Nobelovu cenu za literaturu získala Ernauxová, právě jí vyšla kniha v češtině

Kultura ČTK Kultura, ČTK
6. 10. 2022 13:02
Za odvahu a preciznost, s nimiž zkoumá lidskou paměť, dvaaosmdesátiletá francouzská autorka Annie Ernauxová získala prestižní Nobelovu cenu za literaturu. Ve čtvrtek krátce po jedné hodině odpoledne to ve Stockholmu oznámila Švédská akademie.

"Zatím jsme se s ní nedokázali telefonicky spojit. Jsme si ale jisti, že tahle zpráva se k ní dostane," žertoval tajemník akademie Mats Malm. Spisovatelka později řekla švédské televizi, že je udělením poctěna a považuje to za velkou zodpovědnost. Ocenění si vysloužila za "odvahu a klinickou pronikavostí, s níž odkrývá kořeny, odcizenost a kolektivní omezení osobní paměti".

S dílem Ernauxové se v těchto dnech blíže seznamují čeští čtenáři, její memoáry nazvané Roky v překladu Tomáše Havla právě vydalo brněnské nakladatelství Host. Autorka v nich vypráví svůj příběh z let 1940 až 2006. "Fotografie, knihy, písně, rozhlas, televizi a desítky let reklam a novinových titulků staví do kontrastu se svými vnitřními zápasy a deníkovými záznamy, které si po šest desetiletí vedla," stojí v anotaci. Francouzsky kniha vyšla roku 2008. 

Obal knihy Roky.
Obal knihy Roky. | Foto: Nakladatelství Host

Annie Ernauxová je jednou z nejvýznamnějších tamních spisovatelek. Dětství prožila v Normandii, vystudovala učitelství a moderní literaturu. Debutovala v 70. letech minulého století, v následující dekádě převzala Renaudotovu cenu za autobiografickou novelu Místo. "Chtěla jsem napsat o tatínkovi, jeho životě, o tom odstupu, který mezi námi vznikl v mém dospívání," vysvětlila. Před několika lety se stala držitelkou Ceny Marguerite Yourcenarové za celoživotní dílo.

Z její tvorby čeští čtenáři donedávna mohli sáhnout jen po novelách Obyčejná žena a právě Místu, které v překladu Anny Kareninové roku 1995 jako jeden svazek publikovalo pražské nakladatelství E.W.A. Poprvé se ale Místo objevilo již roku 1989 v revue Světová literatura. Tehdy na jaře, půl roku před pádem komunistického režimu, Ernauxová prvně přijela do Prahy.

Když se osm let nato vrátila coby host veletrhu Svět knihy, konstatovala, že "už to není totéž město bez obchodů, bez reklam, polomrtvé, do něhož jsem mohla vstoupit až poté, co jsem si opatřila vízum a spoustu dalších potvrzení", řekla. "Množství turistů je zcela nesrovnatelné. Ještě to není typická západní metropole, ale už je to město, které je 'in'. Mělo by si však zachovat svůj charakter. A nejdůležitější je, zda jsou jeho obyvatelé šťastnější," uvažovala na veletrhu.

Zatímco v novele Místo se zabývá svým otcem, Obyčejná žena vypráví o její matce trpící Alzheimerovou chorobou. Spisovatelka se s ní vnitřně ztotožňuje a emocionálně prožívá konec jejího života. "Je to svědectví o prostředí takzvaných nižších vrstev francouzské společnosti. Líčí hmotné podmínky rodiny, postavení živnostníků a otcovo úsilí zařadit se do společnosti, obstát v očích lidí. Klidné, hodnotící líčení s nostalgickým odstupem," stojí v anotaci porevolučního společného českého vydání těchto dvou textů.

Spisovatelka Annie Ernauxová na čtení v německém Kolíně nad Rýnem, 2019.
Spisovatelka Annie Ernauxová na čtení v německém Kolíně nad Rýnem, 2019. | Foto: ČTK/DPA

Právě fakt, že česky vyšly společně, však Ernauxová na veletrhu Svět knihy kritizovala. Podle deníku Mladá fronta Dnes řekla, že tyto prózy spolu tak úzce nesouvisejí.

Annie Ernauxová pochází z chudší rodiny, rodiče vlastnili koloniál a její dědeček neuměl psát ani číst. S rodinou zpřetrhala styky po maturitě a nástupu na pařížskou univerzitu. Právě k této "zradě" příbuzných se ve svém díle opakovaně vrací. "Častým námětem jejích próz je zkušenost jakési neviditelné a těžko postižitelné mezery, která ji odděluje od ostatních. Proto se její vyprávění tak často odehrávají na pozadí rodinných a sociálně společenských reálií," napsala o ní Ladislava Chateau v Lidových novinách.

Ernauxová se zabývala proměnami dívky v ženu, matku, milenku či osamělou ženu obávající se stáří. Stejně tak psala o intelektuálce zavřené mezi čtyřmi stěnami nebo o incidentu, kdy v jejím dětství otec uhodil matku. "Nepřevládl ve mně strach, ale hanba za prostředí, v němž žiji a v němž je něco takového možné," vysvětlila, proč se k situaci vrátila v knize nazvané Hanba.

"Život člověka se pro mne odehrává v kruhu nejbližších. Mým cílem je přispět k poznání soukromého života jednotlivce či podobných jednotlivců, neboť věřím, že pomohu-li mu zorientovat se v jeho všední každodennosti, pomohu mu prohlédnout i návazný svět za hranicemi rodiny, což by mělo mít dopad i na situaci v širším lidském společenství," avizovala před lety v rozhovoru pro dvouměsíčník Světová literatura.

Před vyhlášením vítěze Nobelovy ceny za literaturu média vždy spekulují, kdo by mohl uspět. Protože nic jako veřejný seznam nominovaných ale neexistuje, spekulace nejčastěji vycházejí ze sázkových webů. Dle webu Nicerodds.co.uk měli letos nejvyšší šanci kanadská básnířka Anne Carsonová a francouzský prozaik Michel Houellebecq. V posledních letech se nestalo, aby sázkový web správně odhadl laureáta.

Jiná média letos tipovala, že Švédská akademie vyznamená pětasedmdesátiletého britsko-indického spisovatele Salmana Rushdieho, neboť ten nedávno přežil pokus o atentát. Útočník v USA se však Rushdieho pokusil zabít 12. srpna, to znamená v době, kdy už porotci Nobelovy ceny za literaturu zpravidla mívají neveřejný užší seznam favoritů.

Spisovatelka Ellen Mattsonová ze Švédské akademie letos upřesnila, že nominován může být "jakýkoliv autor špičkového, mimořádného díla". Komise přihlíží pouze k literárním kvalitám, talentu či tomu, jak se autor vyvíjí. "Mně osobně záleží na hlasu, který v tom díle slyším a jaký nikde jinde nezaslechnu. Je těžké to popsat, ale vždycky vím, když na takový hlas narazím," uvedla Mattsonová.

Řekla také, že některým autorům trvá celý život, než se vypíšou a dostanou do vrcholné formy. Proto bývají laureáti Nobelovy ceny zpravidla starší. "K jejich soukromému životu absolutně nepřihlížíme, posuzujeme výhradně literární aspekt," zdůraznila. Porotci zásadně čtou všechna autorova díla, některá vícekrát, aby je lépe pochopili.

Vloni Švédská akademie vyznamenala nyní třiasedmdesátiletého tanzanského spisovatele Abdulrazaka Gurnaha, o rok dříve Nobelovu cenu za literaturu získala dnes devětasedmdesátiletá americká básnířka Louise Glücková. Ani jeden nebyli známí širší veřejnosti a jejich díla se nedočkala překladu do všech jazyků. Čeština je v tomto ohledu výjimkou. Glückové zde vyšly sbírky Divoký kosatec, Noc věrnosti a ctnosti, nejnověji pak letos Zimní recepty, kolektiv autorů, které publikovalo Argo. Gurnahův román Ráj by ještě v roce 2022 měl česky zveřejnit Prostor.

Švédská akademie se jen pomalu vzpamatovává ze skandálu kolem sexuálního obtěžování, kvůli němuž bylo v roce 2018 odloženo udělení ceny, stejně jako z kontroverzního ocenění Rakušana Petera Handkeho rok nato. Handke byl kritizován kvůli popírání srbských násilností za války v bývalé Jugoslávii v 90. letech minulého století.

Akademie také slíbila, že při výběru laureátů Nobelovy ceny za literaturu bude více dbát na rovnoprávnost, ať už co se týče zastoupení žen a mužů, či jednotlivých světových regionů. Do poroty následně "vstoupilo mnoho nových lidí s novými pohledy" a již není složena jen ze "starých bílých mužů", říká Björn Wiman, kulturní redaktor švédského listu Dagens Nyheter. Ten před čtvrtečním vyhlášením vítěze tipoval, že letos porota zvolí "známější jméno".

Nobelovy ceny jsou každý rok udělovány ve stejném pořadí: jako první v pondělí přijdou na řadu laureáti za lékařství, o den později za fyziku a poté za chemii. Čtvrtek patří literatuře, pátek ocenění za mír. Následující pondělí sérii vždy uzavírá vyznamenání za ekonomii.

S Nobelovými cenami se pojí finanční odměny. Slavnostně budou předány 10. prosince, tedy v den výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Venezuelská vláda a opozice obnovily jednání, USA v reakci zmírnily sankce

Venezuelská vláda a opozice se dnes vrátily k rozhovorům, které loni v říjnu uvázly na mrtvém bodě. Washington v reakci povolil americkému ropnému gigantu Chevron částečně obnovit své aktivity ohledně těžby ropy ve Venezuele. Chevron tam přestal těžit kvůli sankcím, které vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura zavedla vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Zástupci venezuelské vlády a opozice dnes v mexické metropoli podepsali dílčí dohodu, v níž správu několika miliard dolarů zmrazených v zahraničních bankách svěřily OSN. Venezuelská aktiva budou postupně rozmrazována, aby zmírnila humanitární krizi v této jihoamerické zemi. Finance by mohly být využity například na zlepšení stavu zdravotnictví či elektrické sítě.

Americké ministerstvo financí uvedlo, že společnost Chevron může částečně obnovit aktivity společného podniku s venezuelskou státní firmou PDVSA, musí ale zajistit, že PDVSA nebude dostávat žádné příjmy z prodeje ropy společnosti Chevron.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na Karvinsku usmrtil vlak člověka. Provoz na trati vedoucí i do Polska, stojí

Na železniční trati mezi Bohumínem a Dětmarovicemi na Karvinsku srazil okolo 18:00 vlak člověka, který na místě zemřel. Provoz na trati vedoucí i na Slovensko a do Polska je přerušený. Řekla to policejní mluvčí Kateřina Kubzová.

"Bližší informace zatím nejsou známy. Okolnosti události zjišťují policisté, kteří jsou v tuto chvíli na místě," řekla mluvčí. Neštěstí se stalo poblíž dětmarovické elektrárny. Trať z Dětmarovic vede jednak přes Petrovice u Karviné do Polska a jednak do Českého Těšína a dál na Slovensko. Podle webu Českých drah potrvá přerušení provozu předběžně do 21:50.

Další zprávy