Povídky o sebevrazích. Viktorie Hanišová chápe jejich beznaděj i osamění

Magdalena Čechlovská Magdalena Čechlovská
3. 11. 2020 18:28
V temných vodách pluje od svého prozaického debutu Anežka z roku 2015 dnes čtyřicetiletá překladatelka a spisovatelka Viktorie Hanišová. Po třech románech, ve kterých psala o zneužívání a jiných traumatech z dětství, si nyní jako téma vybrala sebevraždy. V sedmi povídkách líčí okolnosti, kdy si člověk sáhne na život. Knihu nazvanou Dlouhá trať vydalo nakladatelství Host.
Novince nazvané Dlouhá trať předcházely v tvorbě Viktorie Hanišové tři romány.
Novince nazvané Dlouhá trať předcházely v tvorbě Viktorie Hanišové tři romány. | Foto: Vojtěch Vlk

První povídka, Běžkyně na dlouhou trať, osahává hranici velkého fyzického vypětí a šílenství. Sebevědomá, neporazitelná atletka jede na důležitý závod. Její posedlost běháním je větší než obyčejná touha zvítězit, a dokonce větší než pud sebezáchovy.

Narůstající tempo závodu zvyšuje napětí, i čtenář se málem zadýchá. V dokonalé zkratce se mihne možný začátek milostného vztahu, jakoukoliv perspektivu ale utnou poslední věty.

Hanišová se netají tím, že si před psaním dělá podrobné rešerše a "výzkumy". Díky konzultacím se sportovci z Českého atletického svazu je její běžecká povídka životná a směřuje k šílenému vyústění.

Vábení smrti

Další povídka Díra má podobný sebevražedný motiv, ale jiné tempo. Hluboká šachta vedle schodiště v domě, kam se stěhují mladí manželé, je zjevnou metaforou smrti, která protagonistku děsí i přitahuje. Šílené vábení naruší ženinu osobnost i manželství.

Rodinný mikrosvět umí Hanišová vystihnout nejlépe. Stačí několik dobrých obratů a rozpoutá sociální drama. "V lednici zbyl jen kečup a kysané zelí. Ale v mrazáku naštěstí objevím rybí prsty," raduje se školačka, která bydlí s věčně "sjetou" matkou a mladší astmatickou sestřičkou v chatě za městem. Povídka má název Vrátíš se? a je od začátku děsivá, místy téměř hororová. Spisovatelka ale upřednostní naturalismus před literární nadsázkou.

Ta se prosadila v možná nejlepší povídce Zbytečný člověk. "Jsem sflikovaný vrak, který nechce dosloužit, ačkoli nikdy neprošel řádnou technickou prohlídkou," říká třicátník Honza, celoživotní invalida. Do svých tří let absolvoval přes 20 operací, od napravení nedomykavé chlopně až po chirurgické odstranění rozštěpu močové trubice.

Viktorie Hanišová.
Viktorie Hanišová. | Foto: Vojtěch Vlk

Defektní tělo

Lehce bizarní text je komický a zároveň existenciální, jak od Woodyho Allena. Honza má od devíti let jediný smysl života: nežít. Kdysi se o to aktivně snažil, přecházel na červenou, ujídal mámě z lékárničky náhodné pilulky a podnikl i několik promyšlených pokusů o sebevraždu, jenže všechny skončily fiaskem.

Když se například pokusil skočit z vyhlídkové věže, ochromil jej strach z výšek, takže nedokázal ani vylézt nahoru. "Vím, že sám svoje tělo nezničím, protože jediná zbraň, kterou k tomu mám, je právě moje tělo," píše. Pokusy vzdal, další možnosti rozvíjí jen ve fantazii.

Jinak rezignovaně tráví celé dny v přízemní garsonce s výhledem na trojici bezdomovců popíjejících víno na obrubníku před večerkou. Zabořený do koženkového křesla, na kterém i spí, Honza sleduje ujetá videa na YouTube.

Příslib blízkého vysvobození mu nakonec nabídne samo jeho defektní tělo: aneurysma, vyboulení cévy v mozku, které akutně hrozí prasknutím. Když se o něm dozví od doktora, zapláče štěstím. Poslední dny života se rozhodne prohýřit. Sestaví seznam zážitků, které chce poprvé v životě okusit. Jít do 3D kina, do barbershopu, vykouřit cigáro, pohostit bezdomovce. A k tomu jeden, který si do seznamu nenapsal: rozhovor s matkou, při němž si poprvé porozumí.

Obal knihy Dlouhá trať.
Obal knihy Dlouhá trať. | Foto: Host

Povídkové knize Dlouhá trať předcházely v díle Viktorie Hanišové tři romány. Tématem toho prvního, nazvaného Anežka, byl pokřivený vztah mezi manipulativní matkou a adoptivní romskou dcerou.

Druhá, předloňská próza Houbařka vypráví příběh Sáry, kterou v dětství zneužil otec. V loňském titulu Rekonstrukce pak autorka líčila dospívání Elišky, jejíž matka zabila nejen sebe, ale také Eliščina mladšího bratra.

I když spisovatelka loni slibovala, že už s traumaty z dětství skončí, rodinné patologie ji zajímají stále. Její povídky jsou drsné, napsané s pochopením pro beznaděj i osamění sebevrahů. S výjimkou jednoho příběhu však nepůsobí skutečně depresivně, spíš jako empatický pokus sytého uvěřit druhému, který je hladový.

Viktorie Hanišová: Dlouhá trať

Nakladatelství Host 2020, 192 stran, 329 korun

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Trump věděl o zbraních v davu, který vyzval k pochodu na Kongres, řekla jeho někdejší asistentka

Někdejší prezident USA Donald Trump byl informován o přítomnosti zbraní v davu svých podporovatelů, které 6. ledna 2021 vyzval k pochodu na sídlo Kongresu bezprostředně před vypuknutím nepokojů. Před vyšetřovacím výborem Sněmovny reprezentantů to vypověděla někdejší asistentka Trumpova personálního šéfa Marka Meadowse. Rovněž uvedla, že Meadows se jí už 2. ledna svěřil s obavou, že den volební schůze Kongresu by mohl být "velmi, velmi špatný".

Sněmovní komise při narychlo svolaném slyšení předvolala Cassidy Hutchinsonovou, což byla podle médií Meadowsova pravá ruka, která se účastnila prakticky všech jeho aktivit. Důrazem na její svědectví se panel snaží ukázat, že Trumpův Bílý dům před událostmi 6. ledna dobře věděl o rizicích, přesto však pokračoval v kampani proti volebním výsledkům a v burcování stoupenců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy