Hollywood nedávno oslavil zrod první AI herečky. Spotify se plní hudbou vytvořenou umělou inteligencí. Ta už čte i audioknihy a údajně také krade práci freelancerům i překladatelům, zatímco se velké jazykové modely krmí jejich zásluhami, aby mohly trénovat porozumění lidskému jazyku. Opravdu se nacházíme u zrodu tvůrčí a překladatelské apokalypsy?
"AI se zatím nebojím," říká překladatel Martin Hilský a vysvětluje proč: "Zadal jsem k překladu jeden z Shakespearových sonetů (Sonet 20) a výsledek byl takový, že AI zatím nemůže nahradit inteligenci přirozenou. AI nerozpoznala základní význam sonetu ani řečové hříčky v něm obsažené."
Podobně skeptičtí jsou k nástrojům AI i hudebníci a vizuální umělci Milan Cais, Jaromír Švejdík, Jakub König či David Černý - ke své tvorbě je nevyužívají a ani se jimi necítí být ohrožení. "Když vidím obálku knihy nebo ilustraci v novinách, časopisech s použitím AI, nekupuji, přestávám platit předplatné," podotýká výtvarník, skladatel a kytarista Jaromír Švejdík.
"Čím dál více firem a podnikatelů sice AI pro slogany a grafiku používá, ale výsledky jsou zatím plytká katastrofa," konstatuje spisovatel, textař a stand up komik Petr Soukup. "Má práce je založená na mojí nátuře a vystupování. Až budeme moci mít klony, určitě to využiju. Ale na vystoupení pojedu já a můj klon pošlu na pláž do Řecka," dodává.
A jak jsou na tom se vztahem k umělé inteligenci na prknech, co znamenají svět? Divadlo je analogová forma, rituál, fyzické setkání, což robotizace nemůže z principu nahradit, shodují se umělecký ředitel a režisér Janek Lesák i režisérka Daniela Špinar. V jedné její hře sice vystoupí AI jako postava, ale jinak umělou inteligenci používá jen na občasné rešerše: "No a s kamarády občas u skleničky rozvíjíme absurdní dialogy na absurdní témata a k tomu je AI výborná," směje se režisérka.
Něco jako parazit a upír
Umělou inteligencí si nepomáhá ani překladatel Michal Švec a spisovatelky Petra Soukupová nebo Radka Denemarková. Ta dokonce podobně jako většina oslovených umělců považuje učení AI na uměleckých dílech reálných tvůrců za krádež za bílého dne. Upozorňuje, že nástroje umělé inteligence tu jsou proto, aby sloužily korporacím, ne lidem. "Chybí transparentní jednání. Stačilo by zveřejnit ,školicí data', aby se držitelé práv mohli případně bránit proti neoprávněnému použití svých děl. Je to něco jako digitální kolonialismus, protože nelegální používání světové literatury se týká hlavně společností ze Silicon Valley v USA a z Číny. Upírským způsobem vysávají tvůrčí potenciál mimořádně nadaných myslí, zneužívají jejich kreativitu, nápady a vize. Mění autonomní umělecká díla v pouhou kořist."
Zároveň už i u nás vzniká nová generace umělců, kterou AI živí. Jedním z nich je například Lukáš Eršil, který několikrát zvítězil v mezinárodních soutěží v AI grafice a svá díla vystavoval v New Yorku. Lukáš souhlasí, aby se za zneužívání autorských práv případně postihovali jednotliví tvůrci, ale ne nástroje, v kterých se AI umění generuje. "Když si na tablet stáhnu někým vytvořený obrázek, trochu si ho upravím ve Photoshopu a výsledek budu prodávat, tak nikdo nebude žalovat můj tablet nebo Photoshop. Odpovědnou osobou je zkrátka ten tvůrce, který se obohacuje na úkor původního autora," vysvětluje svůj úhel pohledu.
Muzikanti, kteří se zároveň věnují hudební produkci, podotýkají, že už se dnes AI v tvorbě nedá vyhnout. "Obecně se nejzákladnější forma AI používá v hudební produkci už dlouho, je součástí většiny hudebního softwaru. Strojové učení AI je ale něco úplně jiného. Upřímně řečeno, ve své tvorbě sotva používám samply, natož AI softwary. Rád si tvořím věci od nuly," vysvětluje zpěvák a frontman skupiny The Silver Spoons Augustine Dunn.
Elegantní zhutnění demence obyvatelstva?
Využíváním nástrojů AI se netají ani dokumentarista Jan Látal. "Umělá inteligence je logicky jen další paletou, která umělcům pomůže k sebevyjádření. A kdyby nás přece jen nahradila, budu se živit pečením štrůdlů a povídáním si s lidmi. Jsou věci, na které si AI nikdy nesáhne."
Komik a spisovatel Jiří Charvát připouští, že se s AI radí o vtipech. "Kde jsem ji naopak zatím nepoužil, je psaní knih. Je-li text určen ke čtení, mám na sebe vysoké nároky na čtivost, spád, stylistiku a bohatost vyjadřování, kterých AI zatím nedosahuje. Jsem přesvědčený, že kdybych jí předal klávesnici, byť jen na pár odstavců, čtenář by to poznal. A jsem za to rád."
Když umělci mluví o umělé inteligenci, často u ní zmiňují práci s chybou, zapomínání, zkreslení, autorský vklad a duši. Zkrátka "být člověkem" je něco, co AI neumí zažít ani předat. "Umění nám umožňuje právě pocit hlubokého propojení a identifikace s tím, že jsme lidé. A že nejsme sami," konstatuje autor komiksů, textař a písničkář Jakub König.
Obavy, abychom brzo nežili v Matrixu, u všech oslovených umělců přebíjí víra v lidi jako takové. "Teď zrovna jsem na Helsinském knižním veletrhu a chystám se na odpolední debatu s autorkou," píše překladatel a redaktor Michal Švec. "Literární besedy tu lákají i plné sály čtenářů. Lidé stále mají zájem setkávat se s jinými lidmi, poslouchat jejich názory, příběhy, naživo debatovat o umělecké tvorbě. Doba, kdy na knižních veletrzích bude stát na pódiu jen počítač s chatemGPT, je snad stále ještě jen nekonečně vzdálená vize ze sci-fi příběhů."
Jediný, kdo víru v lidstvo už dávno ztratil, je výtvarník David Černý. "Doufám, že v následující fázi AI přispěje k zestrmění exponenciály demence obyvatelstva. První fáze započala úspěšně vymytím mozků sociálními sítěmi a toto bude elegantní zhutnění. Výsledek pak vidím v dokonalém nahrazení homo stupidients umělou inteligencí. Neb první, co AI algoritmus schopný sebereflexe a analýzy zjistí, je, že největší hloupost na zeměkouli jsou lidi. A zejména s jejich koncem se konečně přestane ničit příroda. Tudíž na kultuře příliš nezáleží." To je ale samozřejmě stejná nadsázka jako umělcův dodatek, že tuto odpověď za něj napsala AI.
