Praha - Nad kulturními granty se zdánlivě zavřela prázdninová voda. Magistrát před třemi týdny odvolal většinu nových kroků radního Milana Richtera a navýšil granty o 14 milionů. Pak přišlo odvolání dvou členů kulturního výboru a další žaloba spolumajitele TaFantastiky Petra Kratochvíla, ale záhy všechno upadlo do letní letargie.
Iniciativa pro kulturu tak dál trvá na Richterově odvolání a čeká, až magistrát navrhne členy Poradního sboru primátora a navrhne nový systém grantů. „Bojím se, že po dovolených už zase bude pozdě," říká ředitelka Dejvického divadla Eva Měřičková.
Petr Kratochvíl podal žalobu na magistrát. Týká se i vás?
Z tiskové konference Petra Kratochvíla vyplynulo na rozdíl od informací v tisku, že žaloba je stejně jako poprvé směřována na nerovnost podmínek mezi stejnými právními subjekty, tedy subjekty podnikatelskými. Petr Kratochvíl opakuje, co tvrdil před více než rokem: tedy že je třeba rozlišit ziskový a neziskový sektor. A pokud jsou nerovné podmínky mezi subjekty pohybujícími se ve stejném prostředí, pochopitelně se mu to nelíbí. Neziskových subjektů se to tedy netýká.
Ale mezi těmi scénami je i Pražské komorní divadlo a Semafor.
To je problematické, neboť Semafor i Pražské komorní divadlo nejsou podnikatelské subjekty v pravém slova smyslu, ale v právní formě ano. U druhého byla tato forma zvolena jako jednodušeji a rychleji založitelná organizace než obecně prospěšná společnost v době vypsání výběrového řízení na prostor Divadla Komedie, Semaforu byla tato právní forma doporučena magistrátem. Ostatně tendence, aby se scény, které existují jako příspěvkové organizace hlavního města, transformovaly právě do formy s.r.o., byly i na počátku tohoto roku; to byl jeden z důvodů, proč ředitelé těchto divadel transformaci odmítali. I s vědomím první žaloby Petra Kratochvíla; nechtěli přistoupit na právní formu, která je přinejmenším sporná.
Jak budete na žalobu reagovat?
Naším partnerem v jednání není pan Kratochvíl ani komerční divadla, ale hlavní město a jeho volení zástupci. Interpretace kauzy jako problému dvou znesvářených skupin divadelníků bojujících o peníze je zavádějící. Jak by řekl právník: vzhledem k tomu, že nejsme účastníky řízení, nebudeme reagovat nijak. Můžeme jen se zájmem sledovat další vývoj.
| Čtěte také: Divadelníci dál žádají odvolání radního Richtera Bouře divadel má dohru v politice. Zastupitelé vyhozeni | TD
Odhlédnuto od žaloby považujete schválená rozhodnutí za nesystémová. Ale pravda je, že magistrát většinu kroků radního Richtera zrušil - včetně dotace na vstupenku.
Nesystémový je způsob řešení situace ohrožených subjektů. Finanční prostředky byly navýšeny pouze loňským držitelům víceletých grantů, bez ohledu na letošní požadavky. Není řešena situace dalších ohrožených subjektů, jako jsou festivaly Struny podzimu nebo Tanec Praha i řada galerií - Futura, Entrance Gallery a jiné. Za naprosto špatné považujeme i to, že před navýšením grantů nebyl tento krok konzultován s grantovou komisí.
Co říkáte tomu, že - aspoň podle radního Richtera a Petra Kratochvíla - Evropská komise zrušenou dotaci na lístky vítá?
Jak jsem pochopila, Petr Kratochvíl nebyl účastníkem jednání a je tedy informován stejně jako ostatní z médií - kterým informace dodal radní Richter. Například zprávu o plošné dotaci ve Španělsku vyvrátil Robert Palmer, ředitel Direktorátu pro umění a památky Rady Evropy ve Štrasburku, který měl v Praze neoficiální seminář.
Nikdo také neví, co Evropská komise posuzovala, jak znělo zadání. A je třeba brát v úvahu diplomatickou rétoriku Bruselu, kdy následuje pověstné ale, kdy bylo doporučeno dál jednat. To v celkovém kontextu za tak velkou pochvalu nelze považovat.
Proč trváte na odvolání radního Richtera?
