Tři týdny poté, co vláda kvůli pandemii nového typu koronaviru uzavřela knihkupectví, mezi prodejci, distributory a nakladateli stále netečou peníze. A hned tak ani nezačnou. Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD avizoval, že na záchranu kultury požádá o 1,5 miliardy korun. Ve čtvrtek odpoledne mu vláda balíček schválila ve výši 1,07 miliardy. Z nich ale na takzvanou živou kulturu, do níž spadá také literatura, půjde jen 440 milionů a určeny budou těm, kdo už podporu čerpali.
"Kvalifikují se ti nakladatelé, kteří za poslední tři roky alespoň jednou uspěli v dotačním programu ministerstva kultury," potvrzuje Zaorálkova mluvčí Michaela Lagronová. "Kritériem je, že známe jejich kontinuální činnost, kvalitu, uměleckou hodnotu," vysvětluje.
V praxi to znamená, že na podporu nedosáhne Euromedia Group, s posledním zveřejněným obratem 1,59 miliardy korun za rok 2018 největší firma na trhu, avšak žádat může Albatros Media, která ve stejném období utržila přes miliardu a vydává nejvíc titulů v republice.
Několikanásobně menší společnosti Moba nebo Grada, které bez grantů publikují okolo 300 knih ročně, nárok na pomoc nemají. Nakladatelství Argo ano, avšak podobně velká Mladá fronta ne. A dotaci sice mohou získat ještě menší Prostor nebo Paseka, ale už ne Portál, orientující se na duchovní či sociologickou literaturu, nebo Fra, publikující prózu a poezii.
Oddychnout si může ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět. Tato firma ještě v roce 2018 čerpala poslední část tříletého příspěvku na vydání souboru studií Rukopisů královédvorského a zelenohorského. Přestože byl schválen před více než třemi lety, poslední platbu Academia dostala právě před třemi roky, a tak o pomoc usilovat může, jak pro Aktuálně.cz potvrzuje ministrova mluvčí. "Ucházet se o podporu rozhodně budeme," reaguje Padevět.
Nakladatelé se však o 440 milionů korun budou přetahovat s divadly, orchestry, tanečními soubory, pořadateli koncertů a hudebními nebo filmovými festivaly, kteří mají často mnohanásobně větší rozpočty. "Předpokládáme, že podpora, kterou bychom mohli získat, se bude pohybovat v řádech desítek, maximálně nižších stovek tisíc korun," tipuje Tomáš Reichel, ředitel brněnského nakladatelství Host.
Reichel, který zaměstnává okolo 30 lidí a dalších zhruba 20 externistů je na něm finančně závislých, doufal ve výraznější pomoc. Jen za březen a duben prorokuje výpadek tržeb okolo devíti milionů korun. "Budeme muset tvrdě šetřit, omezovat výrobu a propouštět, rozpadnou se dlouho budované týmy. Než se dostaneme na současnou úroveň, bude to trvat několik let," líčí scénář, který v Hostu nastane, pokud ministerstvo záchranný balíček nerozšíří.
Knižní trh, jenž v roce 2018 dosáhl 8,3 miliardy korun, letos podle Svazu českých knihkupců a nakladatelů poklesne alespoň o tři miliardy a pro zachování vazeb mezi knihkupci, distributory a nakladateli potřebuje od státu alespoň miliardu. Zaorálkův balíček však "pro fungování knižního trhu jako celku nemá žádný význam", míní knihkupec Jan Kanzelsberger mladší.
Podle ministerstva je naopak žádost o miliardu korun po několika týdnech zavřených knihkupectví předčasná a stát se v prvním kole snaží pomoci těm nejpostiženějším, za něž označuje malé nakladatele. Podle Zaorálkovy mluvčí "mnoho let podfinancované" ministerstvo kultury na plošnou pomoc v prvním kole nemá peníze. "Po velkých nakladatelích budeme chtít, aby nám dodali opravdu důkladnou analýzu svých ztrát," ujišťuje Lagronová, podle níž situaci velkých nakladatelů musí řešit vláda, stejně jako podobně postižené oblasti gastronomie nebo cestovního ruchu.
Žádná pomoc velkým
Lubomír Zaorálek tento týden avizoval, že cílem vlády je pomoct malým nakladatelům, za kterými nestojí "velcí, silní vlastníci". Na Facebooku se vymezil vůči předsedovi Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martinu Vopěnkovi a řediteli Euromedie Lukáši Novákovi, kteří po něm chtěli, aby zatím neotvíral knihkupectví. "Jako milovníkovi knih mi nesmírně záleží na udržení knižního trhu v České republice, ale tento způsob vymáhání mimořádných dotací silnými hráči na státu mi připadá přes čáru," napsal Zaorálek.
Lukáš Novák z Euromedie, jejímiž akcionáři jsou investiční skupina Rockaway Jakuba Havrlanta nebo Czech Media Invest podnikatelů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče, teď záchranný balíček kritizuje.
"Je ušlechtilé, že malí nakladatelé získají granty na vydávání menšinových žánrů, ale český knižní trh se opírá o tvorbu zacílenou na většinového českého čtenáře," říká Novák, jehož firma bez pomoci státu nedokáže obnovit provoz v původní výši. "Budeme muset šetřit na všech, tedy i na mzdových nákladech. A ano, budeme muset i některé zaměstnance propustit," dodává šéf Euromedie, pod niž spadají nakladatelství Odeon či Ikar, distribuce nebo síť knihkupectví Luxor.
Ani majitel nakladatelství Grada Roman Sviták na pomoc nedosáhne, protože byl v posledních letech soběstačný a granty nepobíral. Státu ročně odvádí desítky až stovky milionů korun na daních. Letos chtěl publikovat 450 knih, což ale "ani zdaleka nevyjde", říká teď. Sviták trhu prorokuje "katastrofu a recesi".
Rovněž ředitel Albatros Media Václav Kadlec varuje před kolapsem oboru. "Nejsme si jisti, jestli ministr kultury plně nahlíží možné důsledky," konstatuje Kadlec, jehož firma za březen a duben odhaduje propad tržeb okolo 55 milionů korun. Nějakou dobu je schopna fungovat, činí tak ale "za cenu zásadních vnitřních úspor" a "velmi pravděpodobně" přikročí k dalším.
Pomoc malým nakladatelům označuje Albatros za správný krok, po němž však musí následovat další. "Ministr kultury pomíjí problémy knihkupců. Mezi nimi je situace kritická a reálně hrozí jejich krachy. O pomoci knihkupcům přitom ministerstvo nehovoří vůbec," upozorňuje Václav Kadlec.
Luxor zatím neotevře
Právě ke knihkupcům se nyní přesouvá pozornost. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z ANO tento týden připustil, že by mohli otevřít příští týden v takzvané první vlně. Vláda se bude řídit plochou prodejních míst a tím, do jaké míry provozovny omezí shlukování osob, doplnil Havlíček ve čtvrtek odpoledne. "Vláda každý den vyhodnocuje postupné otevírání obchodů," odpovídá David Hluštík z tohoto ministerstva na dotaz, zda už je o knihkupectvích rozhodnuto.
Podle předsedy Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martina Vopěnky však knihkupci doufali, že ještě před otevřením získají pomoc od ministerstva kultury. Že na ně záchranný balíček nemyslí, označuje za zdrcující. "Ministr se rozhodl hodit knižní trh přes palubu," shrnuje Vopěnka.
Podle něj se teď největší sítě Luxor, Kanzelsberger, Dobrovský nebo Knihcentrum, které prodávají až 50 procent všech knih na trhu, obávají právě toho, aby nedostaly přednostní výjimku. Tím by došlo k situaci, kdy se například v obchodních domech otevřou knihkupectví, ale ne jiné podniky. "Separátní otevření knihkupectví, jako například u květinářství, by nám spíš přitížilo, neboť fungování ve vylidněných městech pod zákazem volného pohybu osob by situaci finančně nijak neřešilo a naopak zkomplikovalo přístup ke státní podpoře či úlevám," potvrzuje Jan Kanzelsberger mladší, jehož firma provozuje 65 knihkupectví.
S vládou slíbenými náhradami mezd a odvodů, dostupnými úvěry či odklady nájemného by Kanzelsberger dovedl obnovit provoz všech poboček. "Bohužel ze všech možných podpor podnikatelům, o které jsme požádali už před měsícem, zatím nepřišla ani koruna, ani jsme nebyli nikým kontaktováni," dodává Jan Kanzelsberger mladší.
Menší distributor a síť knihkupectví Kosmas otevření podporuje. Naopak Lukáš Novák z větší Euromedie říká, že jeho firma by prodejny Luxor otevřela ráda, "v současném režimu společnosti to ale bez pomoci státu nepůjde". Novák to vidí tak, že lidé chodí do knihkupectví pro dárek nebo pro radost. "Momentálně je ovšem mezi lidmi tolik obav a nejistot, že mezi jejich hlavní denní témata se knihkupec nevejde. Proto potřebujeme od státu pomoc alespoň s provozními náklady. Pak půjdeme a otevřeme vchody, nevěřili byste, jak se na to těšíme. Už jen pro tu možnost pomoci všem nakladatelům a prodávat jejich knížky," dodává.
Podle Vopěnky ze svazu se nyní projevují dlouhodobá specifika knižního trhu, jako je několikaměsíční splatnost faktur mezi knihkupci, distributory a nakladateli. "Nebo to, že malí knihkupci bývají deset měsíců ztrátoví a teprve okolo Vánoc se dostanou na nulu. Dalším faktorem je, že třeba prodejny Luxor převzala Euromedia jako ztrátové a snaží se je z té ztráty vytáhnout," vyjmenovává Vopěnka, proč se některé články vzájemně provázaného řetězce tak rychle dostaly do platební neschopnosti.
