Nový dokumentární film nazvaný Turn in the Wound, který měl o víkendu premiéru na německém festivalu Berlinale, spojuje zdánlivě neslučitelné. Natočil jej dvaasedmdesátiletý Abel Ferrara, režisér hraných snímků Poručík nebo Král New Yorku.
V novince zkombinoval záběry, na nichž sedmasedmdesátiletá písničkářka a básnířka Patti Smith v Paříži předčítá poezii Antonina Artauda, Arthura Rimbauda či Reného Daumala, se zrnitými videi natočenými vojáky přímo na bojišti a svědectvími obyčejných Ukrajinců. Některé ruská invaze vystavila neřešitelným dilematům. Jedna babička před kamerou vzpomíná, jak si musela vybrat, zda zachrání svou dceru, nebo vnučku.
Podle webu Businessdoceurope.com se režisér ptá, co přimělo Rusy páchat taková zvěrstva vůči sousednímu národu a kde se v okupantech bere tolik zla.
"Odpověď neznám. Jsem otec, mám tři děti. Když se narodí dítě, nevypadá, že by mělo násilnou povahu. Jsem ale také buddhista. A myslím, že člověk se sice rodí osvícený, ale pak záleží, jak se chová dál," uvažuje Ferrara. Ten sice "nevěří na ďábla" a připouští, že v každé válce se najdou duševně vyšinutí jedinci, to ale celkové chování Rusů na okupovaných územích nevysvětluje. "Když ta svědectví čtete a bezprostředně je slyšíte, musíte připustit možnost, že zlo opravdu existuje," kroutí režisér hlavou nad Ruskem, které přitom kdysi navštívil, obdivoval ruské umění a ještě v New Yorku míval spoustu ruských přátel. Právě proto se snažil pochopit, jak se tato země mohla natolik změnit.
Ferrara se štábem točil přímo na Ukrajině, i když sedmasedmdesátiminutový film neupřesňuje, jaké město zrovna ukazuje, a stejně tak nikoho neuvádí jménem. Dokonce ani prezidenta Volodymyra Zelenského, který režisérovi poskytl interview. V něm vychvaluje statečnost ukrajinských obránců čelících ruské invazi.
"Svoboda není nějaký abstraktní koncept, je to něco, co se bytostně dotýká každého z nás, našich srdcí a duší, z čeho vyplývá možnost něco si přát a něco si vybrat," říká ukrajinský prezident v interview, jež zabírá zhruba deset minut filmu.
Před kamerou ale hovoří i Ferrara. Nechal se vyzpovídat přímo Ukrajinci. "Jsem intuitivní člověk. Prostě jsem měl pocit, že tady s kamerou musím být," vysvětluje s přízvukem typickým pro newyorskou čtvrť Bronx, odkud pochází, proč se pustil do projektu o Ukrajině. Měl ale také částečně osobní důvod. Jeho žena Cristina a dcera Anna, které se před kamerou rovněž objevují, pocházejí z Moldavska. To by v případě pádu Ukrajiny mohlo být další na řadě.
Film Turn in the Wound není prvním pohledem respektované osobnosti americké kinematografie na válku v Evropě. Vloni na festivalu Berlinale dostal prostor hollywoodský herec Sean Penn s dokumentem Superpower o prezidentovi Zelenském.
Ferrarova novinka nyní měla v německé metropoli světovou premiéru v době, kdy Zelenskyj odcestoval do Evropy. Před vystoupením na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident navštívil Německo a Francii ve snaze zajistit vojenskou podporu napadené zemi. To vše v době, kdy je ohrožena další pomoc ze strany USA, zatímco Rusové vstupují do třetího roku války strategickými úspěchy v oblasti Avdijivky.
Film v tomto ohledu může konflikt připomenout. Zároveň se snaží jej přiblížit uměleckými prostředky. Písničkářka Patti Smith v něm pro režiséra symbolizuje život, umění a tvůrčí sílu coby protipól ruského ničení. "Ve finále si musíte vybrat. Buď jste na straně života, nebo smrti," shrnuje Abel Ferrara.
"Když vidím Patti Smith a její tvorbu i život, ať už ji vnímám jako básnířku, zpěvačku, či matku, a když vidím, s jakou pokorou svému lidu vládne prezident Zelenskyj, inspiruje mě to. Chci jim být nablízku, chci se od nich učit, chci je u toho točit," dodává režisér.
Podle časopisu Variety.com snímek drží pohromadě právě díky charismatu Patti Smith a použití nekvalitní, zrnité digitální kamery, a to jak v archivních záběrech, tak v nově natočených interview s ukrajinskými občany i prezidentem.
I díky tomu se pouhá reflexe války "mění v digitální sebereflexi" toho, jak obraz a zvuk působí na naše smysly, píše magazín. Podle něj digitální šum a prvky jako pixelace obrazu neboli neostrost způsobená nedostatkem světla propůjčují dokumentu zvláštně špinavou poetiku.
Zatímco Patti Smith před kamerou předčítá verše, zpívá se svou dcerou Jesse Paris Smith hrající na klavír nebo na konci a cappella přednese píseň Wing napsanou právě pro dceru, projekce za jejími zády střídá abstraktní výjevy. Jak je dokument pozvolna prokládá svědectvími Ukrajinců a záběry zničených měst, hypnotická, uhrančivá slova americké umělkyně divákovi intuitivně zprostředkovávají pocit blízkosti smrti a destrukce, shrnuje Variety.
Podle časopisu Hollywood Reporter se novinka ani náznakem neblíží vysoké laťce, kterou nastavil třeba nedávno oceněný reportážní dokument 20 dnů v Mariupolu. Není to dokonce ani nejlepší dokument Abela Ferrary, za nějž recenzentka považuje Chelsea on the Rocks z roku 2008 - pohled na slavný newyorský hotel Chelsea, kde v 60. letech minulého století bydleli umělci od českého režiséra Miloše Formana právě po Patti Smith.
Právě poetickou náladou a zdánlivě nevysvětlitelnou tematickou soudržností ale Turn in the Wound překonává jak loňský projekt Seana Penna, tak Ferrarovu novější hranou tvorbu, dodává Hollywood Reporter. Ke stejnému závěru dochází web Screendaily.com, podle nějž novinka přesto jen těžko změní, jaký postoj diváci k ruské válce na Ukrajině zastávají.
Film Turn in the Wound promítá Berlinale mimo hlavní soutěž. Festival v německé metropoli začal uplynulý čtvrtek, potrvá do soboty.
Abela Ferraru znají také čeští diváci. V roce 2017 převzal cenu na pražském Febiofestu, který promítl i jeho vybraná díla včetně klasiky Poručík o zkaženém, zkorumpovaném a násilnickém detektivovi hraném Harveym Keitelem nebo pocty italskému klasikovi s temnou minulostí Pasolini, kde exceloval Willem Dafoe.
Ferrara na pražském festivalu vzpomínal, jak Československo poprvé navštívil už roku 1974, kdy jako "vlasatý hipík a rozmazlený Američan z maloměsta" přejel železnou oponu. Místo romantického zážitku ale přišel střet se šedou realitou začínající normalizace, který ho přiměl více si vážit toho, co má doma. Právě po návratu z Československa pochopil, že svoboda není automatická, uvedl Ferrara.
Video: Je třeba strašit válkou, říká Marhoul
