V konkurzu, jehož se účastnilo pět zájemců, nového ředitele vybral ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. Ten vloni v červenci odvolal bývalého šéfa Martina Kocandu kvůli údajně netransparentním zakázkám na IT projekty. Poté dočasným ředitelem jmenoval Víta Richtera. Ten knihovnu povede do konce dubna.
Z pěti zájemců do druhého kola konkurzu postoupila ještě ředitelka knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Klára Rösslerová. Zaorálek se rozhodl na základě koncepcí, pohovoru s komisí a výsledků manažersko-psychologického testu.
"Jsem rád, že Národní knihovnu po letech povede knihovník, odborník, který ji zná jako málokdo, a má tak jasnou představu, kam a jak tuto důležitou státní instituci posunout, zmodernizovat. Nechybí mu ani manažerské zkušenosti, protože v Národní knihovně řídil velký a důležitý odbor, a zároveň se podílel a vedl za Národní knihovnu řadu mezinárodních výzkumných projektů," říká Zaorálek.
Berounský rodák Tomáš Foltýn vystudoval obchodní akademii a obory historie i muzeologie na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. Od roku 2007 pracuje v Národní knihovně. Působil jako projektový manažer v Oddělení digitalizace i vedoucí Oddělení tvorby a správy metadat, od února 2012 byl vedoucím Oddělení strategického plánování digitalizace knihovních fondů. V lednu 2013 byl jmenován ředitelem Odboru správy fondů.
Podílí se na řešení národních a mezinárodních výzkumných projektů, je odborným garantem dotačního programu VISK 7, členem Ústřední knihovnické rady České republiky a mezinárodních oborových uskupení. Dlouhodobě se věnuje správě, ochraně a trvalému uchování novodobých knihovních dokumentů včetně digitálních dat.
V poslední době se začal zabývat i oblastí takzvaných digital humanities. Je autorem odborných publikací na tato témata.
Jako historik se zabývá pobělohorskou šlechtou a šlechtickým cestováním v raném novověku. Ve volném čase rád hraje badminton a florbal, jezdí na horském kole, má rád rockovou a punkovou hudbu.
Národní knihovnu v letech 2015 až 2017 vedl Petr Kroupa, který byl odborností památkář. Vystřídal jej bývalý vězeňský kaplan Martin Kocanda, jehož jmenoval ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL.
Kocandovo jmenování vyvolalo protesty odborářů, podle nichž neměl náležité odborné zkušenosti. S Kocandou do knihovny přišli i další lidé z Vězeňské služby.
Stávající ministr Zaorálek odvolal Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, které prověřovaly policie a Bezpečnostní informační služba. V projektu šlo o dotaci evropských fondů za 144 milionů korun. Zaorálkovi dlouhodobě vadil i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, které je sídlem Národní knihovny.
Kocanda uvedl, že sporný projekt e-knihovny sám ukončil. Jeho hlavní ideou měla být integrace databází, digitálních knihoven a dalších informačních zdrojů knihoven pomocí jednoduchého rozhraní.
Ředitelé Národní knihovny
Josef Hušek, 1959 až 1961
Josef Bleha, (pověřen vedením) listopad 1961 až březen 1962
Josef Vinárek, 1962 až 1969
Karel Kozelek, 1969 až 1988
Jaroslav Beránek, 1988 - 1989
Adolf Knoll (pověřen vedením) prosinec 1989 až březen 1990
Vojtěch Balík, 1990 až 2004
Vlastimil Ježek, 2004 až 2008
Pavel Hazuka (pověřen vedením), 2008 až 2011
Tomáš Böhm, 2011 až 2015
Miroslav Rovenský (pověřen vedením), březen až duben 2015
Petr Kroupa (pověřen vedením), duben 2015 až květen 2017
Martin Kocanda, červen 2017 až červenec 2020
Vít Richter (pověřen vedením), červenec 2020 až květen 2021
Tomáš Foltýn, květen 2021
Dlouholetý pracovník Národní knihovny Vít Richter, který Kocandu dočasně nahradil, uvedl, že projekt e-knihovny byl připraven mimo knihovnickou část instituce.
"Snažili jsme se zjistit, co obsahuje, na co tam jsou určené peníze. To jsme se nikdy nedozvěděli, projekt byl prostě podán. V řadě případů to duplikovalo to, co dnes knihovna provozuje, v některých případech ta integrace neměla ani smysl," řekl Richter. Podle něj je škoda, že knihovna přichází o dotaci 144 milionů korun, protože by potřebovala velké investice do informačních technologií.