V žádném případě se nejedná o pomstu, radní pro kulturu svými rozhodnutími destabilizoval kulturní prostředí a postup při snaze o nápravu je zase diskutabilní. Jedná se o řadu konkrétních manažerských pochybení. Jakkoliv se požadavek petice jeví jako radikální, ve fungující demokracii nese politik za špatná rozhodnutí plnou osobní odpovědnost. To se týká i předsedy Výboru pro kulturu Ondřeje Pechy.
Právě on odvolal na výboru pro kulturu dva jeho členy. Je to pokračování „boje" proti divadlům? A je to boj politický, nebo dokonce za výhody pro „spřátelené" subjekty?
Vypadá to na snahu odstranit nepohodlné kritiky, jejich odvolání dosáhl bez relevantního zdůvodnění díky převaze v hlasování. Právě oni upozorňovali na nedostatky v jednání, na porušování vlastních pravidel výboru a navrhovali zprůhlednění pravidel nebo vytvoření bodovacího systému - což se nikdy dál projednávalo. Tedy takových pravidel, jaká nyní doporučuje Praze Evropská komise. A paradoxně jsou tito dva členové napadáni za politizaci problému.
A co další peníze, které výbor schválil na partnerství akcí typu muškaření?
Nezpochybňujeme muškaření, jistě má svůj význam jako volnočasová aktivita. Nemá však nic společného s kulturními projekty, jak je jmenuje platná kulturní politika z roku 2006. V aktualizované kulturní politice, která je na webových stránkách magistrátu, jsou přidána slova „pořádání akcí v oblasti kultury a volného času" - ale ta v takovém znění nikdy nebyla schválena.
Co by mělo teď následovat? Jaký je největší problém, princip nominace členů poradního sboru primátora?
Asi by měl být urychleně vytvořen a schválen nový grantový systém, protože čas kvapí. Obáváme se, že se vzhledem k nadcházejícímu období dovolených se může opakovat situace z předchozích let, kdy budou opět granty vyhlášeny pozdě a hodně subjektů se dostane do obtížné situace.
A co se týká nominací členů poradního sboru primátora, není jasný systém, jakým byl kdo osloven - odborná pracoviště nebo profesní organizace, které pomoc nabízely, osloveny nebyly. Přesto věříme, že snahou hlavního města je vytvořit podmínky, které budou v souladu s právem, ale i s kulturní tradicí a zdravým rozumem.
Jsou teď v plánu jednání?
Iniciativa pro kulturu musí vyčkat na sestavení Poradního sboru primátora. Pak je připravená v připomínkovém řízení pomoci k nastolení optimálního stavu.
Jste schopni a ochotni dojednat kompromis?
Žádný kompromis nemůže být v rozporu s právními i ekonomickými podmínkami a nemůže nerespektovat závazná pravidla, která si povětšinou stanovují sami zastupitelé. Kompromis může být přijat tam, kde se o stanovení podmínek teprve jedná. Iniciativa od počátku požaduje dodržování toho, co je stanoveno. V tom se asi na kompromis přistupovat nedá.
Není celá kauza jen logickým krokem ve věku zábavy a krize sociálního státu?
I ve věku zábavy mají státy Evropské unie funkční grantové systémy, které jsou určeny neziskovému sektoru. Diskuse o nezbytnosti podporovat kulturu vzhledem k vlivu na společnost proběhly v Evropě před mnoha lety. V Praze začínáme úplně od začátku.
Čili je to debata de facto o celém směřování společnosti?
Bezpochyby. Navíc je to i debata o základní povinnosti dodržování pravidel a demokratických principů, elementární slušnosti a respektování odlišných názorů.
Co argument, že před rokem 1996 nedávala Praha divadlům ani korunu?
Toto je zcela účelový argument k matení veřejnosti. Praha otevřela grantový systém v roce 1996. To ale neznamená, že před tímto datem nebyla kultura a divadla městem podporována. Většina aktivit byla financována jako příspěvkové organizace prostřednictvím svých zřizovatelů - tedy hlavním městem Prahou nebo jednotlivými městskými částmi.
Asi nemá cenu citovat internetovou ulici, ale i Milan Knížák v rozhovoru nedávno magistrátu doporučil, aby magistrát zrušil všechny dotace. Že to bude stimulující…
Tento veřejně deklarovaný nesouhlas s financováním kultury obecně je zarážející. A nejen proto, že pan Knížák byl členem grantové komise, ale i proto, že stojí v čele instituce, která je státní příspěvkovou organizací a spotřebovává nemalé veřejné prostředky.
Rozhovor vzniknul za spolupráce s dalšími členy Inciativy pro kulturu
