Ameriko, ztratila jsi rozum. Jazzový zpěvák Elling natočil žalozpěv za uprchlíky

Daniel Konrád Daniel Konrád
5. 6. 2020 11:00
Óscar Alberto Martínez Ramírez a jeho ani ne dvouletá dcera Valerie byli uprchlíci ze středoamerického státu Salvador, kteří při nelegálním přechodu hranice z Mexika do USA utonuli v Rio Grande. „Nemůže za to řeka / Ale lidi, které jsme si zvolili,“ zpívá o loňské tragédii jeden z nejznámějších amerických jazzových zpěváků Kurt Elling na své nové, částečně politické desce.

Než se dostane k závěrečné obžalobě "Ameriko, ztratila jsi srdce / Ztratila jsi rozum", kompozici o putování migrantů cizí zemí doprovází cizí zvuky: to je preparovaný klavír Danila Péreze.

Panamský hudebník do strun svého Steinwaye vložil sponky, šroubky nebo dráty, aby dosáhl kovového, drnčivého tónu. V žalozpěvu za utonulé nazvaném Song Of The Rio Grande doprovází Kurta Ellinga klastry not, disonantními souzvuky, opakovanými figurami či hbitými běhy po klaviatuře, které zprudka zastavují a mění směr. Možná jako lidé na cestě.

První spolupráce dvaapadesátiletého zpěváka a textařa Kurta Ellinga, čtrnáctinásobného vítěze ankety časopisu Down Beat o nejlepšího jazzového zpěváka roku, se skladatelem a klavíristou Danilem Pérezem stojí v základu nedávno vydané desky nazvané Secrets Are the Best Stories.

Ti dva se v nahrávacím studiu setkali poprvé, ačkoliv se znají už z 90. let minulého století. Elling, syn luteránského kapelníka a student náboženství, tehdy začínal vystupovat v chicagských klubech. Žil v levném pronájmu, přivydělával si jako stěhovák, zpíval na svatbách. Ještě ani nevydal debutovou desku. A také Péreze svět objevil až na přelomu tisíciletí, kdy se takřka přes noc stal hvězdou coby člen kvartetu renomovaného saxofonisty Waynea Shortera.

"Potkávali jsme se v klubech, bavili se o muzice, a když jsme šli na kafe, řeč se stáčela k filozofii," vzpomíná Elling a mimoděk tak pojmenovává i směr svého nového alba s Pérezem: je stejně propracované hudebně jako myšlenkově.

Že autory zaujal zrovna osud přistěhovalců, nepřekvapí: Pérez z Panamy imigroval do USA, kde dnes žije v Bostonu, učí na hudební škole Berklee a prosazuje pojetí muziky jako "něčeho, co nezná hranic". Ellingovi předci zase do Ameriky přišli v 19. století z Německa.

A pak je tu samozřejmě politika. Kurt Elling, který v rodném Chicagu koupil byt od pozdějšího demokratického prezidenta Baracka Obamy, dlouho zůstával apolitický. Kritický postoj k současné republikánské vládě USA zaujal až na předloňském albu The Questions, natočeném se saxofonistou Branfordem Marsalisem.

Nynější deska, i když bez Marsalise, v tom směru pokračuje. "Chci, aby bylo známo, na jaké straně stojím, protože umírají lidé. Cítím povinnost pojmenovat, co se děje," vysvětluje Elling v posledním číslu časopisu JazzTimes. A pak vzdychne, jak by bylo hezké, kdyby pro věc mohl udělat víc než napsat o ní píseň.

Song of the Rio Grande vypráví o otci a dceři, kteří utonuli při pokusu překročit hranice do USA. | Video: Edition Records

Elling dí, že lidé, kteří dnes vládnou Americe, už nemají slitování ani s dětmi. "Jsou omámení mocí a penězi. A tváří v tvář tomuhle mám zpívat My Funny Valentine?" vysvětluje, proč jsou takzvané jazzové standardy podle něj na dnešní situaci krátké.

Léta vývoje

Nové album je ovšem nejen reakcí na politickou situaci, v mnoha ohledech stvrzuje dlouhodobější vývoj. Nedávno uplynulo čtvrtstoletí od chvíle, kdy Kurt Elling s deskou Close Your Eyes vtrhl na scénu jako mladý, odvážný zpěvák posouvající hranice žánru. Nejčastěji bývá spojován s technikou řečenou vocalese, což znamená, že píše texty na instrumentální skladby nebo jazzová sóla, jak to před ním dělali pěvci Jon Hendricks či Mark Murphy.

