Zaorálek dá literatuře 20 milionů. Podle svazu přitom knižní trh ztratí 2,5 miliardy

Daniel Konrád Daniel Konrád
20. 4. 2020 9:45
Na záchranu knižního trhu, který v roce 2018 narostl na 8,3 miliardy korun, poskytne ministerstvo kultury 20 milionů korun. Menší nakladatelé mohou žádat o příspěvek na chystané tituly, těm větším úřad doporučuje například bezúročné půjčky od státu. Na ně ale nikdo z oslovených nedosáhl.
Lubomír Zaorálek (ČSSD) je ministrem kultury od loňského podzimu.
Lubomír Zaorálek (ČSSD) je ministrem kultury od loňského podzimu. | Foto: Lukáš Bíba

Tento týden bude zveřejněna dotační výzva, v níž mohou nakladatelé žádat o peníze z takzvaného záchranného balíčku ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD). Ten chtěl na pomoc kultuře původně získat 1,5 miliardy korun. Vládu nakonec požádal o 1,16 miliardy, dostal 1,07 miliardy. Z nich je na živé umění, kam spadá literatura, vyhrazeno 440 milionů korun. A konkrétně na literaturu z toho půjde 20 milionů korun, jak pro Aktuálně.cz potvrdila Zaorálkova mluvčí Michaela Lagronová.

I kdyby se tak do záchranného balíčku přihlásilo jen 100 z 2058 aktivních nakladatelů, které eviduje Svaz českých knihkupců a nakladatelů, průměrně má každý šanci dostat 200 tisíc korun. Ztráty jsou ale větší, třeba brněnské nakladatelství Host je do konce dubna, kdy znovu otevřou menší knihkupectví, odhaduje na sedm milionů.

Ministerstvo také změnilo parametry balíčku. Původně se do něj mohli přihlásit jen "nakladatelé, kteří za poslední tři roky alespoň jednou uspěli v dotačním programu ministerstva kultury", uvedla Lagronová. Když Aktuálně.cz upozornilo, že na takovou podporu dosáhne jen vybraná skupina, ministerstvo podmínku odstranilo.

"Ano, jde o úpravu. Dotační výzva bude určena pro nakladatelství bez ohledu na obrat či dřívější účast v našich dotačních programech," potvrzuje teď Lagronová. Výjimka se ale týká jen nakladatelů. Z oblasti filmu, hudby nebo divadla mohou o pomoc dál žádat jen ti, kdo v posledních třech letech obdrželi grant.

Ne každý má projekty v šuplíku

Někteří nakladatelé, které v posledních týdnech oslovilo Aktuálně.cz, doufali, že jim záchranný balíček pomůže uhradit platby zaměstnancům a překladatelům, nájmy nebo energie. Na ně nemají peníze od chvíle, kdy vláda v polovině března kvůli epidemii nového typu koronaviru uzavřela knihkupectví. Tím se zastavil tok peněz od prodejců k distributorům a od nich právě k nakladatelům.

Záchranný balíček se však nakonec podobá každoročnímu grantovému řízení. Žadatelé mohou přihlásit chystané tituly do kategorií jako beletrie, esejistika, debuty nebo korespondence.

"Pouhé posílení grantů není skutečnou pomocí. Myslí ministr vážně, že celá jeho slavná pomoc kultuře znamená pro knižní trh navýšení druhého kola grantů na 20 milionů?" podivuje se Martin Vopěnka, majitel nakladatelství Práh a předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů. Ten naposledy za rok 2018 vyčíslil objem knižního trhu na 8,3 miliardy korun.

"Odhadovaná ztráta za letošek bude činit nejméně 2,5 miliardy," míní Vopěnka, podle nějž knižní trh pro zachování vazeb mezi knihkupci, distributory a nakladateli potřebuje od státu alespoň miliardu. Zaorálek se však nechal slyšet, že po několika týdnech zavřených knihkupectví je žádost o miliardu předčasná a že se zatím snaží pomoct nejpostiženějším.

Martin Vopěnka, spisovatel a ředitel nakladatelství Práh.
Martin Vopěnka, spisovatel a ředitel nakladatelství Práh. | Foto: Libor Fojtík

I těm ale podle Martina Vopěnky situaci zkomplikuje nová podmínka, kdy nakladatelé nesmí žádat o podporu ministerstvo kultury a zároveň čerpat programy jiných úřadů. "Než se schvaloval balíček, vláda nám dala připomínku, že nesmí dojít k tomu, aby jakýkoliv subjekt požádal o stejnou dotaci na dvou místech," vysvětluje Zaorálkova mluvčí.

