Před osmdesáti lety naši stíhači v řadách RAF bojovali s přesilou nacistické Luftwaffe o osud Evropy. Příslušníkem 310. československé stíhací perutě, která vznikla v červenci 1940, se stal také Zdeněk Škarvada. V té době mu bylo dvaadvacet let.
Podcast věnovaný vzpomínkám Zdeňka Škarvady si můžete poslechnout zde:
Jedním z určujících momentů "cesty do oblak" se v případě Zdeňka Škarvady (1917-2013) staly dřevěné modely letadel. Uviděl je jednou o prázdninách a byl jimi tak fascinován, že je sám začal sestavovat.
Rozhodující byly šikovné ruce, nikoli kvalitní stavební díly. Kluk z Olešnice na Vysočině byl od té chvíle nadobro uštknut aviatikou. Absolvoval Vojenské letecké učiliště v Prostějově a poté byl přidělen ke 4. leteckému pluku. Nejdříve do Hradce Králové, později do Pardubic, kde se z něj stal stíhací pilot.
Po okupaci uprchl do Polska. Následovala dobrodružná anabáze, která vyvrcholila zajetím Rudou armádou a internací, odkud byl "vyreklamován" na pouť ve směru Oděsa-Istanbul-Bombaj. Parníkem se nakonec dostal do vytoužené Velké Británie, kde byl 11. listopadu 1940 přijat do řad Královského letectva.
"Škarvadík", jak mu říkal velitel Alexander Hess, konečně mohl zasáhnout do vzdušných bojů o Evropu. Jenže přišel osudný 4. únor 1942. Škarvada tehdy "zaskočil" při pohotovostní službě na letišti za kamaráda Leopolda Šroma, který odlétal na dovolenku. Co čert nechtěl, letka zrovna obdržela rozkaz k operačnímu letu. Škarvada musel startovat a let se změnil v drama. Nad mořem jeho Spitfiru náhle vysadil motor.
Po neúspěšném pátrání druhů, kteří ho hledali na moři, zastupující velitel perutě večer připsal ke Škarvadovu jménu: "Nezvěstný, pravděpodobně zabit."
Nebyla to pravda - polomrtvého trosečníka ve žluté záchranné vestě zahlédla ve vlnách hlídka na německé válečné lodi, která jej vytáhla a zachránila. Po zbytek války tak na letce čekalo plahočení po německých zajateckých táborech. A válečný čas pro něj skončil vyčerpávajícím, skoro tisícikilometrovým pochodem smrti ze severního Polska až ke Schwerinu, kde byl v jedné venkovské stodole 2. května 1945 osvobozen s dalšími spojeneckými letci americkou armádou.
Po válce působil Zdeněk Škarvada v československé armádě coby letecký instruktor a velitel školní letky i 8. leteckého pluku. Jenže v roce 1950 byl "za zásluhy o vlast a národ" - podobně jako celá řada dalších zápaďáků - propuštěn z armády, degradován a vystěhován z bytu. Nakonec zakotvil v Ostravě jako průzkumník hlubinných slojí.
Po roce 1989 se dožil plné rehabilitace a státních poct. A jako dobrý rodák generál Škarvada v Olešnici založil malou nadační cenu - nejlepší žák místní základní školy dostával vždy na konci školního roku z jeho rukou čestné ocenění. Neopomenul při té příležitosti vždy dát k dobrému svoji nejhlubší zkušenost: "Keep floating… vydržet, nevzdávat se."
Vítejte u dokumentárního podcastu Na cestě s Milošem Doležalem. Poslechnout si jej můžete na platformách SoundCloud, Spreaker, Spotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.
