Zemřel básník Robert Bly. Rozebíral krizi mužství a vedl odpor vůči válce ve Vietnamu

Kultura Kultura
23. 11. 2021 12:37
Ve věku 94 let zemřel renomovaný americký básník Robert Bly, který vedl odpor literátů vůči válce ve Vietnamu. Proslavil ho zejména bestseller o mužské identitě Železný Jan z roku 1990, stal se držitelem Frostovy medaile i americké Národní knižní ceny.
Robert Bly (na snímku) byl potomkem norských farmářů a rybářů.
Robert Bly (na snímku) byl potomkem norských farmářů a rybářů. | Foto: Zinc Films

O úmrtí informoval deník Star Tribune z autorova rodného státu Minnesota. Bly posledních 14 let trpěl demencí. "Necítil žádnou bolest a byl obklopený rodinou," řekla jeho dcera.

Roku 1992 byl básník hostem Festivalu spisovatelů Praha, o pět let později se do české metropole vrátil na konferenci nazvanou Praha, alchymie a hermetická tradice, kde vystoupil po boku filozofa Zdeňka Neubauera nebo hudebníka Jiřího Stivína. Účastníky provedl večerem renesanční evropské poezie a tvorbou súfijských mystiků.

Potomek norských farmářů a rybářů Bly za druhé světové války strávil dva roky v americkém námořnictvu, po návratu začal psát poezii a překládat.

"Jednoho dne jsem si četl báseň Williama Butlera Yeatse a rozhodl jsem se, že po zbytek života už budu psát poezii," vzpomínal v eseji pro deník New York Times. "Uvědomil jsem si, že do jedné krátké básně lze vměstnat historii, hudbu, psychologii, úvahy o náboženství, nálady, spekulace o nadpřirozenu, o lidech i událostech ze života," shrnul.

Byl přesvědčený, že poezie je vlastní každému. Na dotaz, proč ji píše, odpovídal otázkou: "A proč vy jste přestal?" Mínil, že úvahy či obrazy z básní se dovedou člověku uložit v hlavě silněji než jiné vjemy a provází jej celý život.

Zprvu psal převážně o Minnesotě, debutoval sbírkou Silence in the Snowy Fields (Ticho v zasněžených polích) z roku 1962. Později začal brojit proti válce ve Vietnamu, dodává deník Guardian. Také seznamoval americké publikum s mezinárodní tvorbou, jako když překládal súfijského básníka Rúmího ze 13. století nebo držitele Nobelovy ceny za literaturu, chilského rodáka Pabla Nerudu a Švéda Tomase Tranströmera.

Peníze, které obdržel roku 1968 spolu s Národní knižní cenou za sbírku The Light Around the Body (Světlo kolem těla), věnoval organizaci usilující o zrušení povinných odvodů do americké armády. Patřil k zakladatelům Sdružení amerických spisovatelů proti válce ve Vietnamu.

Před sedmi lety režisér Haydn Reiss o básníkovi natočil dokumentární film Robert Bly: A Thousand Years of Joy. | Video: Zinc Films

V pozdějších dekádách se Bly zajímal o témata jako podvědomí, mýty, iracionálno, indiánskou poezii, meditaci či maskulinitu, což se promítlo také do jeho komerčně nejúspěšnější knihy o takzvaném uvědomělém mužství nazvané Železný Jan. Roku 1999 ji vydalo Argo v českém překladu Mariana Siedloczka.

"Nejvíc odezvy mám od mladých mužů, kteří jsou odhodlaní stát se lepšími otci, než jaké sami měli," řekl básník, kterého k sepsání podnítilo vyrovnávání se s odkazem vlastního otce, stejně jako přesvědčení, že současná generace amerických mužů je změkčilá.

Robert Bly na snímku z roku 2008.
Robert Bly na snímku z roku 2008. | Foto: ČTK/AP

V Železném Janovi tvrdil, že muži trpí nedostatkem iniciačních rituálů a mají málo vzorů, také ale rozebíral širší příčiny společenských protestů v 60. letech minulého století, v nichž cítil i vymezování se jedné generace synů vůči otcům. Na příkladu pohádky bratří Grimmů v Železném Janovi uvažoval o jednotlivých fázích života, zkouškách a prozřeních, jimiž podle něj muži procházejí.

Amerikanistka Hana Ulmanová napsala v deníku Mladá fronta Dnes, že byť se lze nechat unést až básnickým jazykem mnoha strhujících pasáží a kochat se malebností paralel, v Železném Janovi již Bly "zcela ztratil rozlišovací schopnosti a dopouští se nepřiměřených generalizací". Podle kritičky se kniha "může stát vhodným dárkem pro muže náchylné k mladickému okouzlení, účinným návodem typu mužem snadno a rychle však v žádném případě není", napsala v roce 1999.

Nakolik pro něj právě Železný Jan byl důležitý, naopak pro britský Guardian sepsal oscarový herec Mark Rylance, účastník takzvaných setkání v lese, při nichž se muži uvolňují mimo jiné intenzivním bubnováním. Jazzový zpěvák Kurt Elling na loňskou desku zařadil skladbu Gratitude napsanou na motivy Blyovy básně.

V pozdních dílech autor šířil myšlenku takzvaného mytopoetického mužského hnutí. Vyzýval muže, aby obnovili kontakt se svou "hlubší přirozeností" a našli jakousi emoční energii ve vztazích s dalšími muži.

Celý život se vracel k otcům zakladatelům poezie. "Pokud chce být někdo básníkem v Americe, nemůže zůstat odkázán jen na své současníky, musí se neustále vracet ke kořenům. Pořád čtu každý den Yeatse, Roberta Blakea, Geoffreyho Chaucera nebo epos Beowulf, ze severoamerické poezie Walta Whitmana a Roberta Frosta," vypočítával autor více než 40 sbírek.

Kromě Železného Jana v českém překladu Adély Špínové před třemi roky vyšla Blyova Knížka o lidském stínu. Obsahuje jeho texty z let 1971 a 1983 věnované jungovskému konceptu stínu coby "dlouhému pytli, který za sebou vlečeme". Doplňuje ji básníkův rozhovor s editorem Williamem Boothem a esej o poezii Wallace Stevense, držitele Pulitzerovy ceny z 20. století.

Naposledy letos nakladatelství Alpha Book zveřejnilo Blyův text Král panna vyprávějící o smíření mužského a ženského principu. Jedná se o analýzu archetypů z ruské pohádky Car panna, autor na ní spolupracoval s jungiánskou psychiatričku Marion Woodmanovou. Vznikly dvě interpretace výchozího textu, jedna mužská, druhá ženská. Doplňuje je vzájemný rozhovor autorů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 53 minutami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

před 2 hodinami

Grawemeyerovu cenu za skladbu získala Olga Neuwirth, přijede na Pražské jaro

Prestižní Grawemeyerovu cenu za skladbu, kterou udílí University of Louisville v americkém státě Kentucky, letos získá Rakušanka Olga Neuwirth. Porota ocenila její operu Orlando podle stejnojmenného románu Virginie Woolf. Předloni ji jako první žena zkomponovl na objednávku Vídeňské státní opery. Kromě ocenění Neuwirth dostane šek na 100 tisíc dolarů, v přepočtu přes 2,2 milionu korun.

Neuwirth se tak zařadí po bok prestižních laureátů ceny, k nimž patří současníci Kaija Saariaho, Thomas Adès, Tan Dun a György Kurtág nebo dnes již nežijící Pierre Boulez, Witold Lutosławski a Krzysztof Penderecki. V roce 1993 ocenění převzal český rodák Karel Husa.

Třiapadesátiletá Olga Neuwirth bude příští rok hostem festivalu Pražské jaro. V rámci dvoudenní akce Prague Offspring navštíví pražské Centrum současného umění DOX, kde tři její kompozice zahraje renomovaný ansámbl Klangforum Wien. Cena za skladbu nazvaná po filantropovi Charlesi Grawemeyerovi, jenž žil v letech 1912 až 1993, je udílena od roku 1985.

Zdroj: New York Times
Další zprávy