Fin de siecle. Výstava přibližuje dobu, kdy se umění stalo běžnou součástí života

ČTK Kultura ČTK, Kultura
5. 4. 2023 19:07
Přes stovku českých děl z přelomu 19. a 20. století zahrnula Západočeská galerie v Plzni na výstavu nazvanou Zlaté časy s podtitulem Umění doby fin de siecle. Práce Alfonse Muchy, Františka Kupky, Maxe Švabinského, Antonína Slavíčka či Václava Brožíka patří k nejlepšímu v plzeňské sbírce, přestože z ní diváci spatří pouze část, říká autor projektu Roman Musil. Ten je zároveň ředitelem galerie.

Protože Západočeské galerii v Plzni desítky let chybějí stálé výstavní prostory, výjimečná díla z kolekce může ukazovat pouze jednou za čas na podobných tematických výstavách. "Snad se ale blýská na lepší časy, začnou se opravovat městské lázně, kde bychom měli mít stále prostory," věří devětapadesátiletý Musil. Tři desítky let nevyužívané městské lázně v centru Plzně koncem loňského roku koupil Plzeňský kraj za 120 milionů korun.

Podle Romana Musila přelom 19. a 20. století patřil k bouřlivým a dynamickým etapám ve vývoji výtvarného umění, které se stávalo čím dál důležitější součástí života Evropanů i Američanů. Od 90. let 19. století až do začátku první světové války se ukotvily směry jako symbolismus, secese či impresionismus. Umělci začali objevovat nová témata, jež odrážela nálady ve společnosti - od únavy a skepse z konce století až po víru v pokrok, jejž přinese nový věk.

Výstava volně přibližuje tehdejší nálady či motivy: nekonvenční interpretace náboženství, spiritismus a ezoterika, pohádka, sociální kritika společnosti, práce, venkov a jeho folklor, moderní způsob života ve městě, nové zábavy a sporty, to vše patřilo k době. Výsadní malířskou disciplínou se stala krajinomalba. A konkrétně čeští malíři cestovali do kulturních center jako Mnichova, Vídně či Paříže, přičemž mnozí uspěli v celoevropském kontextu, zdůrazňuje Roman Musil.

Přehlídka představuje díla Antonína Slavíčka z doby, kdy působil v Kameničkách na Českomoravské vrchovině, lidové kroje a vesničany znázorněné Jaroslavem Špilarem či obrazy Augustina Němejce a Václava Brožíka, kteří pocházeli z Plzeňska. Nechybí ukázky tvorby Alfonse Muchy, Vojtěcha Hynaise a Luďka Marolda či Jana Preislera.

Plátna a sochy doplňují dobové plakáty nebo technické novinky jako gramofon, případně první záznamy pořízené filmovou kamerou a fotografie - konkrétně reprodukce kolorovaných diapozitivů. Zachycují například trh v plzeňských Šafaříkových sadech nebo koupání v Boleveckém rybníku začátkem 20. století.

Kolekci umění z přelomu 19. a 20. století začala Západočeská galerie v Plzni budovat, když roku 1954 vznikla. Sbírku neustále doplňuje.

K lákadlům současné výstavy, jež v síni Masné krámy potrvá do 3. září, patří i nová akvizice. Instituce loni koupila obraz Emanuela Krescence Lišky nazvaný Svítání po Velkém pátku. Po náročném restaurování je nyní vystaven poprvé po zhruba 100 letech.

Monumentální malba patří k Liškovým nejrozměrnějším, také se zřejmě jedná o jednu z posledních. Pracoval na ní do své předčasné, náhlé smrti v roce 1903. "Ten obraz je ještě zčásti nedodělaný. Je to naprosto výjimečné dílo křesťanského symbolismu. Tři andělé jsou u paty kříže, kde chybí Kristovo tělo, a čeká se v naději, jestli vstane z mrtvých," poznamenává Roman Musil. "Obraz byl vystaven někdy ve 20. letech a od té doby se nad ním zavřela voda. Je to teď po mnoha desítkách let poprvé, co ho představujeme, a ještě v tak parádní formě po restaurování," dodává ředitel Západočeské galerie. Ten výstavu připravil s kurátorkou Ivanou Skálovou.

 

Právě se děje

Další zprávy