"Každý teď někomu dluží. I když otevřeme, knihkupectví nezačnou posílat peníze za prodané knihy distributorům, dokud nepokryjí vlastní náklady. Totéž se bude opakovat u distributorů a k nakladatelům se peníze reálně dostanou v létě. Tou dobou už ale o práci přijdou tiskárny a tisíce redaktorů, překladatelů, korektorů či grafiků," ilustruje Vopěnka, proč podle něj trh potřebuje plošnou dotaci, ne co nejrychlejší zprovoznění knihkupectví. "Ideální by bylo, kdyby knihkupectví otevřít mohla, ale na ta, která z ekonomických důvodů nemohou nebo nechtějí, by se pohlíželo jako na zavřené státem. A tedy by nepřišla alespoň o to, co nyní mohou čerpat od státu na mzdy," navrhuje.
Předseda svazu lituje, že ministr kultury z ČSSD zpochybňuje argumenty profesní organizace zastupující většinu trhu. Za "poslední naději" teď označuje jednání s premiérem Andrejem Babišem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, oběma z hnutí ANO. "Ministr kultury nechal český knižní trh a následně i českou literaturu ve štychu," míní Martin Vopěnka.
Někde se prodávat bude
Pokud vláda provoz knihkupectví přesto povolí v první vlně, některá menší to přivítají. Například pražská knihkupectví Ostrov a Přístav jsou připravena otevřít co nejdřív, přestože před třemi roky otevřený Přístav hlásí "velké ztráty". Městská část mu odložila nájem o tři měsíce, "finanční rezervy však nejsou velké a nájem zaplatit musíme, i když se zpožděním," popisuje Iveta Ambrosová z Přístavu, který v dalších měsících čeká nižší poptávku.
Nakladatelství Academia svůj obchod na Václavském náměstí také zprovozní co nejdříve. "O propuštění zaměstnanců rozhodně neuvažujeme, kde bychom je vzali, až je budeme potřebovat naplno?" odpovídá ředitel Academie Jiří Padevět. I nakladatelství Portál chce svá dvě knihkupectví v Praze zpřístupnit hned, přestože podle svého šéfa Martina Bedřicha čeká "značné ztráty".
Alena Radoušová z knihkupectví Kniha Českého ráje v Turnově je v soukromém nájmu, z něhož tento měsíc musí zaplatit polovinu. Spolu s platy zaměstnanců na to padne příspěvek 25 tisíc korun, který doufá, že jako osoba samostatně výdělečně činná dostane od státu. Sama si tak bude muset vystačit s důchodem.
Tržby momentálně nemá žádné a postupné otevírání obchodů nepovažuje za moudré. "Ať otevřou všechny drobné krámy, kadeřnictví, pedikúry, kosmetiky. Když to bude pozvolné, nemá to pro nás smysl. Lidi nechodí ven, televize ukazují vylidněná města. Prodavačka bude stát v krámě s rouškou na puse a celý den mi tam nikdo nepřijde," obává se Radoušová.
Obchod otevřený zkraje 90. let minulého století nedávno zmenšila na 70 metrů čtverečních, aby neměla tak vysoký nájem. Případné hygienické požadavky jí přesto starost nedělají. "To je na všech malých městech stejné, vždyť my jsme v krámě kromě Vánoc v životě neměli víc než pět šest lidí pohromadě," říká Radoušová.
Ta ve svazu zastupuje malé knihkupce, a tak cítí potřebu se ohradit vůči Euromedii, která platební neschopnost své sítě nedávno vysvětlovala tím, že jí pro změnu dluží knihkupectví. "Já když nezaplatím jednu fakturu, tak nedostanu zboží, takže z nás nezávislých knihkupců Euromedii nikdo nedluží," komentuje to knihkupkyně.
Nebere ani námitku, že obratově největší firmě na trhu dluží jiné velké sítě. "Tak ale to si dluží mezi sebou ti velcí hošánkové, co mají řetězce. Už roky zadupávají nás malé knihkupce do země. Když přijdete do Jablonce do prodejny řetězce, hned vám nabízejí desetiprocentní slevu. Ovšem ze svého distribučního obchodního rabatu, to si my z našeho o třetinu nižšího rabatu dovolit nemůžeme," ilustruje Radoušová situaci mnoha malých knihkupců.
"Po revoluci tady bylo přes 1000 soukromých knihkupectví a distribuce své prodejny neměly. Teď nás nezávislých zbývá sotva čtvrtina a po této kalamitě předpokládám, že mnozí další skončí," uzavírá Alena Radoušová.
