Z jeho rozsáhlého díla česky známe žalostně málo. Romány Washingtonovo náměstí a Portrét dámy, cestopisy Italské hodiny, Malá cesta po Francii a Anglické hodiny, pár duchařských příběhů a šest novel.
K nim teď nakladatelství Leda přidalo čtyři další, vybrané do svazku nazvaného podle jedné z nich V kleci. Mají šanci uspět. Zaprvé proto, že všechny jsou čtenářsky docela atraktivní, s víceméně rozpoznatelným a napínavým dějem. Za druhé proto, že skvěle nastiňují témata, kterým se James věnoval celou tvůrčí dráhu. A za třetí: každá po svém nese stopy jeho vypravěčského mistrovství.
Začněme akcí. První je v knize zařazená próza Školák, kde dospívání předčasně vyzrálého chlapce v ulhané americké rodině pomalu přerůstá v klasickou tragédii. Morgan - podle Jamesovy sekretářky "dítě světla" - je natolik čistý a zároveň chápe zkaženost okolí, že ho nedokáže zachránit ani jeho mladý domácí učitel. Tento neustále váhající a zoufale nerozhodný absolvent Oxfordu tak promešká šanci stát se hrdinou, a slovy významného kritika Lionela Trillinga tedy není vůbec ničím.
Hrdinkou další novely V kleci je u Jamese výjimečně osoba z pracující třídy. Sice bezejmenná, avšak spisovatelským nadáním obdařená londýnská telegrafistka má představivost i fotografickou paměť a, jak se ukáže, když sleduje telegramy jisté dámy a jistého gentlemana, umí z náznaků vykouzlit příběh. Zároveň je ovlivněna tím, co sama čte, což ji fascinuje stejně jako telegramy - dokud jí nedojde, jak jsou jejich pisatelé pokrytečtí.
Protagonistu třetí novely Autor Beltraffia pak Henry James dle deníkových záznamů založil na Johnu Addingtonovi Symondsovi, historikovi umění a zastánci homosexuálů, jehož spory s chotí v příběhu dospějí k hodně nešťastnému konci. Někteří tehdejší recenzenti soudili, že text je příliš morbidní, zatímco sám James měl pochyby, zda nerozvíjí nepřirozenou zápletku - ovšem ze současného hlediska pozoruhodně protnul umění, náboženství a morálku.
A konečně Oltář mrtvých napsal James v etapě, kdy mu umírali příbuzní i přátelé. Stvořil příběh muže, který si ze vzpomínání na druhé udělá soukromé náboženství a rituál, přesto nedokáže přemoci křivdu z minulosti - dokud mu jedna žena neukáže, co znamená skutečné odpuštění a láska.
Teď k tématům. Dominuje střetávání britské a americké kultury, což je vidět už na rozvržení postav (údajně movitá americká rodinka na cestách po starém kontinentě, naivní americký ctitel anglického umělce a podobně). V těsném závěsu následuje dynamika vztahů: zpravidla úzkých, leč nějak podivných, často nenaplněných a místy jen nadhozených. Na což navazuje otázka peněz: nikdy se o nich sice nemluví nahlas, ovšem kdo je má a kdo naopak nemá, může ve výsledku rozhodnout vše.
Na tomto místě se hodí připomenout něco málo o autorovi. Třebaže se narodil jako Američan, zemřel na ostrovech coby Brit a Atlantik přeplul tolikrát, až se z toho v jeho kruzích stal vtip. Ať se nacházel na jakémkoli břehu, stále poměřoval relativní výhody či nedostatky.
Vedl bohatý život ve smyslu divadel, koncertů a večírků, nikdy se však neoženil a akademici dodnes spekulují o jeho intimním životě. Konečně sám pocházel z rodiny, v níž už ani jeho otec nemusel pracovat, neboť toho dost zdědil - a mohl tedy potomkům, samozřejmě pouze těm mužským, dopřát elitní soukromé vzdělání, diskuse s předními mysliteli doma v salonu a nesčetně zahraničních cest.
V literárních dějinách je Henry James zapsán hlavně jako nepřekonatelný stylista, který několika črty zachytil nejjemnější odstíny světa a záchvěvy lidského nitra. Například postavení jedné manželky určuje to, že je "spřízněna s aristokracií" - a navíc prózou prosvítá, že nikdo není takový, jakým se zdá navenek.
Třeba Morganovi rodiče nejsou, jak se postupně vyjeví, "okouzlující", nýbrž prachobyčejní citoví vyděrači, přičemž "ve světě zbaveném jemnosti" je vše umně zahaleno rafinovaně kultivovanou konverzací. V níž se zaobalí i "skandál" z novely V kleci nebo to, jakou nemocí srdce trpí Morgan (nemoc srdce je u Jamese poměrně častá metafora). Čtenáři, kteří s Jamesem urazili přes půl století dlouhou cestu od pozdního viktoriánství k ranému modernismu, se mohli jen domýšlet.
Nelehký překlad Jamesových próz nakladatelství Leda svěřilo Jaroslavu Hronkovi, který ukázky uveřejnil už předloni v časopisu Souvislosti. Odvedl vynikající práci: s pozorností upřenou na nuance a detaily. Škoda jen, že chybí redakční komentář, jenž by osvětlil, ke kterým anglickým vydáním se přihlíželo - a na základě jakých kritérií se v tomto svazku ocitly právě čtyři novely z autorových celkem 112.
Čímž budiž řečeno, že hodlá-li edice Démanty literatury pokračovat i nadále, bez alespoň minimálního poznámkového aparátu jinak záslužný projekt u odborníka neobstojí.
Henry James: V kleci
(Přeložil Jaroslav Hronek)
Nakladatelství Leda 2021, 400 stran, 348 korun
