Podle Žižka je pro pochopení konfliktu nutné naslouchat i druhé straně a přihlížet k historickým souvislostem. "Kdykoliv však tohle člověk řekne, je rovnou obviněn z podpory či obhajoby terorismu Hamásu. Tato zvláštní prohibice má katastrofální morální důsledky," konstatoval filozof, jenž odmítá ztotožňovat miliony Palestinců s příslušníky Hamásu.
Jeho teze zní, že pokud mají ve veřejné debatě pouze Židé právo označit druhou stranu za antisemitskou, pak by jen Palestinci měli mít možnost konstatovat, kdo jim krade území a zbavuje je základních lidských práv, prohlásil myslitel.
Hned po vrcholném představiteli Hamásu Ismáílu Haníjovi citoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Jeho postoje vylučují jednání s Palestinci, jimž židovský stát nedává sebemenší naději, myslí si Žižek. "Tento způsob uvažování žene miliony Palestinců do neřešitelné situace, ve které bude antisemitismus pouze narůstat," obává se. V projevu kritizoval členy izraelské vlády i někdejšího palestinského předáka Jásira Arafata. Připomněl, jak empaticky o Palestincích uvažoval někdejší izraelský politik Moše Dajan. V neposlední řadě citoval izraelského historika Juvala Noacha Harariho, který letos napsal, že jeho vlast má namířeno k tomu stát se diktaturou. Žižkův projev lze zpětně vidět na YouTube.
Na protest proti řeči podle agentury AFP několik hostů opustilo sál. Učinil tak i zmocněnec hesenské vlády pro potírání antisemitismu Uwe Becker, jenž se však později vrátil a proti filozofovým slovům se hlasitě ohradil, ještě když Žižek mluvil. Becker jej obvinil, že relativizuje zločiny Hamásu. Filozof to odmítá, podle něj akorát bez vyřešení palestinské otázky nemůže na Blízkém východě zavládnout mír.
Palestinská autorka
Slavoj Žižek označuje za skandální také další kauzu, která hýbá letošním ročníkem frankfurtského veletrhu, a to je rozhodnutí pořadatelů odložit ocenění palestinské spisovatelky Adaníji Šiblí. Ta měla obdržet cenu LiBeraturpreis za román Eine Nebensache. Ceremoniál byl však odsunut ze solidarity s izraelskými oběťmi palestinských útoků. "Tady narážíme na jeden z paradoxů cancel culture, která má plno řečí o inkluzi a diverzitě, ale jen dokud sama nevyloučí ty, kdo její pojetí inkluze nesdílejí," poznamenal filozof.
Adaníja Šiblí cenu dostane, avšak později. Pořadatelé o tom rozhodli s přihlédnutím k dlouhodobější kritice knihy Eine Nebensache, jež podle některých Židy démonizuje. Román se točí okolo skutečného případu ze srpna 1949, kdy izraelští vojáci znásilnili a zavraždili arabskou dívku. Zločin začátkem tisíciletí zdokumentovala izraelská média.
Například podle berlínského deníku Die Tageszeitung však próza toto téma využívá, aby pod zdánlivě empatickým tónem pouze opakovala antisemitské stereotypy. Autorka líčí Židy jako nemluvné, anonymní násilníky a vrahy, zatímco Palestinci jsou jen bezbrannými oběťmi. Palestinské násilí vůči Izraelcům spisovatelka zamlčuje, kritizuje list, podle nějž výsledný text připomíná protižidovský pamflet.
Tentýž názor už v létě vyslovil novinář Ulrich Noller z rozhlasu Westdeutscher Rundfunk. Noller byl jedním z členů poroty, která Adaníji Šiblí vyznamenala. Novinář porotu na protest opustil. Stejně tak třeba německý židovský spisovatel Maxim Biller v deníku Süddeutsche Zeitung označil román za protižidovskou propagandu.
Naopak rakouská novinářka Eva Menasse palestinskou spisovatelku podpořila. "Žádná kniha se nestává ani lepší, ani horší jen proto, co se mezitím událo ve zpravodajství. Buď si cenu zaslouží, nebo ne. Porota se rozhodla před mnoha týdny a podle mě rozhodla dobře," řekla.
Tento týden na podporu Adaníji Šiblí vznikl otevřený dopis, který již podepsalo přes 1300 autorů, překladatelů či nakladatelů včetně držitelů Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazaka Gurnaha, Annie Ernaux a Olgy Tokarczukové nebo známých prozaiků Iana McEwana a Colma Tóibína.
Zrušená účast
Kauza si vynutila i reakci šéfa frankfurtského veletrhu Juergena Boose. Ten řekl, že soucítí s oběťmi na izraelské i palestinské straně a ctí svobodu slova. "Zároveň ale nejpříkřejšími možnými slovy odsuzujeme barbarské teroristické útoky Hamásu proti Izraeli, chceme Izraeli projevit solidaritu, a proto letos poskytneme větší prostor izraelským hlasům," rozhodl. Konkrétně třeba na sobotní galavečer pozval izraelskou spisovatelku Lizzie Doronovou, která žije střídavě v Tel Avivu a Berlíně.
Jenže Boosův výrok pro změnu způsobil pozdvižení mezi vystavovateli z převážně muslimských zemí, kteří na poslední chvíli odvolali účast, vysvětluje agentura AFP. Podle ní do Frankfurtu nepřijeli zástupci knihkupců a nakladatelů z Egypta, Malajsie, Spojených arabských emirátů nebo Indonésie.
