Australský hudebník Nick Cave přijede v říjnu do pražské O2 arény jako čerstvý šedesátník s loňskou, v pořadí šestnáctou řadovou deskou Skeleton Tree, již nahrál s kapelou The Bad Seeds. A také v situaci, kdy stále bojuje se smutkem po úmrtí svého patnáctiletého syna Arthura. Ten zemřel v roce 2015 po pádu ze skály.
Ze zármutku se Cave snažil vypsat právě na albu Skeleton Tree. Tragická událost ovlivnila i velmi otevřený snímek One More Time With Feeling. Vydání alba doprovázel jako jakýsi deník natáčení i života, který Cave, jeho žena a druhý syn tehdy žili.
"Myslel jsem si, že truchlit na veřejnosti není možné. Ale ukázalo se, že sdílení smutku nás jako rodinu zachránilo," řekl Cave na začátku tohoto roku v rozhovoru pro britský Guardian. "Zatáhnout se do sebe a nesdílet pocity s druhým je strašně nebezpečné. Se ženou Susie jsme si toho vědomí a navzájem na sebe dáváme pozor."
Skládám doma, mezi knížkami
Mezi poslední hudební aktivity Nicka Cavea patří soundtrack k filmu Wind River režiséra Taylora Sheridana, který Cave nahrál se svým životním kamarádem a spoluhráčem, houslistou Warrenem Ellisem. Film s Jeremy Rennerem se promítal na karlovarském festivalu, v kinech bude mít premiéru 28. září.
Letos na jaře také přišla řada na Lovely Creatures - výběr toho nejlepšího, co mezi lety 1984 a 2014 Cave natočil se svými The Bad Seeds. Album mělo vyjít už před dvěma lety, kvůli synově úmrtí ale hudebník projekt odložil.
Skládání nových písní po Arturově smrti je pro Cavea velké téma. V rozhovoru pro Guardian říká, že nyní málokdy chodí do studia. Skládá nejraději doma v ložnici s výhledem do zahrady, obklopený knížkami.
"Když Artur zemřel, udělal jsem několik nových skladeb. Měl jsem ale pocit, že jimi Artura zrazuju. Jako kdyby se netrefily do situace, a tak jsem se na ně vykašlal," vzpomíná Cave.
"Jenže pak je objevil režisér Andrew Dominik, zalíbily se mu a některé použil jako zvukový podkres k filmu One More Time with Feeling. S odstupem času vidím, že na nich opravdu něco je," dodává s tím, že v současné době už zase hodně píše.
"Ne proto, abych odpověděl na Skeleton Tree, ale abych dokončil trilogii, započatou předešlým albem Push the Sky Away," řekl Cave.
Rád také poslouchá písničky kapely The Smiths, k níž ho dovedl druhý syn Earl. "Znáte je?" ptá se v rozhovoru, jako kdyby šlo o nejnovější objev. "Mají skvělé texty." Mimochodem, jejich zpěvák Morrissey za pár týdnů vydává nové sólové album. Tady je první singl Spent the Day in Bed.
Cave píše knihy i scénáře
Nick Cave, jenž kromě vypravěčského talentu proslul i černým humorem a sebeironií, se narodil v malém australském městě Warracknabeal.
První kapelu The Boys Next Door založil v šestnácti na střední škole. Partu, která původně hrála hlavně coververze, Cave později přejmenoval na The Birthday Party. V roce 1980 muzikanti odjeli do Londýna, tam se ale skupina po třech letech rozpadla.
Cave pak dal dohromady The Bad Seeds, s nimiž vydal prozatím šestnáct alb, dvě desky natočil se syrovou a hlasitou bokovkou Grinderman.
Komerčně nejúspěšnější Caveovou deskou jsou Murder Ballads (1996) s prvním velkým hitem - duetem Where The Wild Roses Grow s popovou zpěvačkou Kylie Minogueovou.
Umělecký záběr Cavea je ovšem širší. V roce 1989 napsal povedený apokalyptický román A uzřela oslice anděla. Pozornost vzbudil také groteskním kouskem o záletném "cesťákovi" s názvem Smrt Zajdy Munroa (2009). Vydal rovněž dvoudílnou sbírku textů, básní, próz a esejí King Ink. Jeho zatím poslední knihou je Píseň z pytlíku na zvratky, již dal dohromady na turné v roce 2014.
Napsal také několik filmových scénářů a sám ve filmech hraje, kromě filmu One More Time With Feeling na sebe v posledních letech upozornil v biografickém snímku 20 000 dní na Zemi.
Nemalý vliv na Caveovu tvorbu měly jeho životní partnerky. Vztahu s rockovou písničkářkou PJ Harvey věnoval desku The Boatman's Call (1997).
Se třemi ženami se Caveovi narodili čtyři synové: Luke (1991), Jethro (1991) a dvojčata Earl (2000) a Arthur (2000-2015). Matkou nejmladších dětí je zpěvákova současná manželka, britská modelka a návrhářka Susie Bicková.
