Praha - Šest pražských divadel se brání: Nechceme zatím transformaci, není ještě dobře připravena. Radní na magistrátu si to nemyslí.
Divadla byla vyzvána k transformaci z příspěvkových organizací na jiný druh organizace k 1. lednu příštího roku. Pražské scény se proti tomu bouří a společnou řeč s radním pro kulturu Milanem Richterem zatím nenašla.
"Ze strany zřizovatele jsme vystaveni tlaku, který nás nutí jednat v rozporu s naším svědomím," uvedli v prohlášení ředitelé Divadla Na zábradlí, Divadla pod Palmovkou, Divadla v Dlouhé, Městských divadel pražských, Studia Ypsilon a Švandova divadla.
Čtěte také blog teatrologa Valdimíra Justa:
Mlhy na grantech/ Ohrazení grantové komise / 1.díl seriálu
Podle nich za vším stojí neochota radního Milana Richtera, aby se hlavní město stalo spoluzakladatelem nových obecně prospěšných společností.
Hlavním zdrojem příjmů divadel se mají stát víceleté granty a vlastní zisky. "Grantový systém ve svých kritériích nedostatečně odlišuje kulturní instituce vykonávající veřejnou službu od soukromých podnikatelských subjektů," píše se v prohlášení.
Podle ředitelů to ohrožuje stávající instituci veřejné služby, protože je nutí vstoupit do tržního prostředí bez ohledu na jejich poslání.
Radní Richter se naopak domnívá, že transformace narovná podmínky pro všechny scény. Podle jeho slov bude mít město na granty asi 480 milionů korun, které rozdělí odborná komise.
"Nejde o to, že bychom neměli takové sály, takové herce, ale hlavně se odlišujeme dramatikou, na kterou komerční divadla nemohou stačit, a třeba je ani neuvedou, protože se jim ta investice nemusí vrátit," namítá šéf Palmovky Petr Kracik.
Spolu s ostatními zdůrazňuje, že není možné, aby transformovaná divadla vykonávala veřejnou kulturní službu a současně byla konkurenceschopná v rámci trhu s živým uměním.
"Nevidíme žádný rozumný důvod naše divadla živelně privatizovat. Nevidíme důvod, proč by se jejich scény měly stát samostatnými podnikatelskými subjekty, proč by měly rozpouštět dlouhodobě budované soubory," řekli zástupci divadel.
S jejich námitkami souhlasí i dramatik Milan Uhde. "Rozvrátit zralý fungující soubor je škoda, kterou její pachatel neumí odhadnout. Pro mě jako pro autora z toho vyplývá, že napříště se svými hrami se nemám kam obrátit. Neumím psát pro velká divadla typu Národního a Vinohrad a jakou soudný dramatik nemůžu nabídnout svůj rukopis například Karlu Heřmánkovi."
Richter odmítá, že by transformace vedla k poklesu úrovně scén. "Činoherní klub, Archa a Semafor ji mají za sebou a na tvorbě se to nijak nepodepsalo. Jsou příjemci víceletých grantů a sály mají plné."
Ale například Archa se už tři měsíce potýká s finanční krizi a žije na dluh, protože Magistrát hlavního města vypsal loni grantová řízení s výrazným zpožděním.
"Když jsme město žádali o půjčku na překlenovací období, byla zamítnuta se slovy, že nemůže předjímat rozhodnutí grantové komise - nyní tedy žijeme z rodinných úspor našich známých," říká šéf Archy Ondřej Hrab.
Důvodem zpoždění grantů byl mezinárodní soudní spor, který hrozil státu. Petr Kratochvíl, občan USA a spolumajitel divadla Ta Fantastika, v arbitrážní žalobě tvrdil, že Česko neochránilo jeho investici do divadla, které funguje jako obchodní společnost.
Obrátil se i na Evropský soudní dvůr a Evropskou komisi. Nakonec s ním ale ministr financí Kalousek uzavřel smír.
Jádrem sporu je právě fakt, že některá divadla už mají statut obchodní společností a Kratochvíl tvrdí, že pak mají mít všichni stejné podmínky.
Někdejší partner Lucie Bílé a známý příznivec ODS také chce, aby se počítalo s dotacemi na jednotlivé vstupenky.
