"Rozhodli jsme se, že v nelehké době je potřeba udělat něco velkého a výrazného. Něco, čeho si lidé všimnou," vysvětluje ředitel festivalu Michal Thomes program plný sestav, jež mají potenciál přilákat desítky tisíc Čechů. Adekvátně k tomu rozpočet narostl dvojnásobně na téměř 200 milionů, částkou blízkou té, s jakou hospodaří ostravské Colours.
Už první postpandemický ročník Rock for People byl ve více ohledech přelomový. Areál hradeckého letiště, kde se akce koná, denně navštívilo okolo 35 tisíc lidí, kvůli vystoupení Green Day odkládanému z důvodu koronaviru pořadatelé objednávali speciální pódium ze zahraničí. Takové, které by vyhovovalo show amerických pop-punkerů, v Česku nebylo.
Reakci managementu zprvu Thomes považoval za spíše chladnou. "Přišlo takové standardní poděkování. Když jsem pak na jedné konferenci potkal jejich agentku, říkala, že je to skvělý výsledek. Pochvaly prý neposílají. Ozvou se, až když je něco špatně. To mě trochu uklidnilo," líčí.
Teď má ještě vyšší ambice než vloni. "Lidi běžně vyráželi na několik festivalů ročně, letos si ale možná vyberou jen jeden," naráží ředitel na změnu chování publika po pandemii, v době vysoké inflace. "Otevřeně říkám, že chceme, aby to byl Rock for People. Kolegům z branže se tímto omlouvám. Máme se rádi, ale v určité chvíli každý za sebe," směje se.
Letos se organizátorům podařilo domluvit hned dvě produkčně ještě náročnější kapely. "Green Day přijeli s crew čítající 90 lidí, patnácti autobusy a dvaceti kamiony, se Slipknot ale dorazí lidí 110. Pro Muse platí to samé a ještě na jiné úrovni," říká o sestavě, která u nich poprvé vystoupila v roce 2010.
Tou "jinou úrovní" Michal Thomes míní přestavbu pódia kvůli velkolepé show, jaká je pro progresivně rockové anglické trio oceněné dvěma Grammy typická. "Hned, jak sobotní program ve dvě ráno skončí, začne přestavba a poběží až do nedělního otevření areálu. Přibude například takzvaný catwalk, tedy dlouhé molo, které změní dispozice stage i kotle," zmiňuje.
Pódium, jež na Rock for People vyroste, se jmenuje Fat Lady a organizátoři si jeho stavbu vyzkoušeli už loni. "To pódium jezdí turné třeba s Iron Maiden, staví ho dva dvousettunové jeřáby asi deset dní. Byla to pro nás velká výzva a letos jsme o tuhle zkušenost bohatší," říká Thomes.
Konstrukce měří 27 metrů na šířku, tyčí se 21 metrů vysoko, obsahuje zpevněné závěsné body a vyhovuje nejnáročnějším bezpečnostním limitům i standardům zábavního průmyslu. "Je ale velký rozdíl, pokud máte kapelu takové velikosti jednu, nebo dvě. Letos se náš tým nezastaví. Budou řešit požadavky managementů, desítky mailů a telefonátů denně. Pokud bychom takový soubor měli jen jeden, znamená to pro všechny o několik hodin spánku navíc," ilustruje Thomes.
Jiné vzorce
Zda budou mít s velkorysejším programem opět vyprodáno, si odhadnout netroufá. Dvouletá pauza vynucená pandemií změnila chování publika.
Vzorce, podle nichž se dal odhadnout vývoj prodejů vstupenek, už neplatí. Návštěvníci nákup lístků odkládají na poslední chvíli. "Musím to ale zaklepat, předprodeje máme rozjeté dobře," ťuká Thomes prstem na stůl. Zatím prodali zhruba 85 procent lístků.
Na bývalém vojenském letišti v Hradci Králové letos pronajali dalších 20 hektarů pozemků. Hlavně kvůli zázemí a parkování, naplno je nejspíš využijí až příští rok. Přesto jsou už nyní připraveni uvítat 40 tisíc lidí denně, což Rock for People řadí mezi největší letní přehlídky v republice.
Velikostí se blíží ostravským přehlídkám Beats for Love, kam vloni přišlo 43 tisíc lidí, a možná ještě větším tamním Colours. Ty návštěvnost od roku 2016 nezveřejňují, předtím se pohybovala okolo podobné hranice.
Přelomové roky
Růst je o to mimořádnější, že kořeny Rock for People sahají až do začátku 90. let. Michal Thomes s kolegou Petrem Fořtem a partou kamarádů z basketbalu tehdy začali zvát své oblíbené kapely do hospod v Českém Brodě, odkud oba pocházejí. "Zjistili jsme, že máme podobný hudební vkus a baví nás živá hudba. V Brodě se toho moc nedělo," vzpomíná Thomas.
Zprvu volili kapely jako Mňága a Žďorp nebo Tři sestry, později třeba i britské The Tiger Lillies. Jeden z nejdůležitějších českých festivalů začali budovat z nadšení, organicky a bez vize. "Počítali jsme, že přijde pár stovek lidí, ale dorazilo asi 1100 platících. Byl to úspěch," vzpomíná na srpen 1995, kdy se na jednom pódiu Rock for People prostřídalo 18 kapel. Byli mezi nimi čeští Support Lesbiens nebo Narvan, z Anglie přijel veterán punkové scény Phil Shöenfelt. "Tehdy nás to chytlo a nepustilo," poznamenává Michal Thomes.
Ten v metropoli absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou a nastoupil do potravinářské inspekce. Shodou okolností tehdy pracoval nedaleko současných kanceláří Rock for People na pražském Těšnově. "Na obědy jsem chodil tady dolů do lidové jídelny," ukazuje pod okna. "Laboratoře jsme měli naproti Hiltonu. Věnoval jsem se analýze potravin a pracoval na kapalinovém chromatografu."
