Jeho záběr byl ale mnohem širší - působil jako novinář, dramatik, jevištní výtvarník, věnoval se výtvarné kritice a teorii. Úzce spolupracoval se svým mladším bratrem, světově proslulým spisovatelem a dramatikem Karlem Čapkem.
Josef Čapek se narodil 23. března 1887 v Hronově v rodině lékaře Antonína Čapka a jeho manželky Boženy. Jeho sourozenci, sestra Helena a mladší bratr Karel, se rovněž stali uznávanými osobnostmi české literatury (spisovatele Karla Čapka netřeba představovat a sestra Helena se věnovala psaní - známá je především její kniha Moji milí bratři, která je považována za klíčový zdroj informací o rodině Čapkových). Josefovo výtvarné nadání se projevovalo už od dětství, což ho přivedlo ke studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a později na Colarossiho akademii v Paříži.
Od kubismu k vlastnímu stylu
Čapek byl jedním ze zakladatelů moderního českého umění. Inspirován kubismem vytvořil svůj vlastní styl, který kombinoval hravost a minimalismus. Byl členem několika uměleckých skupin, například Skupiny výtvarných umělců a později Tvrdošíjných. Jeho díla zahrnovala nejen obrazy, ale také ilustrace knih a scénografii. Společně se svým bratrem Karlem napsal několik divadelních her, například Ze života hmyzu, a ilustroval jeho knihy jako Dášeňka čili život štěněte.
Čapek byl také autorem termínu "robot", který jeho bratr Karel poprvé použil ve své hře R.U.R. Tento pojem se stal světově známým a dodnes je synonymem pro umělé bytosti.
Odpor proti nacismu a politické karikatury
V průběhu 30. let se Josef Čapek začal věnovat politickým karikaturám, ve kterých kritizoval nacismus a Adolfa Hitlera. Tyto aktivity ho po okupaci Československa v roce 1939 přivedly do hledáčku gestapa. Dne 1. září 1939 byl zatčen v rámci akce proti české inteligenci a uvězněn v pražské věznici Pankrác. Odtud byl postupně deportován do několika koncentračních táborů, včetně Dachau, Buchenwaldu, Sachsenhausenu a nakonec Bergen-Belsenu.
Čapek se snažil zachovat si určitou míru fatalismu vůči svému osudu. Jak řekl: "Ode dne, kdy jsem byl zatčen, neopravoval jsem Osud. Jsem fatalista a nezasáhnu do Něj ani tentokrát. Co se má stát, ať se stane."
Tvůrčí ostrov uprostřed nelidského zla
Navzdory nelidským podmínkám si Čapek uchoval tvůrčího ducha. V táborech tajně psal básně a překládal poezii z angličtiny, španělštiny a norštiny. Jeho básně kolovaly mezi spoluvězni v opisech a byly později vydány pod názvem Básně z koncentračního tábora. Také kreslil drobné črty tužkou, které zachycovaly jeho pohled na lidskou důstojnost i utrpení.
V únoru 1945 byl převezen do Bergen-Belsenu, kde vypukla epidemie tyfu. V oslabeném stavu nemoci podlehl (pravděpodobně mezi 13. a 15. dubnem 1945), jen několik dní před osvobozením tábora spojeneckými vojsky. Jeho tělo nebylo nikdy nalezeno.
Josef Čapek zanechal hlubokou stopu v české kultuře nejen svým uměním, ale i morálním postojem vůči totalitním režimům. Jeho dílo je dodnes ceněno pro svou originalitu a humanistický rozměr. V roce 1991 mu byl in memoriam udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy jako uznání za jeho přínos české společnosti.