V praxi to znamená, že nakladatelství využívající takzvaný kurzarbeit z ministerstva práce a sociálních věcí může na ministerstvu kultury žádat o peníze jen na knihy, které vydá až za čas. Totéž platí v případě, že nakladatel nebo jeho překladatelé, korektoři či grafici si řekli o jednorázový příspěvek 25 tisíc korun, který osobám samostatně výdělečně činným vyplácí ministerstvo financí.

"Přihlásit se mohou na vydání publikací, které vyjdou později, kdy už nebudou čerpat 25 tisíc korun, protože to bude na omezenou dobu, zatímco naše výzva je i pro budoucí projekty," vysvětluje Michaela Lagronová z ministerstva kultury. To výzvu ze záchranného balíčku zveřejní tento týden, žádosti pak posoudí odborné komise.

Pomáhají čtenáři

"Pokud se pomoc bude vztahovat jen na knihy, které vyjdou po krizi, je to sranda, protože během pár týdnů přece nemůžu schrastit pět nových atraktivních titulů, které jsem už rok dva neměl v edičním plánu," komentuje to Martin Reiner, majitel nakladatelství Druhé město.

Největší ztrátu očekává u knih, které vydal těsně před vyhlášením nouzového stavu. Například soubor povídek Krvavý Bronx měl náklad 6000 kusů, protože byl zařazen do obchodní akce zvané Velký knižní čtvrtek. Ta se však vinou vládního nařízení minula s účinkem.

"Poměr vynaložených nákladů a příjmů bude v důsledku zavření obchodů nepříznivý. Prodáme tak půlku, a tudíž nepokryjeme ani náklady," odhaduje Reiner. "Ostatně myslím," dodává, "že nakladatelé by ze záchranného balíčku měli dostat alespoň dvakrát tolik, než nabízí ministerstvo."

Spisovatel a majitel nakladatelství Druhé město Martin Reiner.
Spisovatel a majitel nakladatelství Druhé město Martin Reiner. | Foto: Martin Svozílek

O peníze ze záchranného balíčku nebude žádat brněnské nakladatelství Moba, které ročně vydá přes 350 titulů. Podle něj ministerstvo zanedbává literaturu i za normálních okolností, a tak si nakladatelé "budou muset pomoct sami, jak je to vlastně pokaždé", konstatuje zástupce ředitele Moby Petr Lovecký. "Myslet si, že navýšení podpory o 20 milionů korun pomůže nakladatelům a dalším subjektům překonat předpokládané škody ve výši mnoha stovek milionů nebo jednotek miliard, je směšné," dodává.

Rozčarované je i nakladatelství Paseka, které vydalo romány Salmana Rushdieho či nedávný bestseller historika Petra Čorneje o Janu Žižkovi. "Je jasné, že ministerstvo kultury nám přispěje částkou, jejíž hodnota bude spíše symbolická. Vnímáme to alespoň jako nějaké gesto zájmu," tlumočí stanovisko Paseky Lukáš Růžička. Dodává, že ani v krizí zasažené ekonomice by stát neměl rezignovat na grantové programy určené na nekomerční literární provoz.

Koncepce záchranného balíčku nesanuje ztráty, které nakladatelé utrpěli rozhodnutím vlády, upozorňuje Růžička. Podle něj se tak i Paseka musí spolehnout na sebe a čtenáře. "To, jakým způsobem podpořili nejen naše nakladatelství nákupem na e-shopu, sdílením informací na sociálních sítích nebo povzbudivými vzkazy, nám dává obrovskou chuť do dalšího nakladatelského života. Je těžké vyjádřit, jak moc si toho vážíme. Jasně ukázali, že lidé si víc než stát uvědomují, jak smysluplnou práci nakladatelé v dnešním světě odvádějí," doplňuje.

Nejtěžší časy teprve udeří

Středně velké rodinné nakladatelství Svojtka & Co., které ročně publikuje okolo 300 titulů včetně učebnic nebo průvodců Lonely Planet, o granty za 30 let existence nežádalo ani jednou. Naopak státu na daních odvedlo stovky milionů korun. Majitel nakladatelství Václav Svojtka teď odhaduje výpadek tržeb za duben na 80 procent. Zatím ale zaměstnancům platí stoprocentní mzdy, což ho stojí miliony korun. "A k tomu honoráře v řádu statisíců a splatné faktury v řádech milionů," doplňuje.

Václav Svojtka, majitel pražského nakladatelství Svojtka.
Václav Svojtka, majitel pražského nakladatelství Svojtka. | Foto: ČTK

Svojtka neví, jak by ministerstvo kultury mohlo nastavit podporu spravedlivě. Vítá ale půlroční zrušení odvodů na sociální a zdravotní pojištění pro živnostníky, které prosadilo ministerstvo financí.

