"Pořád mají pojítko k realitě, které já vidím možná více než lidé, ale těm zároveň nechávám prostor na osobní interpretaci obrazů," poznamenává Plesl. Přehlídka s podtitulem Obzory potrvá v takzvané podbazénové hale Oblastní galerie Liberec do 1. ledna příštího roku.
Co autor výtvorem zamýšlel, může v tomto případě napovědět název obrazu. Jednotlivá díla se jmenují Průsmyk, Skála a vodopád nebo Rokle. "Jsou jakýmsi vodítkem pro diváka, není to ale dogma," říká osmačtyřicetiletý malíř, který v liberecké galerii samostatně vystavuje poprvé.
Všechny představené obrazy podle kurátorky výstavy Johany Kabíčkové spojuje motiv krajiny. "Je buď přírodní, anebo městská. A většinou také nějak významově důležitá pro autora. Hodně čerpá z pojizerské krajiny, ze svého rodného kraje, a také ze svých cest, takže vidíme tady hodně italský vliv," uvažuje kurátorka.
Plesl říká, že když začíná malovat, obvykle žádný konkrétní výjev v hlavě nemá. "Spíše se to paradoxně potkává obráceně. Já začnu nějakým způsobem malovat motiv, který nakonec může doputovat k jinému momentu. A konkrétní prvky nebo zážitky z krajiny se mi promítnou do finální fáze obrazu," líčí.
Liberecká galerie zároveň zpřístupnila ještě jednu novou výstavu. V projektu nazvaném The Polyphonic Womb multimediální umělkyně a hudebnice Marie Tučková rozvíjí téma své diplomové práce, kterou loni obhájila na Dutch Art Institute v nizozemském Arnhemu. Věnuje se problematice kolektivního přežití a hudební polyfonie, to znamená vícehlasu, v němž žádná linka není vedoucí.
Přehlídka děl Tučkové v Liberci kombinuje film a kresby. "Silně akcentuje propojenost člověka a přírody, a to především prostřednictvím metafor, v nichž se vytrácí rozdíl mezi ženským tělem a krajinou, či přírodními prvky, jako je řeka nebo strom," dodává mluvčí galerie Dagmar Fialová. Dílo Marie Tučkové je k vidění do 20. listopadu.
