Pátral po prastrýci. Objevil dramatický příběh baťovců v Singapuru

Petr Zídek Petr Zídek
8. 11. 2020 17:48
Na počátku byla vybledlá fotografie prastrýce Silvestra a několik rodinných historek o mladém baťovci, který roku 1938 odjel do Singapuru a už se nevrátil. Na konci je více než třistapadesátistránková kniha Pátrání po Silvestrovi. Mapuje válečné osudy československé kolonie ve městě, jež bylo hlavní britskou základnou v jihovýchodní Asii, ale roku 1942 padlo do rukou Japonců.

Pátrání po Silvestrovi není historickou monografií, ale historickou reportáží místy připomínající díla již nežijícího Miroslava Ivanova. Více než nešťastný Silvestr Němec je hlavním hrdinou jeho prasynovec a autor knihy, padesátiletý Jan Beránek, jinak též ekologický aktivista, v letech 2003 až 2005 předseda Strany zelených a nynější manažer centrály Greenpeace v Amsterdamu.

Silvestr Němec žil v letech 1919 až 1942.
Silvestr Němec žil v letech 1919 až 1942. | Foto: archiv Jana Beránka

Zatímco historik by podobnou knihu koncipoval jako zprávu o tom, co zjistil, Beránek podrobně líčí, kde bádal, kdo mu pomohl, které překážky musel překonávat a jaké měl při tom pocity. V knize tak najdeme věty jako: "Chvěl jsem se vzrušením a před očima mi začaly vystupovat další konkrétní obrysy příběhu, po kterém pátrám."

To, že Beránek je amatér, knihu nijak nesnižuje, ba naopak. Z textu je znát to, co publikacím profesionálních historiků tak často chybí: nadšení pro věc. Jan Beránek chtěl pro sebe a rodinu vypátrat, za jakých okolností zahynul prastrýc, a vznikla z toho čtivá, zároveň objevná knížka.

Konec nešťastného pedikéra Silvestra Němce sice zůstává v rovině hypotéz, o souvislostech, v nichž působil, se však dozvíme obrovské množství informací. Počínaje firmou Baťa a jejím vzděláváním vlastních pracovníků přes podmínky, za jakých byli vysíláni do zahraničí, až po fungování dobrovolnických oddílů, kterých se Silvestr Němec stal členem, v bojích s Japonci.

Ze širokého spektra pramenů autor zejména podrobně a jako vůbec první líčí život československé kolonie v Singapuru na přelomu 30. a 40. let minulého století. Kolonie, kterou tvořilo zhruba 50 pracovníků Baťovy firmy a 30 dalších krajanů.

Spousta z nich stejně jako Silvestr nepřežila pád města, chaotickou evakuaci nebo vyčerpávající pobyt v internačním táboře. Ti, kdo přežili, se po válce často již nevrátili do vlasti, takže jejich vzpomínky - pokud byly zachyceny - zůstaly rozesety po světě.

Poslední dny evakuace v Singapuru předtím, než město padlo do rukou Japonců, vyfoceno mezi roky 1941 až 1942.
Poslední dny evakuace v Singapuru předtím, než město padlo do rukou Japonců, vyfoceno mezi roky 1941 až 1942. | Foto: State Library Victoria

Autor přiznává, jak důležitým pomocníkem mu byl Google. Paradoxní je, že pokud by začal bádat o 20 let dříve, mohl se ještě sejít s žijícími pamětníky, zároveň by ale bez internetu měl mizivou šanci je najít. Takhle dohledal jen potomky, z nichž však někteří měli k dispozici unikátní vzpomínky, fotografie a další materiály.

Díky internetu a digitalizaci starého tisku i archivních sbírek mohl autor také lehce odkrýt třeba všechny zmínky o baťovcích v dobových singapurských novinách.

Sympatické je, že si Beránek zachovává střízlivost při hodnocení dobových jevů a nepodléhá například dnes tak rozšířené adoraci Baťovy firmy. Otevřeně mluví o tom, že v její vizi lepšího světa byla řada prvků sociálního inženýrství, které měly mnohé rysy podobné s komunismem.

Obal knihy Pátrání po Silvestrovi.
Obal knihy Pátrání po Silvestrovi. | Foto: Mystery Press

S nechutí také vnímá v koloniálním Singapuru všudypřítomný rasismus, jenž tehdejší společnost stratifikoval do nepropustných kast, přičemž tu nejvyšší tvořili samozřejmě Evropané. Kromě podcenění japonské taktiky, nedostatečných obranných opatření a rozporů ve velení byla jednou z příčin rychlého pádu Singapuru právě nedostatečná loajalita jeho asijských obyvatel k dosavadním pánům.

Autor shromáždil mimořádně mnoho pramenů z českých, moravských, britských i singapurských archivů a mnohdy díky šťastným náhodám získal cenné materiály ze soukromých rukou.

Silvestr Němec z jihomoravských Vémyslic, který žil v letech 1919 až 1942, se díky tomu mění z nápisu vytesaného na několika pomnících padlým v postavu z masa a kostí. Třeba kniha k podobnému výzkumu inspiruje další autory, ladem leží "hned vedle" téma baťovců na Filipínách.

Kniha

Jan Beránek: Pátrání po Silvestrovi - Válečné osudy baťovců v Singapuru
Mystery Press 2020, 366 stran, 449 korun.

 

Právě se děje

před 1 minutou

Za vraždu cyklistky v Olomouci si muž odpyká 25 let, odvolání vzal zpět

Za loňskou brutální vraždu cyklistky na okraji Olomouce si osmačtyřicetiletý Rostislav Basler definitivně odpyká výjimečný trest 25 let. Na začátku jednání u olomouckého vrchního soudu vzal dnes své odvolání nečekaně zpět. Muž původně s vinou souhlasil, odvolal se pouze do výše trestu. Kromě výjimečného trestu má uloženu také zabezpečovací detenci. Znalci jej totiž označili za agresivního sadistu, který je pro společnost extrémně nebezpečný.

Případ se stal loni 15. dubna na periferii Olomouce. Muž si jednapadesátiletou cyklistku náhodně vytipoval a počíhal si na ni podle obžaloby na rozcestí u božích muk. Poté, co odmítla jeho výzvu k sexu, ji surově napadl. Pětkrát ji udeřil sekerou sečnou stranou do hlavy a trupu, bodl kuchyňským nožem do krku a poté s největší pravděpodobností ještě rdousil rukou. Žena utrpěla řadu zranění, zemřela na místě. Bezprostřední příčinou byl krvácivý šok, vykrvácela z proříznuté hrdelní žíly.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Stát chce Brusel požádat o proplacení dotace pro firmu Agrofertu. Pokud to zamítne, může ho Praha žalovat

Plastikářská firma Fatra ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) obdržela letos v únoru dotaci 547 tisíc korun ze státní kasy. A to i přesto, že v tu dobu Evropská komise preventivně pozastavila dotace pro podniky z holdingu Agrofertu. Informoval o tom v úterý o tom server iRozhlas.cz.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) nyní mají v plánu zariskovat a pokusit se požádat Evropskou komisi o proplacení dotace, aby otestovali její reakci, píše dále server. Do Bruselu již ohledně toho napsali dopis.

Pokud to Brusel zamítne, získají české úřady rozhodnutí o zamítnutí platby, na základě kterého budou moct Evropskou komisi žalovat a dohnat tak spor o střet zájmů Andreje Babiše před soud.

Tento plán by ale také mohl vést k pozastavení všech dotací z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost pro Česko. "Vezměte prosím na vědomí, že pokud nebudou zohledněna další doporučení auditu, bude nutné širší přerušení plateb," odpověděl podle iRozhlasu na dopis českých ministrů  šéf Generálního ředitelství pro regionální politiku Evropské komise Marc Lemaitre.

Zdroj: Domácí
Další zprávy