reklama
 
 

Skromný malíř velkých obrazů Jan Merta vystavuje v Brně. Stále se mu vrací téma Goyovy lampy

18. 4. 2018 17:32
Brněnská Fait Gallery uspořádala přehlídku děl jednoho z nejvyhledávanějších autorů současnosti Jana Merty, jehož obrazy se draží i za částky přesahující milion korun. V rozlehlé hale i velká plátna působí na první pohled drobně.

Malíř Jan Merta neumí být okázalý, ačkoliv jeho obrazy jsou často monumentální. Když v bývalé brněnské Vaňkovce vystavoval před devíti lety, přehlídku nazval prostě Výstava. Nyní se na stejné místo, které třetím rokem obývá soukromá Fait Gallery, vrátil a svou velkolepou prezentaci nazval opět jednoduše Návrat.

"Je to mnohoznačné, vracím se na stejné místo do Brna a také k mnoha svým starým tématům. Též tu vystavuji plastiku Návrat IV. A člověk může najít návraty další a další," říká oblíbený pětašedesátiletý umělec, jehož stará témata nikdy nejsou stejná.

Dokonce i totožné obrazy se výstavu od výstavy proměňují, autor je často přemalovává nebo doplňuje další varianty. "Například Muž bez vlastností existuje ve dvou zhotoveních, ale není vyloučeno, že přibudou i další. Jan Merta pracuje na stejném tématu i opakovaně do té doby, než daná forma nenaplní jeho představu," říká Denisa Kujelová, umělecká ředitelka Fait Gallery a také spolukurátorka Mertovy výstavy, o jednom z vystavených obrazů, na němž je mužská hlava z profilu.

Je nezřetelná, jako by šlo o lupiče s punčochou nataženou přes obličej. "Snažili jsme se architektonicky i koncepčně vymezit proti výstavě, která byla na stejném místě před osmi lety. Hodně se zapůjčovalo v privátních i zahraničních sbírkách," dodává Kujelová.

Cihlová stavba někdejší továrny na parní stroje Mertovým obrazům propůjčuje zvláštní měřítko. I velká plátna v rozlehlé hale působí na první pohled drobně.

Obrazy jsou navěšené na panelážích, jež prostor protínají a člení v menší celky. Návštěvník tak silně vnímá rozdělení na "uvnitř" a "venku". Vevnitř se ocitá ve světě Jana Merty, kde detaily obyčejných věcí nabývají nadreálných proporcí. Přenesením na plátno získávají na významu, občas se proměňují v abstraktní umění jako například obrazy s námětem skládky nebo malby nazvané Špinavý sníh. Jindy se jejich význam pod Mertovou lupou teprve objevuje a zvětšuje.

Jsou tu plátna z cyklu Liberec, ve kterém malíř zpodobňuje fragmenty vzpomínek a fotek z dětství, nechybí obraz Sestřička, Rembrandtův autoportrét nebo Styčná důstojnice, další ze znázornění dětí, jimž autor přimaloval vojenskou uniformu. Absurdní spojení by bylo komické, kdyby neexistovaly známé souvislosti z válečného zpravodajství.

Nejkřehčí ze současné výstavy je portrét nazvaný Adriena, schýlená bělovlasá hlava a útlá ramena Mertovy spřízněné malířky Adrieny Šimotové. K dosud nevystavovaným dílům patří Boty, monumentální obraz, na kterém obří škrpály odložené na skalním masivu osvětluje zapadající slunce.

Mezi obyčejnými náměty, jež jsou pro Jana Mertu osobně důležité, dominuje Goyova lampa. Na výstavě se objevuje čtyřikrát, dokonce také v podobě zdánlivě vratkého dva roky starého objektu ze železa, skla a dřeva.

Jan Merta ve Fait Gallery Brno v rozhovoru s Jiří Ptáček

Zveřejnil(a) Artyčok.TV dne 06. April 2018

Žlutou krychlovou lampu si Merta vypůjčil z Goyova slavného obrazu jménem Poprava 3. května 1808. Zatímco mnozí jiní umělci parafrázovali téma či kompozici Goyova díla, Merta si vybral svítilnu, která osvětluje noční krvavou událost.

"Goyův obraz jsem viděl pouze v reprodukci. Zaujal mě předmět, kterého si člověk běžně nevšimne. Proč, mohu těžko odpovědět. Téma této lampy se ke mně stále vrací, umění má svá tajemství," říká malíř, který do expozice umístil i malou reprodukci Goyova obrazu.

"Autor chtěl, aby návštěvníci věděli, z jakého kontextu je lampa vytržena," komentuje Denisa Kujelová a připomíná jednu zajímavost: Jan Merta, který se na svých výstavách podílí i architektonicky, hledal průhled mezi panelážemi tak, aby z jednoho místa bylo vidět na goyovskou plastiku i dvě plátna se stejným námětem.

Čtvrtá Goyova lampa se nachází na lávce galerie mezi pracemi na papíru. Jde o starší soubor, který z velké části dosud nebyl vystaven.

Jan Merta: Návrat

Kurátoři: Denisa Kujelová a Jiří Zahrádka
Fait Gallery, Brno, výstava potrvá do 5. května.

Fait Gallery představuje také komorní cyklus Mertových ilustrací ke knize Laozi, staročínskému filozofickému textu. Bibliofilii, kterou v roce 2010 vydal galerista Zdeněk Sklenář, malíř doprovodil sérií kreseb, na nichž je hrníček a podšálek. "Motiv šálků a podšálků je také návratem k mému asi 27 let starému tématu - řez hrníčkem s podšálkem. Svůj výtvarný doprovod jsem pojal jako komiks nebo filmový pás, který má nekonečné množství variant. Je to vesmírný tanec šálku s podšálkem," poznamenává autor.

Soubor je v Brně vystaven jako zvuková instalace, v komorním uzavřeném prostoru se ozývá hlas překladatele a sinologa Oldřicha Krále, který z filozofické knihy předčítá.

Jan Merta patří k nejvystavovanějším autorům své generace, předloni měl rozsáhlou přehlídku v pražské Městské knihovně. Je také oblíbený mezi sběrateli umění, již tři jeho plátna byla vydražena za milionovou částku. Nejdráže se prodal obraz Bez názvu (ubrousky), za nějž nový majitel vloni v květnu zaplatil 1,56 milionu korun.

autor: Magdalena Čechlovská | 18. 4. 2018 17:32

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama