Podcast Miloše Doležala: Heydrich objal dceru i ženu a vyrazil si pro smrt

Miloš Doležal Miloš Doležal
Aktualizováno 4. 6. 2020 16:36
Před 78 roky - 4. června 1942 - zemřel Reinhard Heydrich. O osm dní dříve na něj zaútočili výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. I když akce nevyšla úplně podle jejich představ, podařilo se jim splnit cíl: "kat českého národa" nepřežil. Příběh jeho smrti - a německé odplaty za ni - patří k nejvýznamnějším kapitolám naší i evropské novodobé historie.
Reinhard Heydrich. Zastupující říšský protektor, SS-obergruppenführer.
Reinhard Heydrich. Zastupující říšský protektor, SS-obergruppenführer. | Foto: Osobní archiv Eduarda Stehlíka
Dobová fotografie zámku v Panenských Břežanech u Prahy, kde Reinhard Heydrich s rodinou žil. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Dobová fotografie Heleny Vovsové z dob, kdy pracovala jako pomocná zahradní síla na zámku v Panenských Břežanech. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Helena Vovsová, pamětnice, která pracovala jako pomocná zahradní síla v protektorově sídle. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Místo činu. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Alois Honěk - lékař, který se účastnil Heydrichovy operace. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Jaroslav Ženatý - svědek, který jako policista ohledával místo atentátu. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Bohuslav Bubník - pamětník z mělnické sokolské organizace, který materiálně podporoval paraskupinu Anthropoid. | Foto: Archiv Bohuslava Bubníka
Viktor Fischl - básník, překladatel a pamětník, který v době atentátu pracoval v Londýně na exilovém ministerstvu zahraničí. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Rudolf Krzák - jeden z instruktorů Jana Kubiše a Josefa Gabčíka. | Foto: Archiv Dobromysl
Od léta 1942 působil Rudolf Pernický jako instruktor parašutistů na STS 46 Chicheley Hall nedaleko Bedfordu (na snímku se svým psím kamarádem v roce 1943). | Foto: Z archivu Eduarda Stehlíka a Jaroslava Čvančary
Rakev s ostatky Reinharda Heydricha před nemocnicí na Bulovce, kde protektor na následky atentátu zemřel. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary
Titulní strana smutečního vydání měsíčníku Žeh. | Foto: Archiv Jaroslava Čvančary

Píše se září 1941. Říšským protektorem v Čechách a na Moravě je stárnoucí Konstantin von Neurath, jehož koncepce okupačního režimu již neodpovídá novým poměrům. Nacisté potřebují zbraně, suroviny, potraviny a zručné dělníky, a nikoli protektorát, ve kterém se sabotuje a oslabuje německé válečné úsilí.

V této chvíli na scénu vstupuje Reinhard Tristan Eugen Heydrich. Tedy přesněji - vstupuje na českou půdu. Adolf Hitler odvolává Neuratha na zdravotní dovolenou a zastupujícím říšským protektorem jmenuje SS-obergruppenführera Heydricha: vysokého plavovlasého Sasa, ambiciózního kariéristu, architekta konečného řešení židovské otázky i hybnou sílu bezpečnosti Říše. Ale také ctižádostivého sportovce, oddaného manžela, otce a milovníka hudby.

Podcast o atentátu na Reinharda Heydricha si můžete poslechnout zde:

Sám svoji práci na českém území definoval: "Tento prostor musí být německý a Čech v tomto prostoru už koneckonců nemá co pohledávat." Heydrich řídí brutální úder proti domácím elitám a odboji - od 28. září 1941 do 19. ledna 1942 bylo odsouzeno a k smrti popraveno 404 osob, počet zatčených dosahoval pětitisícové hranice.

Za necelý rok, tedy 27. května 1942, vynesli nad tímto ďáblovým služebníkem českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík ortel smrti. Jejich akce vstoupila do historie, literatury i filmu. U nás i v zahraničí byly vydány desítky knih pohlížející na atentát z různých úhlů. Stále se objevují nová fakta i senzacechtivé hypotézy. Jde o téma, které vyvolává množství obdivu, hrdosti i otázek.

Za pomoci pamětníků a svědků rekonstruujeme celé inkriminované dopoledne 27. května 1942. Od Heydrichova výjezdu ze zámeckého sídla v Panenských Břežanech až po jeho operaci v nemocnici na Bulovce.

V podcastu vzpomínají lékař Alois Honěk, který se účastnil Heydrichovy operace; Helena Vovsová, která pracovala jako pomocná zahradní síla v protektorově sídle v Panenských Břežanech; Jaroslav Ženatý, který jako policista ohledával místo atentátu; Bohuslav Bubník z mělnické sokolské organizace, který materiálně podporoval paraskupinu Anthropoid; Viktor Fischl, který pracoval v Londýně na exilovém ministerstvu zahraničí; instruktoři parašutistů v Anglii Rudolf Pernický a Rudolf Krzák. A také svědkové atentátu a pamětníci Drahoslava Červenková, František Kopp, Milena Melenová a Marie Štichová.

Vítejte u dokumentárního podcastu Miloše Doležala Na cestě. Poslechnout si jej můžete zde nahoře v článku nebo na platformách SoundCloud, SpreakerSpotifyApple Podcasts a Google Podcasts.

Podcast Na cestě s Milošem Doležalem

Na cestě s Milošem Doležalem

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerSpotify, Apple Podcasts a Google Podcasts.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 24 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy