Podcast Na dotek: Od české společnosti nic dobrého nečekáme

Petr Vizina Petr Vizina
21. 11. 2021 18:00
S autorkou a editorkou knihy Samet blues o zkušenostech Romů po roce 1989, příchodu pervitinu a heroinu, partách kopáčů nebo reklamách, ve kterých Romové nikdy nevystupují.
Věra Horváthová Duždová a Karolína Ryvolová.
Věra Horváthová Duždová a Karolína Ryvolová. | Foto: Matej Slávik

Co si myslí čeští Romové mladší generace o době po sametové revoluci? Představu dává právě vydaný sborník textů nazvaný Samet blues. Autorky a autoři v něm popisují, jak vypadal příchod svobody do života zdejší početné menšiny. Líčí rodiny nepřipravené na střet s drogami nebo pokračování stereotypních obrazů Romů jako násilníků a nepřizpůsobivých.

Michal Šamko, narozený roku 1967, píše o romských firmách na výkopové práce, šestatřicetiletá Maria Siváková zmiňuje destrukci způsobenou heroinem a zkušenost Romů s exilem. Stanislava Ondová, ročník 1977, pak pogromy na Romy zkraje 90. let minulého století.

Podcast s Věrou Horváthovou Duždovou a Karolínou Ryvolovou si můžete poslechnout zde:

Věře Horváthové Duždové, devětatřicetileté absolventce pražské Akademie výtvarných umění a autorce jednoho z textů, bylo v listopadu 1989 sedm let. V podcastu vzpomíná, jak se domov rodičů v prvních letech po převratu stal centrem politické organizace Romů. Ale také na to, jakou módou byla v 90. letech příslušnost ke skinheadům nebo jak silně stereotypy o Romech potvrdil film režiséra Víta Olmera nazvaný Nahota na prodej z roku 1993.

Podle Duždové se od té doby v české kinematografii ani společnosti mnohé nezměnilo. "Vlastně nic dobrého nečekám, a tím pádem jsem mile překvapená. Například od české kinematografie. Jakmile jde o Romy, stejně se tam nějaký ten nožíček objeví," říká.

Obal knihy Samet blues.
Obal knihy Samet blues. | Foto: Kher

Podle jedné z editorek knihy a romistky Karolíny Ryvolové autentická svědectví do určité míry potvrzují, že Romové stojí stranou přelomových událostí a mají trochu jiné historické milníky.

"Je pro mě zklamáním, když se mezi Romy setkávám téměř výhradně s tím, že doba po 17. listopadu přinesla hlavně zmar. Mrzí mě, že je mezi Romy tak pozitivně vnímaná éra komunismu. Ale po přečtení textů v Samet blues už to chápu," přiznává Ryvolová.

"Necítím se jako Češka, leda podle cestovního pasu, když jedu do zahraničí," doplňuje Věra Horváthová Duždová. "Doma stále narážím na to, že jsem jiná. Vezměte si jen reklamy. Taky si chodím kupovat kávu, chodím na nákupy," naráží na to, že ve zdejších reklamách Romové nevystupují.

Rozhovor nechává některé otázky nezodpovězené. Třeba tuto: co by následovalo, kdyby se ukázalo, že rudé trenky nad Pražským hradem vyvěsili Romové?

Vítejte u podcastu Na dotek, hostem Petra Viziny jsou dnes Věra Horváthová Duždová a Karolína Ryvolová. K poslechu na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Spotify i Apple Podcasts.

Podcast Na dotek Petra Viziny

Na dotek Petra Viziny
Foto: Aktuálně.cz

K poslechu zde na platformách SoundCloud, SpreakerGoogle PodcastsApple Podcasts i Spotify.  

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

před 2 hodinami

Grawemeyerovu cenu za skladbu získala Olga Neuwirth, přijede na Pražské jaro

Prestižní Grawemeyerovu cenu za skladbu, kterou udílí University of Louisville v americkém státě Kentucky, letos získá Rakušanka Olga Neuwirth. Porota ocenila její operu Orlando podle stejnojmenného románu Virginie Woolf. Předloni ji jako první žena zkomponovl na objednávku Vídeňské státní opery. Kromě ocenění Neuwirth dostane šek na 100 tisíc dolarů, v přepočtu přes 2,2 milionu korun.

Neuwirth se tak zařadí po bok prestižních laureátů ceny, k nimž patří současníci Kaija Saariaho, Thomas Adès, Tan Dun a György Kurtág nebo dnes již nežijící Pierre Boulez, Witold Lutosławski a Krzysztof Penderecki. V roce 1993 ocenění převzal český rodák Karel Husa.

Třiapadesátiletá Olga Neuwirth bude příští rok hostem festivalu Pražské jaro. V rámci dvoudenní akce Prague Offspring navštíví pražské Centrum současného umění DOX, kde tři její kompozice zahraje renomovaný ansámbl Klangforum Wien. Cena za skladbu nazvaná po filantropovi Charlesi Grawemeyerovi, jenž žil v letech 1912 až 1993, je udílena od roku 1985.

Zdroj: New York Times
Další zprávy