehlídku v pražské Městské knihovně. Je také oblíbený mezi sběrateli umění, již tři jeho plátna byla vydražena za milionovou částku. Nejdráže se prodal obraz Bez názvu (ubrousky), za nějž nový majitel vloni v květnu zaplatil 1,56 milionu korun.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy