Jedna je odbornější, druhá angažovaná. Vyšly dvě knihy o mariánském sloupu

Petr Zídek Petr Zídek
29. 9. 2020 17:30
Při letošním vztyčení a požehnání kopii mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se ukázalo, že obnova této barokní památky, stržené vandaly krátce po vzniku Československé republiky v roce 1918, pro spoustu lidí představovala nejen nápravu historické křivdy, ale také naplnění životního programu, šťastný návrat pošlapaného symbolu jejich víry.
Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918.
Stržení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 3. listopadu 1918. | Foto: ČTK

Osobám takto zaměřeným je určena nová výpravná publikace historika Petra Blažka a filozofa Vojtěcha Pokorného nazvaná Duchovní střed Evropy - Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 1650-2020. V jejich pojetí je příběh staroměstského sloupu mýtem, velkým vyprávěním s dobrým koncem a oslavou hrdinů, kteří 100 let usilovali o návrat památky nedozírného duchovního významu.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, 1885.
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí, 1885. | Foto: ČTK

Tón knihy určuje již předmluva kardinála Dominika Duky. Má formu kázání a málo srozumitelným způsobem variuje slova jako Bůh, láska, nebesa, Jsoucný nebo Věčný život. V rozporu s historickými fakty Duka charakterizuje spisovatele Frantu Sauera a další osoby, které se v listopadu 1918 podílely na stržení mariánského sloupu, jako "vyznavače rudé totality".

Sám Sauer, jak ostatně dokládá kniha, byl anarchista, nikoli totalitář, a stržení sloupu tehdejší společnost chápala jako odstranění "habsburské památky", případně symbolu katolické církve zdiskreditované podporou Habsburků.

První část knihy, kterou na základě své diplomové práce z roku 1998 napsal Petr Blažek, má charakter encyklopedického přehledu dějin původního mariánského sloupu v letech 1650 až 1918. Druhá, jejímž autorem je Vojtěch Pokorný, vyznívá o poznání tendenčněji, protože se nemůže vyhnout současným polemikám.

Že kopie mariánského sloupu byla na Staroměstském náměstí vztyčena až po třicetiletém úsilí Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, autor přičítá "indoktrinaci značné části společnosti totalitní ideologií". Dlouhou a komplexní diskusi o tom, zda se má sloup na náměstí vrátit a případně v jaké podobě, Pokorný předkládá tak, aby bagatelizoval námitky proti návratu památky.

Obal knihy Duchovní střed Evropy.
Obal knihy Duchovní střed Evropy. | Foto: Muzeum Karlova mostu

Dotčeně například popisuje nesouhlas členů reformovaných církví: "Vnímali historické události pouze po svém a často jim bylo lhostejné, že pro některé katolíky je projekt obnovy mariánského sloupu srdeční záležitostí." Z argumentů odpůrců si Pokorný vybírá jen ty, které se dají vyvrátit či znevážit, vůbec například nezmiňuje zásadní požadavek, aby v sekulárním státě nebyly do veřejného prostoru umisťovány náboženské symboly.

Paralelně s Blažkovou a Pokorného knihou vyšla také kolektivní publikace Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze - Počátky rekatolizace v Čechách v 17. století, pod níž jsou jako editoři podepsáni Ondřej Jakubec a Pavel Suchánek. Mohla by vzbuzovat dojem, že je psána z opačných ideových pozic: vždyť čtyři z osmi autorů loni podepsali memorandum historiků a historiků umění, které žádalo pražského primátora Zdeňka Hřiba za pirátskou stranu, aby nepřipustil instalaci kopie mariánského sloupu, označenou za "nevěrohodnou, banální atrakci", jež "nemůže fungovat jako deklarace ekumenického smíření mezi církvemi".

Hned v úvodu knihy však autoři deklarují, že jejich cílem není "jakkoli komentovat aktuální postoje vůči staroměstskému mariánskému sloupu a otázky obnovy jeho částečné repliky". S jednou výjimkou tak všechny příspěvky v tomto sborníku zůstávají na "bezpečné" půdě 17. století.

Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, září 2020.
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze, září 2020. | Foto: Jakub Plíhal

Jakubcova a Suchánkova publikace dobře ilustruje problém "grantového psaní", které nemá ambice oslovit širší publikum. Zařazené příspěvky netvoří celek a snad s výjimkou úvodního textu kunsthistorika Víta Vlnase se věnují detailním, vysoce odborným problémům, a to navíc někdy odtažitým stylem.

Čtenář, který do studia investuje dost soustředěné pozornosti, však v knize může načerpat řadu pozoruhodných faktů, z nichž některé polemizují s neproblematizujícím výkladem Petra Blažka a Vojtěcha Pokorného. Ti například v závěru své knihy s odkazem na amerického historika Howarda Louthana tvrdí, že v průběhu rekatolizace nemělo "v dlouhodobé perspektivě hlavní roli násilí a přímé donucování, nýbrž především kulturní obrácení".

Obal knihy Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze.
Obal knihy Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze. | Foto: NLN

Olga Fejtová ve svém příspěvku o rekatolizaci v Praze v 17. století dokazuje opak. Například ve 40. letech 17. století směl být odsouzen do vězení každý, kdo se nemohl prokázat účastí na povinné velikonoční zpovědi. Konverze a zaplacení tučné pokuty provinilce neuchránily od nucených prací a veřejné potupy, během níž museli nešťastníci stát ve dveřích kostela v průběhu několika bohoslužeb spoutaní okovy a s cedulí informující ostatní o tom, čeho se dopustili.

Z druhé publikace je asi nejzajímavější studie italského bohemisty Alessandra Catalana, která ukazuje, že stavba mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se setkala s nevolí papeže, odmítajícího pobožnosti mimo kostely, i části české církevní hierarchie. Rozhodující pro výstavbu bylo úsilí císaře Ferdinanda III. Nazývat sloup "habsburskou památkou" tedy není zase tak úplně mimo, jak tvrdí příznivci jeho návratu.

Podle Catalana je pražský mariánský sloup "památka, kolem níž se nakupilo takové množství symbolických významů, že v podstatě znemožňují dívat se na něj jako na ryzí umělecké dílo". Což je také hlavní příčinou veřejných sporů, které vztyčením kopie sloupu jistě neskončily.

Autor je historik a novinář.

Knihy

Petr Blažek, Vojtěch Pokorný
Duchovní střed Evropy - Dějiny Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze 1650-2020
Muzeum Karlova mostu, 2020, 485 stran, 990 korun.

Ondřej Jakubec, Pavel Suchánek (eds.)
Mariánský sloup na Staroměstském náměstí v Praze: Počátky rekatolizace v Čechách v 17. století
Nakladatelství Lidové noviny, 2020, 320 stran, 359 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Union Berlín dvěma góly ze standardních situací porazil Lipsko

Fotbalisté Unionu Berlín v generálce na čtvrteční zápas proti pražské Slavii v Evropské konferenční lize porazili v německé lize Lipsko 2:1. Úřadující vicemistr prohrál poprvé v klubové historii tři bundesligová utkání za sebou. Union skóroval ze dvou standardních situací. Skóre otevřel v 6. minutě Awoniyi, který po rohovém kopu a hlavičce Baumgartla dorazil míč podrážkou do sítě. Nigerijský útočník dal devátý gól v soutěži a je třetí v tabulce střelců. Lipsku se povedlo brzy vyrovnat, když gólman Andreas Luthe nezkrotil skákavou střelu Christophera Nkunkua z dálky. O výhře berlínského celku rozhodl v 57. minutě Baumgartl, jenž zblízka poslal do sítě odražený míč.

Před víkendovými zápasy 14. kola poskočil Union na čtvrté místo, Lipsko je osmé.

Berlínský tým hrál v sestavě Luthe - Friedrich, Knoche, Baumgartl - Khedira, Prömel - Ryerson, Giesselmann - Kruse (72. Haraguči) - Becker (80. Voglsammer), Awoniyi (80. Behrens).

před 3 hodinami

Sáblíková skončila na trojce v Salt Lake City pátá

Rychlobruslařka Martina Sáblíková obsadila páté místo na trati 3000 metrů na Světovém poháru v Salt Lake City a o jednu příčku si polepšila oproti úvodní trojce v Polsku. I třetí závod na dlouhé trati v sezoně vyhrála Nizozemka Irene Schoutenová, jež na rychlé dráze v Utahu atakovala světový rekord české reprezentantky.

Sáblíková zajela čas 3:56,719. Ve třetí rozjížďce od konce prohrála přímý duel s Norkou Ragne Wiklundovou, která nakonec skončila třetí.

Aktualizováno před 3 hodinami

V Michiganu po střelbě na střední škole obvinili také rodiče údajného útočníka

Rodiče 15letého Ethana Crumbleyho, kterého policie považuje za pachatele smrtící úterní střelby na střední škole v americkém státě Michigan, čelí obviněním ze čtyřnásobného neúmyslného zabití. Okresní prokuratura oznámila stíhání Jamese a Jennifer Crumbleyových, jejichž chování bylo podle prokurátorky Karen McDonaldové horší než pouhá nedbalost. Dvojici se nepodařilo ihned zadržet, úřady po ní pátrají.

Kvůli úterní střelbě na škole v obci Oxford severně od Detroitu přišli o život čtyři studenti, dalších sedm lidí utrpělo zranění. Strážníci na místě zadrželi údajného pachatele, který na školu také docházel. Následně byl obviněn ze čtyřnásobné vraždy, terorismu a dalších trestných činů, stíhán je jako dospělý.

Podle agentury Reuters se nestává často, aby byli v souvislosti s útoky mladých střelců na amerických školách obviněni i rodiče. Úřady v Michiganu se ale touto cestou vydaly ve světle zjištění o počínání Crumbleyových. Mimo jiné se ukázalo, že poloautomatickou pistoli použitou při útoku koupil James Crumbley minulý týden za přítomnosti svého syna. Podle prokurátorky McDonaldové byla zbraň v nezamčeném šuplíku v ložnici rodičů a jejich synovi byla podle všeho "volně dostupná".

Média ovšem podotýkají, že žádný zákon v Michiganu neukládá vlastníkům zbraní povinnost držet je mimo dosah mladistvých. McDonaldová na tiskové konferenci popisovala i další aspekty případu a hovořila o reakci rodičů na nedávné upozornění školy, že si Ethan při vyučování na mobilu vyhledával náboje do střelných zbraní. Jeho matka prý nereagovala na zprávy od vedení školy, svému synovi ale napsala: "Nejsem na tebe naštvaná. Musíš se naučit dělat to tak, aby tě nenachytali."

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Schůzka Bidena s Putinem se odehraje prostřednictvím videokonference

Nadcházející jednání prezidentů Ruska Vladimira Putina a USA Joea Bidena se uskuteční ve formátu videokonference. Na přesném termínu rozhovoru se ještě pracuje. Podle agentury TASS to dnes řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov ve čtvrtek řekl, že Moskva doufá, že v "nejbližších dnech" dojde na "kontakt" Putina a Bidena, ale datum ještě dojednáno není. Následně šéf americké diplomacie uvedl, že prezidenti budou o eskalaci kolem Ukrajiny "pravděpodobně" hovořit "v blízké budoucnosti".

"Přesné datum stále není dohodnuto, stále se na tom pracuje," odpověděl Peskov na otázku týkající se upřesnění informací o možném jednání šéfů Kremlu a Bílého domu. "Bude to videokonference," dodal s tím, že jeden ze zvažovaných termínů je 7. prosince.

Řekl rovněž, že zatím nepanuje přesná shoda ohledně případné účasti delegací obou zemí na jednáních. "Všechny tyto nuance musí být ještě potvrzeny," poznamenal mluvčí Kremlu. Očekává od nich "pozitivní signál o potřebě stabilizovat rusko-americké vztahy".

Zdroj: ČTK
Další zprávy