Kurt Elling do Česka jezdí od roku 2006, kdy debutoval na festivalu Jazz Goes To Town.
Kurt Elling do Česka jezdí od roku 2006, kdy debutoval na festivalu Jazz Goes To Town. | Foto: Anna Webber

Elling podobně otextoval jazzová sóla kytaristy Pata Methenyho či klavíristky Carly Bleyové a stále v tom pokračuje. Na nové desce dodává slova skladbě Stays saxofonisty Waynea Shortera nebo Continuum od basisty Jaca Pastoria, které posouvá do afrokubánského polyrytmu. Ostatně i Song Of The Rio Grande se před 11 lety objevil jako instrumentální, symfonická kompozice na albu pianisty Péreze. Elling jí teď jen dodal aktuální téma.

Vyvíjí se také zpěvákův projev. Častým účinkováním v chicagském klubu The Green Mill, kde pěl každou středu a roku 1999 tam natočil vynikající živé album, se vypracoval ve špičkového baviče: kdo navštívil některý z jeho sedmi českých koncertů, ví, jak rád swinguje, rozpráví, vytváří atmosféru jako správný "entertainer". Dlouho se držel přesvědčení, že lidé chodí za muzikou, aby zapomněli na každodenní strasti nebo právě politiku.

Už roky Elling vysoko zvedá hudební laťku, když zpívá čím dál složitější, čím dál více autorské kompozice bez refrénů či předvídatelného vývoje. A stejně tak se do šíře rozpíná intelektuálně. Zhudebňuje poezii středověkého súfijského autora Rúmího nebo v Praze narozeného německého básníka z přelomu 19. a 20. století Rainera Marii Rilkeho.

Také v tomto ohledu nové album navazuje: píseň Gratitude představuje variaci na báseň třiadevadesátiletého Američana Roberta Blye. Vypráví o básníkovi, jemuž víno u večeře rozváže jazyk a který nabude pocitu, že si ho rodina dost neváží. Uprostřed noci se vzbudí, prochází a přemítá, co je špatně. Přitom si jen potřebuje přiznat, že to přehnal, uvědomit si, že ho mají rádi, pocítit vděk za všechno, co má. Uvidět, že to není málo.

Píseň Gratitude vznikla na motivy básně Roberta Blye. | Video: Edition Records

Malá, skromná píseň - ovšem nebyl by to Elling, aby ji silou svého čtyřoktávového barytonu nerozehrál všemi barvami. Ten hlas je v současném jazzu mimořádný: bohatý na výrazy, příjemně teplý, v jednu chvíli uklidňující, vzápětí důrazný. Vyznačuje se maximální kontrolou nad výškou tónu a schopností propůjčit každému slovu trochu jinou emoci.

Přestože si dnes Elling vymýšlí sofistikované pěvecké linky, na první poslech nepřirozené, z úst mu vždy plynou jako nic: každé slovo čistě, pěkně frázuje, přestávky pro nadechnutí dělá tak, aby nepřerušil tok slov. Vždy je mu rozumět. Možná využívá toho, co se jako dítě naučil v kostelních pěveckých sborech, kde dbali na přesnou výslovnost.

Milovaná

Zatímco na koncertech Elling k pobavení publika často a špičkově scatuje, na deskách se exhibicím vyhýbá - a na novince Secrets Are the Best Stories dokonce několikrát vrství hlas uměle přes sebe, snad aby zdůraznil, jak mu tentokrát záleží na textech.

Kurt Elling.
Kurt Elling. | Foto: Anna Webber

Vyjadřuje se k současnosti: kromě migrace volí témata jako změnu klimatu nebo lidská práva. Písní Beloved odkazuje k románu Milovaná od vloni zesnulé držitelky Nobelovy ceny za literaturu Toni Morrisonové, jenž vyprávěl tragický příběh černošské otrokyně a jejích dětí. S klavíristou Pérezem, který se s literátkou přátelil, z toho Elling vystavěl téměř desetiminutovou kompozici: s mluveným slovem, volným rubatovým tempem a otevřenou plochou, ve které exceluje hostující altsaxofonista Miguel Zenón.

Jindy se Elling dívá dovnitř: další písně zprostředkovávají složité úvahy o pocitech odcizení, důsledcích sebereflexe nebo kladou vzletné dotazy. "Jak se kouř naučil létat? / Kam chodí ptáci umřít? / Cítí včely závrať? / Když zemřu, co se stane s časem?" vrší Elling otázky v písni Esperanto, kterou poprvé zaznamenal před 21 lety na nahrávce z chicagského klubu a v níž ho teď Pérez doprovází střídavě na klavír a elektrické piano Fender Rhodes.

Srovnání ukazuje, kam se Elling za tu dobu posunul: k odvážnějším hudebním tvarům, větší ambici. Před dvěma dekádami jeho muzika stála na souhře s věrným klavíristou Laurencem Hobgoodem. S ním však zpěvák nedávno přerušil spolupráci a teď, po padesátce, točí pokaždé s někým jiným. "Vždycky když zapojíte nového muzikanta, začínáte konverzaci plnou zvídavosti a fascinace," vysvětluje, proč předloni pracoval se saxofonistou Marsalisem a teď s klavíristou Pérezem.

Ve skladbě A Certain Continuum dopsal Elling slova ke kompozici Continuum od basisty Jaca Pastoria. | Video: Edition Records

V sestavě, která natočila Secrets Are the Best Stories, dále nechybí dlouholetý kontrabasista Clark Sommers, s nímž pěvec hned zkraje nahrávky rozehrává duet ve formátu basa a hlas. Ale jsou tu i další nové tváře: brazilský kytarista Chico Pinheiro, který do skladby Esperanto dodal hravý motiv a sólo, nebo perkusisté Rogério Boccato s Románem Díazem, doplňující bubeníka Jonathana Blakea.

Obal alba Secrets Are The Best Stories.
Obal alba Secrets Are The Best Stories. | Foto: Edition Records

Ellingovy proměny jsou koneckonců patrné nejen na desce Secrets Are the Best Stories, kterou po letech strávených u vydavatelství Blue Note a Concord zveřejnil prostřednictvím nezávislého britského labelu Edition Records, aby měl nad svou hudbou větší kontrolu.

Po deseti letech, kdy bydlel v New Yorku, se zpěvák v těchto týdnech stěhuje zpět do rodného Chicaga. A nedávno uzavřel jeden kruh: roku 1992 kvůli hudbě sekl se studiemi filozofie a náboženství na baptistické univerzitě. Přestože mu zbývalo získat poslední kredit, usoudil, že filozofie pro něj tak důležitá není. Teď si po letech našel čas magisterský diplom dodělat. Příznačně už mu doma visí rovnou nad klavírem.

Kurt Elling: Secrets Are The Best Stories

Edition Records 2020

 

Právě se děje

před 57 minutami

Čtyři Ázerbájdžánci zahynuli při výbuchu miny

Čtyři ázerbájdžánští civilisté přišli o život poté, co pod jejich automobilem explodovala protitanková mina v oblasti, kterou nedávno dobyla ázerbájdžánská vojska během šestitýdenní války s Arménií. Boje, které propukly 27. září, ukončila dohoda, dosažená v noci na 10. listopadu. O úmrtí civilistů informovala generální prokuratura v Baku, podle které pátý cestující ve voze vyvázl se zraněním. Výbuch zdůraznil nebezpečí, jakým Ázerbájdžánci čelí na tomto území. Minu nastražili arménští vojáci při svém odchodu z tohoto okresu, který spolu s dalšími šesti ázerbájdžánskými okresy po čtvrt století ovládali Arméni spolu s celým Náhorním Karabachem. 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Izraelci opět protestovali proti premiérovi

V izraelských městech se znovu konaly protesty proti premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, který čelí u soudu obžalobě z korupce. Izraelci proti němu protestují už 23 víkendů, dnes stejně jako v minulých případech jich několik tisíc přišlo před premiérovu rezidenci v Jeruzalémě. Další protesty se konaly v Tel Avivu, Caesareji, Holonu a v dalších městech. Cílem protestujících je přinutit Netanjahua k rezignaci. Kromě tří kauz, ve kterých už je souzen, chtějí demonstranti rozšířit jeho stíhání i o případ nákupu armádních ponorek. V této kauze byl Netanjahu vyslýchán, ale není obviněn. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy