Nic nehýbe dnešním světem tolik jako digitální data. Generujeme je všichni, ať už prostřednictvím počítačů, mobilních telefonů, či senzorů.
Svou stopu v internetovém prostoru necháváme při každém přečtení e-mailu, přihlášení na sociální sítě nebo bankovním převodu. Jak však všechna data bezpečně a efektivně zpracovávat a využívat je ku prospěchu?
Nejen tyto otázky se snaží odpovědět multimediální expozice Big Bang Data v pražské galerii DOX. Unikátní projekt přivedla do pražských Holešovic spolupráce DOXu s barcelonským Centrem pro současnou kulturu.
Dříve data produkovala vláda, vědci, ekonomové, dnes všichni
"Posledních deset let produkujeme masivní množství dat. Dříve byla většina produkována vládou, vědci nebo ekonomy. Ale dnes většinu produkujeme my všichni svými aktivitami, konstantně a hromadně," uvedl jeden z kurátorů výstavy José Luis de Vicente.
Informační explozi umožnily mimo jiné klesající ceny za ukládání digitálních informací a navýšení počtu elektronických zařízení. Ruku v ruce s rychlým rozvojem digitálních zařízení jde také postupující modernizace infrastruktury, jež zajišťuje celosvětové fungování digitálních platforem, dodal Vicente.
Expozice je neobvyklá především svým přístupem. Umělecké instalace totiž kombinuje s informativním obsahem, jako je například mapa rozvodu optických, podmořských kabelů napříč světem.
Barcelonský kurátor k tomu říká: "Nikdy jsme nepřemýšleli o internetu jako o globální mapě, internet je přitom plný měst a míst. A tato místa a města jsou rozdělena podle geopolitiky." Jedním z příkladů je nejfrekventovanější a nejsilnější spojení mezi východním pobřežím Spojených států a Londýnem. "Je to taková internetová dálnice, protože propojuje dva největší finanční trhy na světě," sdělil Vicente.
Opačným příkladem je podle něj Kuba, jejíž mnohaletá politická izolace se podepsala taktéž na internetové infrastruktuře.
Data se mohou stát i nástrojem dohledu
Data mají podle autorů výstavy nejen dopad na ekonomiku a politiku, ale také vědu či umění. Díky nim se totiž mohou předávat informace napříč světem.
"Data, vytvářená sítěmi senzorů všude kolem nás, průmyslovými technologiemi i jednotlivci, jsou dnes považována za otevřenou příležitost i mocný nástroj. Mohou být klíčovým prvkem pro rozvoj participativnější demokracie a efektivnější státní správy. Mohou se však zároveň stát prostředkem k vytvoření bezprecedentního systému hromadného dohledu," uvedla kurátorka Olga Subirósová.
Právě na tenhle aspekt upozorňuje například expozice Erika Kesselse s názvem 24 hodin ve fotografiích. Umělec nahromadil do jedné místnosti stovky fotek ze sociální sítě Flickr, jež na server přibývaly během jednoho dne a nebyly nijak zabezpečeny proti cizímu užití.
Na kupě tak lze najít fotky novorozeňat, rugbyového zápasu, narozeninové oslavy, letící stíhačky nebo záběry asijské krajiny. Návštěvník do expozice může šlapat, čímž umělec podle kurátorů upozorňuje na jejich zneužitelnost.
Mobil vytvořil mapu pohybu svého majitele bez jeho vědomí
Podobným problémem spojeným s daty a ztrátou soukromí se zabývá také James Bridle v knize s názvem Kde jsem to jen do p***le byl?, která je v DOXu taktéž vystavena. Mapuje autorův pohyb za 11 měsíců na základě dat z jeho iPhonu, jež však byla shromážděna bez jeho vědomí.
Data, která lidé pouští do světa, byla i tématem projektu londýnské umělecké dvojice TEKJA. Autoři speciálně pro pražskou verzi výstavy Big Bang Data připravili živou sociální mapu Prahy. Na základě takzvané analýzy sentimentu vytvořili vizualizaci použitých emotikon a klíčových slov z veřejně dostupných dat uživatelů sociálních sítí.
V den vernisáže se tak v oblasti Záběhlic například opakovalo slovo průzkum a interesting (zajímavý), v Holešovicích emotikony ohně, srdce či čerta, na Vinohradech se opakovaně objevoval obrázek koktejlové skleničky a mezi Hradčany a Břevnovem zase slovo torture (mučení).
Anonymní, ale přitom velmi intimní datová centra
Aby si návštěvníci dokázali uvědomit, kudy jejich data proudí, zařadili kurátoři expozici Tima Arnalla, jež ukazuje datové centrum Telefónicy ve Španělsku o velikosti osmi fotbalových hřišť. "Datová úložiště jsou na jedné straně anonymní, ale na tu druhou intimní, protože jsou místem, kde se zpracovávají a ukládají naše fotografie, písničky, e-maily a tak dále. (…) Datová centra jsou střežená místa, která pravděpodobně nikdo z vás nikdy nenavštívil, ale v podstatě je navštěvujete každý den, pokaždé když si kontrolujete e-mail nebo Facebook," popsal Vicente.
Veskrze pozitivním příkladem využití volně dostupných dat je instalace Američana Davida Bowena. Prostřednictvím přenosu dat totiž v reálném čase zachycuje pohyb vodní hladiny, respektive intenzitu, výšku i šířku mořských vln v centrální části Tichého oceánu. A jak data Bowen získal?
"Ve Spojených státech máme organizaci National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA), která rozmístila bójky na různých místech v Tichém a Atlantském oceánu. Tyto bójky jsou užívány pro navigaci a varování před potenciálními hrozbami, jako jsou tsunami a hurikány. Každá bójka má svou stránku, najdete zde informaci o její poloze, rychlosti větru, směru větru, výšky a šířky vln," řekl ke svému dílu Bowen.
Umělce inspiroval pohyb vodní hladiny na minnesotských jezerech. "Pomocí takzvaného web scrapingu (přetahování dat z webových stránek) jsem vytvořil nástroj, který má v sobě zabudovány kódy pohybu bójky z její webové stránky na NOAA," vysvětlil. Funkčnost systému si vyzkoušel už v roce 2011 na menší verzi, kterou vystavoval ve Filadelfii. A 11. března se tehdy instalace zastavila, protože v Japonsku udeřila po zemětřesení tsunami.
Pokud se expozice v pražském DOXu zastaví, lidé se však podle Bowena nemusí bát, že by se automaticky blížila přírodní katastrofa. Někdy se totiž bójky prostě dostanou na břeh.
Podle tvůrců umělecko-vzdělávacího projektu Big Bang Data jsou dopady datafikace na svět v 21. století stejně významné, jako byla pro 19. století elektrifikace. A jeho cílem je přimět lidi zamyslet se nad tím, jaký dopad na život mají informace, které o sobě vědomě i nevědomě zanecháváme.
Výstava je k vidění až do půlky srpna a centrum k ní pořádá bohatý doprovodný program. Poté se expozice přesune do Massachusettského technologického institutu (MIT) ve Spojených státech.