"Tak by podle mého soudu měla vypadat podpora, měla by být plošná a co nejjednodušší," konstatuje majitel nakladatelství, kterému teď největší starost dělá "úplný" úbytek prodejů knih do škol a školek, stejně jako průvodců do zahraničí, jichž hodlal na letní sezonu vydat 26. Těm, kdo na nich pracovali, zaplatí v plné výši.

Podle Svojtky na nakladatele nejtěžší časy teprve udeří. Knihy se prodávají takzvaně v komisi, což znamená, že knihkupci mají marži z toho, co prodají, a zbytek vrací distributorovi. V praxi tak spousta nakladatelů ještě nemá zaplacené knihy prodané před Vánoci.

"Z hlediska cash flow budou těžké měsíce od července dál, kdy budou splatné faktury za nízké prodeje z března a následujících měsíců," dodává majitel Svojtka & Co, který stejně jako Lukáš Růžička z Paseky navrhuje snížení nebo zrušení DPH na knihy, jak je tomu třeba ve Velké Británii nebo Norsku. Česká vláda již DPH na knihy snížila v roce 2015, a to z 15 na stávajících 10 procent.

Zdenko Pavelka z nakladatelství Novela bohemica, jež vydalo knihy politologa Jacquese Rupnika nebo novináře Karla Hvížďaly, za březen hlásí pokles tržeb o více než 70 procent a za duben odhaduje ještě vyšší ztrátu.

Jeho firma za deset let existence požádala o příspěvek od státu jen dvakrát, protože grantový systém považuje za "špatně nastavený a administrativně nekomfortní". Teď největší problém spatřuje v tom, že Zaorálkův záchranný balíček nemyslí na knihkupce. "Ministr nepochopil, že jde o fungování knižního oboru jako celku, a ten závisí na koncovce, knihkupcích," upozorňuje Pavelka.

Novinář a zakladatel nakladatelství Novela bohemica Zdenko Pavelka (vlevo) s někdejším disidentem Petrem Uhlem (uprostřed) a jeho synem Michalem Uhlem.
Novinář a zakladatel nakladatelství Novela bohemica Zdenko Pavelka (vlevo) s někdejším disidentem Petrem Uhlem (uprostřed) a jeho synem Michalem Uhlem. | Foto: ČTK

Půjčky nejsou pro všechny

Knihkupce i větší nakladatele Zaorálek od vypuknutí krize odkazuje na programy jiných ministerstev. Záchranný balíček je určen jen neziskovému sektoru, do nějž patří i malí nakladatelé, a sanovat ušlý zisk z peněz ministerstva by bylo proti zákonu, argumentuje ministr. Ti, kteří "podnikají v kultuře, ti mají zisky, dosáhnou na opatření, které spustilo ministerstvo průmyslu a ministerstvo práce a sociálních věcí, programy Covid I a Covid II," řekl ministr před několika dny serveru Seznam Zprávy. A upozornil, že v chystaném programu Covid III stát rozpůjčuje až 150 miliard.

Majitel nakladatelství Prostor Aleš Lederer.
Majitel nakladatelství Prostor Aleš Lederer. | Foto: Milan Bureš

Bezúročné půjčky z programů Covid se podle této rady pokusil získat knihkupec Jan Kanzelsberger mladší, který provozuje síť 65 prodejen. Po měsíci čekání mu ale přišla odpověď, že jeho žádost "nesplnila stanovená kritéria, a musela tak být zamítnuta".

Podobně je na tom majitel nakladatelství Práh Martin Vopěnka. Tři týdny po podání žádosti do programu Covid I dostal zprávu, že prostředky pro pražské podnikatele již byly vyčerpány. Vopěnka si proto s bankou sjednal standardní úvěr se zhruba pětiprocentním úrokem. "Mám ho na pět let," upřesňuje.

Podobně si úvěr s bankou "po uvědomění, že mi stát nepomůže s ničím", zařizuje majitel nakladatelství Prostor Aleš Lederer. A na odpověď, jestli dosáhne na úvěr z programu Covid II, stále čeká brněnské nakladatelství Host. "Naše žádost byla zaevidována. Po třech týdnech nemáme nejmenší tušení, zda uspějeme," doplňuje ředitel Hostu Tomáš Reichel, podle nějž je teď nejdůležitější, aby co nejrychleji otevřela knihkupectví a na knižním trhu opět začaly proudit peníze.

Podle vládního harmonogramu mohou knihkupci s obchody do 200 metrů čtverečních otevřít příští pondělí, za dalších 14 dnů se přidají obchody do 1000 metrů čtverečních. V obchodních centrech smějí knihkupectví opět fungovat od 8. června.

 

Právě se děje

Další zprávy