MoMA neboli Newyorské Muzeum moderního umění připravilo na březen retrospektivu filmů česko-amerického režiséra a scenáristy Ivana Passera. Nabídne v ní oba autorovy snímky z období české nové vlny 60. let a tři filmy z celkem patnácti, které natočil po svém odchodu do Spojených států.

Pětasedmdesátiletý Passer osobně uvede 6. března svůj snímek z roku 1965 Intimní osvětlení, který pak bude MoMa spolu s jeho debutem, krátkometrážní filmovou povídkou z roku 1964 Fádní odpoledne promítat po celý týden. Přehlídku doplní Passerovy americké filmy Zrozen k vítězství (1971), Law and Disorder (Právo a nepořádek, 1974) a Cutterova cesta (1981).

Ivan Passer v pondělí 9. března v MoMa představí americkému publiku také svého současného českého kolegu Jana Šikla. Jejich rozhovoru na scéně bude předcházet uvedení snímku Tatíček a Lilli Marlén ze Šiklova cyklu Soukromé století, který autor skládá z filmových archivů několika rodin. Zbývajících sedm dílů unikátního projektu nabídne MoMa divákům v dalších dnech.

Passerovu tvorbu a životní pouť přiblíží newyorskému obecenstvu během týdne v MoMa téměř hodinový dokument režiséra Martina Šulíka z cyklu Zlatá šedesátá, který mapuje českou filmovou novou vlnu.

Pražský rodák Ivan Passer studoval po druhé světové válce na gymnáziu v Poděbradech společně s pozdějším dramatikem a prezidentem Václavem Havlem a budoucím režisérem Milošem Formanem. Maturitu ale v poúnorovém Československu složit nemohl. Pracoval pak u soustruhu, na stavbě silnic nebo jezdil s lunaparkem. Dostal se sice na FAMU, ale po třech letech ho v roce 1957 ze studií vyloučili.

Zkušenost člověka "společensky nemožného" se stala námětem jeho děl, kde se s pochopením a humorem zabývá tragikomickými antihrdiny vystavenými tlaku prostředí a osudu. Jeho komorní, intimně a melancholicky osvětlené snímky nikdy neměly masové publikum.

Po účasti ve skupině kolem Alfréda Radoka, která připravovala program Laterny Magiky na světovou výstavu Expo 58, proslul jako spoluscenárista a asistent režie u všech českých filmů Miloše Formana, počínaje Konkursem (1963) a konče Hoří, má panenko (1967). Díky Formanovi se v roce 1969 dostal do Spojených států, kde po dvou letech natočil svůj americký debut Zrozen k vítězství.

Passer je třetím česko-americkým režisérem proslaveným v období nové vlny, který má v New Yorku v poslední době vlastní retrospektivu. Zhruba před rokem MoMa takto poctila Miloše Formana. Loni v září pak prestižní instituce Anthology Film Archives newyorskému publiku představila dílo Vojtěcha Jasného.

Na Passerově přehlídce, podobně jako na obou předcházejících, se spolupodílí newyorské České centrum.