Mahenova knihovna v Brně oslavila 100 let, zveřejnila 3D vizualizace

ČTK ČTK
1. 2. 2021 22:32
Srozumitelně propojovat fyzický a virtuální svět je jedním z cílů brněnské Knihovny Jiřího Mahena, která v pondělí oslavila 100 let existence. V každé městské části má pobočky, které jsou ale nyní zavřené kvůli opatřením proti šíření koronaviru. Instituce však alespoň rozvíjí digitální služby.

Podle ředitelky Libuše Nivnické knihovna shromažďuje a zpřístupňuje vědění, má být prostorem pro studium, ale také pro setkávání a zklidnění v hektické on-line době. "Tuto hodnotu bude knihovna vždy nabízet, stejně tak samozřejmě bude ve svých službách využívat vše užitečné, co digitální technologie umožňují," říká Nivnická.

Veřejné oslavy 100. výročí musí počkat. "Současná situace do našich plánů nemile vstupuje, ale protože si výročí budeme připomínat celý rok, operativně se budeme též přizpůsobovat," říká ředitelka.

Začátkem oslav měla být v únoru výstava. Její autoři zmapovali, kde knihovna postupně působila, stejně jako místa spojená s jejím zakladatelem Mahenem. Vernisáž je odložená na jaro.

Hned v pondělí ale knihovna spustila 3D vizualizaci Schrattenbachova paláce, svého ústředního sídla, a také Mahenova památníku. Na léto knihovníci plánují Library Tour, soutěžní putování mezi pobočkami.

Rok 2020 poznamenala pandemie a související opatření. Knihovna přišla zhruba o třetinu plánovaných provozních dnů. Asi milion loňských výpůjček znamená přibližně třetinový pokles oproti roku 2019. Registraci si meziročně obnovilo nebo založilo o 17 procent méně čtenářů.

"Ale pokud odhlédnu od tohoto vlivu, u nás v knihovně je křivka dlouhodobě setrvalá a nevykazuje dramatické poklesy ani u dospělých, ani u dětí do 15 let. A to je obzvláště povzbuzující v situaci, kdy se masivně prezentuje, že děti nečtou," poznamenává ředitelka. Na konci loňského roku měla knihovna 42 974 registrovaných čtenářů.

Nádvoří Ústřední knihovny s výtahem.
Nádvoří Ústřední knihovny s výtahem. | Foto: ČTK

V době nucené uzavírky se knihovníci snaží pomáhat hygienické stanici s trasováním, 3D tiskárnu využívají pro výrobu držáků roušek, s lékařkou chystají krátká osvětová videa. Roznášení či rozvoz knih až do domu nejsou při velikosti knihovny a počtu čtenářů ve větší míře reálné. Alespoň v některých pobočkách se ale našli dobrovolníci, knihy tak putují především ke starším a méně mobilním čtenářům.

Nejčtenějšími tituly roku 2020 byly romány Tiché roky a Hana od Aleny Mornštajnové. Nejpůjčovanějším autorem je Vlastimil Vondruška, což je dáno i množstvím jeho publikovaných titulů. Mezi e-knihami, o které byl loni větší zájem než dříve, bodoval Šikmý kostel Karin Lednické.

"I lidé, kteří dříve nesáhli po e-knize, se ji naučili používat. Mnohdy si však neuvědomují, že tato služba není zadarmo a že náklady za ně platí knihovna. V roce 2020 jsme takto za tyto výpůjčky zaplatili přes 575 tisíc korun," upozorňuje ředitelka.

Ve fondech Knihovny Jiřího Mahena je 780 tisíc dokumentů, kromě knih jde také o časopisy, denní tisk, mapy, hudebniny nebo deskové hry.

Oddělení pro děti v Ústřední knihovně.
Oddělení pro děti v Ústřední knihovně. | Foto: ČTK

Knihovna byla založena 1. února 1921, dnes je největší institucí svého druhu na Moravě. Nese jméno literáta a svého prvního zaměstnance, začínala skromně. Zprvu měla jen několik tisíc svazků, několikrát se stěhovala a třeba současné hlavní sídlo, Schrattenbachův palác, získala teprve začátkem 50. let minulého století.

Přípravy na vybudování veřejné knihovny v Brně začaly po přijetí Zákona o veřejných knihovnách obecních, který v červenci 1919 přijalo takzvané Revoluční národní shromáždění. Norma přikázala samosprávám v Československu zřídit a provozovat knihovny. Různě velké obce přitom měly stanoveny různě dlouhé lhůty i to, kolik poskytnou peněz.

Portrét Jiřího Mahena v budově knihovny.
Portrét Jiřího Mahena v budově knihovny. | Foto: ČTK

V Brně začali s přípravami v říjnu 1920, kdy se poprvé sešla knihovní rada. Ta vypracovala seznam spolkových biblioték v Brně a vypsala konkurz na knihovníka. "Veřejná knihovna obecní" pak byla oficiálně založena první únorový den roku 1921, kdy nastoupil i Jiří Mahen - vlastním jménem Antonín Vančura, vzdálený bratranec spisovatele Vladislava Vančury.

Prvním sídlem instituce byly dvě místnosti - jedna kancelář, druhá půjčovna a sklad - v přízemí německé obecné školy ve Veveří ulici.

Mahenovým úkolem bylo shromáždit fond, který do 20. listopadu 1922, kdy se knihovna otevřela čtenářům, činil 13 228 svazků. Kromě ústředí v tu dobu fungovalo i 14 poboček po celém Brně. Obyvatelům sloužila i veřejná čítárna, umístěná v měšťanské škole v Křenové ulici.

Postupně rostl počet knih i zájem čtenářů, v roce 1926 se proto knihovna poprvé stěhovala, a to do pěti místností v německé dívčí škole na rohu Rašínovy a Jakubské ulice.

Další přesun brněnské městské knihovny přišel až po vzniku protektorátu, koncem roku 1939, kdy získala devět místností v budově v Solniční ulici.

Jiří Mahen se toho ale nedožil, v květnu 1939 spáchal sebevraždu, sužován nemocí, jež ohrožovala jeho tvůrčí schopnosti, i německou okupací.

Definitivního sídla, které leží poblíž brněnského centrálního náměstí Svobody, se knihovna dočkala v roce 1951. O osm let později dostala jméno po svém prvním knihovníkovi.

Roční obrat 50 milionů za knihy z druhé ruky není utopie, už jsme dál, pořád jsme v zisku. Jestli mladí nevědí co dělat, ať si založí antikvariát. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 40 minutami

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. 

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vedle nízkouhlíkového zákona prezident v pondělí podepsal další zákony. Například novelu o provozu na pozemních komunikacích, která počítá s tím, že motoristé budou muset od příštího roku objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. 

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy