Mírovou cenu německých knihkupců dostane Atwoodová

ČTK ČTK
13. 6. 2017 14:46
Mírovou cenu německých knihkupců dostane Atwoodová

Kanadská spisovatelka Margaret Atwoodová dostane letošní Mírovou cenu německých knihkupců. Oznámil to dnes německý Burzovní spolek knižního obchodu, který prestižní ocenění uděluje. Atwoodová by si tak v říjnu měla převzít hned dvě významná světová literární ocenění. Po ocenění ve Frankfurtu nad Mohanem jí má být v Praze udělena Cena Franze Kafky.

Sedmasedmdesátiletá Atwoodová podle německých knihkupců patří mezi nejvýznamnější vypravěčky naší doby a ve svém díle "stále znovu prokazuje svůj politický cit a vnímavost vůči nebezpečným skrytým tendencím a proudům".

Atwoodová, jejíž knihy byly přeloženy do více než 30 jazyků, je považována za nejúspěšnější kanadskou spisovatelku. Je autorkou románů, povídek, esejů, divadelních her, filmových scénářů i knížek pro děti.

Atwoodová se zabývá společenskopolitickými otázkami i ekologie. Vášnivě se zasazuje například o ochranu ptáků.

"Lidskost, touha po spravedlnosti a tolerance utvářejí postoje Margaret Atwoodové, která se s bdělým vědomím a hlubokou znalostí lidí dívá na svět a formuluje své analýzy a starosti jak s jazykovou zdatností, tak literární naléhavostí," uvedla střechová organizace německé knižní branže, která v minulosti ocenila autory jako Hermann Hesse, Astrid Lindgrenová, Amos Oz, Mario Vargas Llosa, Orhan Pamuk nebo Světlana Alexijevičová.

Už na konci května oznámila také pražská Společnost Franze Kafky, že Atwoodová získá její literární Cenu Franze Kafky za letošní rok. Toto ocenění bývá slavnostně udíleno na Staroměstské radnici ve druhé polovině října. Německá cena bude předána na závěr Frankfurtského knižního veletrhu ve frankfurtském kostele sv. Pavla 15. října.

Prozaicky Atwoodová debutovala v roce 1969 románem Žena k nakousnutí, v roce 2000 získala za román Slepý vrah prestižní Man Bookerovu cenu. Loni obdržela PEN/Pinterovu cenu, která se v Británii uděluje za odvahu prosazovat svobodu slova.

Do češtiny byly přeloženy její beletristické knihy, například Muzeum zkamenělin, Přežívá nejsmutnější, Slepý vrah, Loupení jehňátek či povídkové soubory Modrovousovo vejce a Stan. Zřejmě nejznámějším dílem je román z blízké budoucnosti Příběh služebnice, který byl zfilmován i převeden do seriálové podoby.

 

Právě se děje

Další zprávy