"Rozhodnutí pořadatelů přidat se na jednu stranu a dát hlas Izraelcům podkopává snahy o vzájemný dialog a porozumění," zdůvodnila indonéská asociace. Té vadí, že zatímco Izraelci nakonec ve Frankfurtu dostanou víc prostoru, než bylo původně zamýšleno, palestinská autorka bude oceněna až později.
Ředitel veletrhu Boos napětí lituje. "Každá zrušená účast je samozřejmě naše a moje selhání. Přál jsem si, aby tu byli, abychom se mezi sebou dokázali bavit, i když ty debaty třeba budou kontroverzní," prohlásil.
Na veletrh podle agentury DPA nakonec nedorazili ani izraelští knihkupci a nakladatelé. Ti účast odvolali nikoliv kvůli nesouhlasu, nýbrž proto, že na Izrael mezitím dál dopadají rakety vystřelované z Pásma Gazy.
Konflikt v Izraeli při slavnostním zahájení zmínila i německá ministryně kultury Claudia Rothová. Připomněla, že po pádu nacismu veletrh vznikl jako pomyslné tržiště demokratické výměny názorů, slov a vzájemného porozumění. "Jak je takové místo zoufale nutné, ukazují dnešní dny, kdy barbarství teroru opět hrozí zničením základů lidského soužití," konstatovala. Podle političky je role literatury jako zdroje vzájemné empatie o to potřebnější.
Český stánek
Letošního ročníku se účastní přes 4200 vystavovatelů z 95 zemí. Čestným hostem akce, jež skončí v neděli večer a kterou před pandemií navštěvovaly stovky tisíc lidí, je Slovinsko. V jeho delegaci kromě filozofa Slavoje Žižka nechybí také do češtiny překládaný pětasedmdesátiletý spisovatel Drago Jančar.
Mírovou cenu německých knihkupců převezme britsko-indický spisovatel Salman Rushdie, jenž vloni přežil pokus o atentát. Do Frankfurtu už přiletěl, jeho vystoupení patří k nejočekávanějším.
Mezi vystavovateli nechybí ani Česko, jehož stánek návštěvníci najdou hned vedle hostujícího Slovinska. "Nepochybně to má spojitost s tím, že před pár dny ředitel veletrhu Juergen Boos podepsal s ministrem kultury České republiky Martinem Baxou smlouvu o hostování České republiky v roce 2026," připomíná Martin Krafl, šéf Českého literárního centra. Cílem této instituce, kterou zřizuje Moravská zemská knihovna v Brně, je propagace české literatury.
V pátek se u stánku konalo setkání nad moravským vínem, na němž se zástupci českého knižního trhu sešli s překladateli, knihkupci a nakladateli ze zemí, do nichž je česká literatura překládána.
"Na českém stánku hosté najdou výběr ze současné české literatury ze všech žánrů, zároveň jim představujeme knižní produkci, která je přeložena zejména do němčiny a do angličtiny," přibližuje Krafl. "Na stánku jsou také publikace z kolekce Nejkrásnější české knihy oceněné v soutěži pořádané ministerstvem kultury a Památníkem národního písemnictví, a to za rok 2022," vyjmenovává.
Moravská zemská knihovna letos na jaře otevřela Knihovnu Milana Kundery. Stalo se tak nedlouho předtím, než nejznámější žijící český spisovatel ve věku 94 let zemřel. "Knihovnu bychom chtěli na stánku představit. Návštěvníci se o ní dozví základní informace, připomenou si úmrtí nejpřekládanějšího autora Československa, respektive České republiky. Zároveň se mohou podívat na některé publikace, které Brnu a Moravské zemské knihovně věnoval Milan Kundera," dodává Krafl. Brněnský rodák Kundera v 70. letech emigroval z Československa do Francie, kde od té doby žil.
Na českém stánku rovněž 13 nakladatelství a jedna tiskárna představují novinky všech možných žánrů. Samostatně ve Frankfurtu vystavují tři další česká nakladatelství.
Česko je tradičně zapojené i do doprovodného programu Bookfest ve frankfurtských knihkupectvích. Ostravská autorka Nela Rywiková představí svůj román Děti hněvu, který v Česku vyšel před sedmi lety a letos se díky překladu Christiny Frankenbergové dostal na německý trh. "Jsem napjatý, jak ji publikum přijme," říká Krafl o Rywikové, kterou dosud tamní čtenáři neznají.
Na veletrh odjela i Radka Denemarková, jež je naopak v Německu známá. Za román Hodiny z olova loni s překladatelkou do němčiny Evou Profousovou převzaly důležitou cenu Brücke Berlin. Staly se prvními Češkami, které ji získaly. Letos se Denemarková s Hodinami z olova dostala na širší seznam nominací na cenu Bücherfrauen udělovanou autorkám, jež přispívají k genderové rovnosti a posilují postavení žen nebo dívek.
Už toto pondělí, jako vždy ještě před zahájením veletrhu, byla ve Frankfurtu udělena Německá knižní cena. Získal ji rakouský spisovatel Tonio Schachinger za román Echtzeitalter o chlapci, který utíká z reality do světa počítačových her.
