Stockholm - Držitelem Nobelovy ceny za literaturu za rok 2014 se stal devětašedesátiletý francouzský romanopisec Patrick Modiano.
Již 107. vítěze oznámila ve čtvrtek švédská akademie. Modiana ocenila za "umění vzpomínek, díky němuž dokázal zachytit ty nejneuchopitelnější lidské osudy".
Švédští akademici Modiana nazvali "Marcelem Proustem naší doby" a každopádně se stal už patnáctým francouzským autorem, který byl vyznamenán Nobelovou cenou za literaturu.
"Jedním z výjimečných faktů týkajících se Modiana je pochopitelně jeho styl, který je velmi precizní, úsporný. Píše krátké, elegantní věty. Je hodně známý především ve Francii, ale téměř nikde jinde. Napsal knihy pro děti, filmové scénáře a nespočet novel. Věnuje se tématům paměti, identity a plynutí času. Jeho nejznámějším dílem je Ulice temných krámků, příběh detektiva, jenž ztratil svou vlastní paměť," řekl k udělení ceny Peter Englund, tajemník švédské akademie. "Obecně se pak stále vrací ke stejným tématům, jednoduše proto, že tato témata jsou nevyčerpatelná. Nelze dát jednoznačnou odpověď na otázku: Proč jsem se stal tím člověkem, kterým jsem dnes? Co se mi stalo? Jak se mohu vrátit do minulosti?" dodal.
První Modianovu reakci na zisk Nobelovy ceny tlumočilo ve čtvrtek odpoledne francouzské nakladatelství Gallimard. Modiano je prý "velmi šťastný", ale připadá mu "zvláštní", že se takového vyznamenání dostalo právě jemu. "Mluvil jsem telefonicky s Modianem. Poblahopřál jsem mu a on mi se svou obvyklou skromností řekl, že je to zvláštní. Ale byl velmi šťastný," prohlásil nakladatel Antoine Gallimard.
"Je nepochybně jedním z největších spisovatelů posledních let, začátku 21. století. Toto (ocenění) je zcela zasloužené pro autora, který je kromě toho nenápadný, stejně jako většina jeho excelentních děl," konstatoval francouzský premiér Manuel Valls, když se doslechl o ocenění romanopisce, o němž je známé, že nevyhledává publicitu a zřídka poskytuje rozhovory.
Modianovi gratuloval také francouzský prezident François Hollande, který ho vyzdvihl jako autora "děl, která do sebemenších podrobností zkoumají lidskou paměť a složitost naší identity".
Modiano má po otci židovské kořeny, po otci je Ital, matka byla belgická herečka. Dvojice se potkala v Paříži. Patrick se jim narodil pár měsíců po válce (30. července 1945 v Boulogne-Billancourt). Otec jej záhy opustil a matka hodně cestovala. Modiano se tak musel starat především o svého mladšího bratra Rudyho, který zemřel v deseti letech a Patrick mu věnoval svá raná díla.
Modiano o sobě dlouho také tvrdil, že se narodil až v roce 1947. Teprve před sedmi lety v televizním rozhovoru přiznal, že je dítětem války, "toho bizarního času, v němž by lidé neměli plodit děti".
Za studií v Paříži se seznámil se spisovatelem Raymondem Queneauem, který byl přítelem jeho matky, a toto setkání jej velmi ovlivnilo. Jemu dal v roce 1968 číst i rukopis svého prvního díla, La Place de l´Étoile. A od té doby už jenom psal.
Židovství, nacistická okupace a ztráta identity jsou častými náměty Modianových textů. Ve svých románech se zhusta zabývá osudy lidí, kteří prchají před násilím, válkou a dalšími nejistotami lidského osudu. Je mistrem vyprávění příběhů často obestřených nikdy nevysvětleným tajemstvím.
Celkem vydal Modiano přes dvě desítky knih. V češtině vyšly od Modiana čtyři tituly. Zatím posledním je Dora Bruderová (Barrister & Principal, 2007), v osmdesátých letech se na pulty českých knihkupectví dostaly Rodný list (Odeon, 1982), Ulice temných krámků (Mladá fronta, 1983) a Takoví hodní hoši - Mládí (Svoboda, 1986).
Modianova díla často mívají autobiografické rysy, což dokládá právě i román Dora Bruderová. V roce 1988 totiž našel Modiano na výstřižku novin Paris Soir z 31. prosince 1941 inzerát, v němž rodiče hledali dceru Doru, která utekla z domova. Deset následujících let pak věnoval pátrání po osudech této mladé Židovky, jež nedlouho po uveřejnění inzerátu skončila v Osvětimi i s celou rodinou. A podobně i v románu se vypravěč snaží dopátrat osudu židovské dívky, o níž má jen útržkovité informace.
Modianův styl je střídmý, ale naléhavý. Zpracovává lidské příběhy osudově poznamenané historickými událostmi, zejména z období německé okupace, ale i z padesátých a šedesátých let či z války v Alžírsku.
Sám Modiano tvrdí, že se za celou dobu psaní nikam neposunul. "Nedávno jsem se dostal ke svým prvním textům. Překvapil mě nedostatek prostoru, dechu. Přesně tak jsem se tehdy cítil, jako bych se dusil," řekl v rozhovoru pro španělský magazín Figaro před dvěma lety. "Dlouho se mi vrací sen o tom, že už nemusím napsat ani čárku, že jsem svobodný. Ale není to tak. Stále dokola pročišťuji tu stejnou půdu s pocitem, že to nikdy neskončí," dodal.
V roce 1978 Modiano získal Goncourtovu cenu za román Ulice temných krámků, v roce 2010 získal cenu francouzského institutu za celoživotní dílo (Prix mondial Cino Del Duca) a v roce 2012 získal Rakouskou státní cenu za literaturu. Jeho román La Place de l'Étoile (nazvaný podle jednoho z pařížských náměstí) je v Německu označován za klíčové dílo o holokaustu.
Modiano je také autorem dětských knih a filmových scénářů. Asi nejznámější je českým divákům scénář ke snímku Šťastnou cestu z roku 2003, ve kterém si v hlavní roli zahrál Gérard Depardieu. V letech 2000 a 2012 byl Modiano členem poroty na filmovém festivalu v Cannes.
První ohlasy v médiích jsou rozporuplné, zejména v těch anglojazyčných. "Na udělení Nobelovy ceny Francouzi Modianovi je skandální především to, že Phillip Roth znovu prohrál," hájí amerického držitele Pulitzerovy ceny, kterého švédská akademie dlouhodobě opomíjí, americká literární kritička Emma Brockes (The Guardian, New York Times).
Švédská akademie opět zklamala všechny sázkaře, protože s Patrickem Modianem opravdu nikdo nepočítal. Hlavními favority byli Haruki Murakami a Ngugi wa Thiong'oa. Modiano měl původně kurz 50:1, pak se ovšem včera záhadně snížil na 10:1, což leccos naznačilo.
V loňském roce se nositelkou Nobelovy ceny za literaturu stala kanadská povídkářka Alice Munro. Proto převládal mezi kritiky názor, že akademie letos zřejmě pomine anglicky psanou literaturu.
Na všechny nobelisty kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (téměř 24 milionů českých korun) čeká i tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.