Obal knihy Nevidím ani tmu. | Foto: Prostor

Aleš Palán: Nevidím ani tmu

Spisovatel, novinář a signatář Charty 77 Aleš Palán na sebe v posledních letech upozornil publikacemi o šumavských samotářích či naposledy již za pandemie koronaviru knižním rozhovorem s biochemikem Janem Konvalinkou.

Teď přichystal novinku Nevidím ani tmu. Zaměřuje se na ženy, které našly nebo hledají sílu překonat tragické ztráty, mučení, vážná onemocnění, drogovou závislost či obecně pád na dno. Palán vyzpovídal šest hrdinek ve věku od 18 do 90 let, "které si v životě sice vytáhly černého Petra, ale nepodlehly tomu", jak říká.

"Jsem naslouchací typ, je to pro mě stejně samozřejmé jako dýchat nebo psát. Jsem zvědavý, nechodím za lidmi jako literát, ale jako přítel, člověk, který tomu věří do hloubky. Na žádný z těch příběhů nemohu zapomenout. Zapisuji je proto, abych něco odkoukal, něco se naučil a něco jsem získal," vypočítává.

Rozhovory podle něj vyprávějí o "vůli, síle, vzdoru, naději, odpuštění", a právě proto mohou být podle Palána vhodné pro současnou dobu, "která nám také dává nějaké jizvy a my s nimi potřebujeme hrát dál", konstatuje. "Je to o naději, která vzniká, když je člověk zkoušený, o síle, která se rodí z nějakého vzdoru a nepoddajnosti nebo z odpuštění. Je to o tom, jak jít dál, a to je něco, co si chci podržet. Já to nechci nechat za sebou, já to chci nechat v sobě. Potřebuji to," dodává.

Knihu doprovázejí fotografie Alžběty Jungrové, několikrát vyznamenané cenou Czech Press Photo. "Hodně jsem stál o to, aby fotila žena, protože jsou to rozhovory s šesti ženami. Alžběta sedla a našla jinou vizuální vypovídací linii těch příběhů. Je to něco navíc, není to jen ilustrace," avizuje Palán, jehož knihu vydá opět nakladatelství Prostor.