Někdy kolem čtvrtého ročníku v roce 1999 už mu většinu pracovní doby zabíralo obvolávání kapel a dodavatelů. "Zvládat obojí dál nešlo. Musel jsem se rozhodnout, jestli zůstanu v laborce, nebo se vydám směrem lehce nejistým," říká. Vybral si to druhé a jisté to opravdu neměl.
První větší dobrodružství zažil v roce 2003, když se spolupracovníky přecenil schopnost hiphopové sestavy Cypress Hill přitáhnout své fanoušky na rockový festival. Prodělek 1,5 milionu korun festival zbrzdil, díky dobrým vztahům s dodavateli nicméně situaci ustál.
Tři roky nato naopak vyšlo hezké počasí, francouzský zpěvák španělského původu Manu Chao přitáhl nečekaně početné publikum a před areálem se táhly fronty. Rock for People přerostlo kapacitu sedmitisícového Českého Brodu a padlo rozhodnutí přestěhovat se do Hradce Králové.
Tam přišel další zvrat v roce 2012, kdy udeřily bouře. Festival se přitom poprvé blížil vyprodání, organizátoři měli nakročeno, aby jej povznesli na další úroveň. Během několika minut však bylo po vyhlídkách, američtí rockeři Faith No More odjeli z tratoliště bahna bez koncertu, pořadatelé počítali ztráty v milionech a rozvoj akce na pár let ustrnul.
I později ale Rock for People našlo cestu, jak na sebe upozornit. Hned následující rok vedle rockerů Thirty Seconds to Mars nebo Queens of the Stone Age patřil k hvězdám zpěvák Karel Gott. Na akci takového střihu nejúspěšnější český interpret nikdy nezpíval. Nejistá sázka na generační střet se však soudě dle reakcí vyplatila.
Planeta dostává na frak
Přelomový měl být i ročník 2020. Poprvé v historii vyprodáno, dokonce s téměř půlročním předstihem. Kvůli pandemii se však nehrálo, stejně jako v následujícím roce 2021. "Nakonec jsme to vyprodali dvakrát. Během pandemie jsme nějaké lístky vrátili, trochu jsme navýšili kapacitu a pak to doprodali znovu," shrnuje pořadatel.
V té době také s kolegy poprvé dostali dotaci od ministerstva kultury, které jim letos přispěje částkou 5,6 milionu korun. Pomůže to vykompenzovat rostoucí náklady.
Festival z krize vyšel silnější. Za dva roky Rock for People oslaví 30 let a růst je pro Michala Thomese jedním ze způsobů, jak se vyvarovat rutině. Zároveň s sebou přináší odpovědnost.
"Když se člověk pohybuje v téhle branži déle, dojde mu, že si sice něco vysnil, vymyslel a zrealizoval, planetě tím ale dává celkem na frak. Sjíždějí se k nám kapely a publikum zeširoka i daleka, vyprodukují tuny odpadu. Člověk začne přemýšlet, jak dopady minimalizovat," říká k tématu udržitelnosti, s nímž pracovali od počátků.
Pivní kelímky vykupovali už během druhého ročníku v roce 1996, možná jako první festival v Česku. Před asi deseti lety přešli na ty omyvatelné, nyní separují 17 druhů odpadu včetně kovů nebo tetra packů.
Akumulace energie
Od loňska mají ve správě celý areál hradeckého letiště, který pojmenovali Park 360. Dlouhodobý pronájem jim usnadnil nejen produkci, ale také experimenty s energetickými alternativami. Už před lety nechali menší pódium napájet elektřinou z bicyklů, na kterých šlapali návštěvníci. Loni už coby první festival na světě postavili pódium poháněné vodíkem.
"Letos budeme mít stage, která poběží čistě na fotovoltaiku," představuje Thomes novinku. Přibližně deset dní před zahájením vybudovali plochu se solárními panely, jež akumuluje elektřinu do baterie. Ta má celé čtyři festivalové dny, od čtvrtka do neděle, napájet takzvanou Solar Stage, kde zahrají čeští John Wolfhooker nebo duo Bookie Baker. Pak se panely zase rozeberou a uskladní.
"Musíme vyřešit akumulaci. Elektřinu z obnovitelných zdrojů lze vyrábět celý rok, ale festival jede jen čtyři dny. Proto experimentujeme s vodíkem. Ukládat do něj energii z obnovitelných zdrojů už je reálnější řešení," myslí si Thomes.
V malém měřítku si tak testují principy, které by časem mohli aplikovat ve větším a dlouhodobě. "Dali jsme si závazek, že Park 360 bude do roku 2030 klimaticky neutrální a energeticky soběstačný areál. Cestování kapel neovlivníme, hodně věcí ovlivnit ale můžeme," deklaruje.
Coby jinou radost si nechává možnost objevovat Čechům dosud neznámá jména. Hip hop je v programu Rock for People zastoupen spíš okrajově, právě na kapelu z tohoto žánru se ale Michal Thomes těší letos.
"Ozvali se mi sami a hrozně mě baví dodnes. Říkám tomu orchestrální hip hop, mají dechové nástroje, není to agresivní ani macho, rozumím textům," říká o britském tělese Lazy Habits.
"Když mi kapela pošle mail, většinou to přehodím na kolegy. Tohle mě ale opravdu zaujalo. Objevit sestavu, o které nikdo moc neví, je radost. Další z důvodů, které mi připomínají, že dělat Rock for People není jen práce, ale i zábava," uzavírá.
Video: Kašlat na to nejde, "hejty" jsme nečekaly, říká zpěvačka Vesny
