Kdo zabil sestru senátorovy manželky. Román nahlíží na bouřlivá poválečná léta v USA

Markéta Musilová Markéta Musilová
29. 9. 2022 12:00
Když těsně před Vánoci ve věku 87 let zemřela spisovatelka a novinářka Joan Didionová, nekrology oplakávaly jeden z nejzářivějších hlasů americké literatury, vůdčí osobnost stylu zvaného nový žurnalismus či nekompromisní a chladnokrevnou pozorovatelku USA.
O stahování amerických vojsk z Vietnamu (na ilustračním snímku je americký bombardér Boeing B-52 Stratofortress) se v románu doslechneme až v souvislosti s útěkem Ineziny dcery.
O stahování amerických vojsk z Vietnamu (na ilustračním snímku je americký bombardér Boeing B-52 Stratofortress) se v románu doslechneme až v souvislosti s útěkem Ineziny dcery. | Foto: akg-images / Profimedia

V Česku dosud příliš známá nebyla. Částečně za to může fakt, že jsme měli k dispozici jen dvě její knihy - memoáry Víc než další den, kde se specificky vyrovnávala se smrtí manžela a krátce nato i adoptivní dcery, plus román Lízni si a hrej. Dalším z důvodů může být fakt, že autorčina beletristická i publicistická tvorba je bytostně americká, úzce spjatá s tamním kulturním a politickým prostředím.

Díky česky nedávno vydanému, asi nejslavnějšímu románu Didionové nazvanému Demokracie, který v překladu Martina Pokorného publikovalo Nakladatelství Lidové noviny, se teď okruh jejích čtenářů nejspíš rozroste.

Joan Didionová doma v New Yorku, 2007.
Joan Didionová doma v New Yorku, 2007. | Foto: ČTK / AP / Kathy Willens

Narodila se a vyrostla v Kalifornii, jejíž krásu i krutost nasávala všemi smysly. Byla svědkem toho, jak stát po válce přitahoval imigranty, vnímala veškeré jeho pozlátko i moc spojenou s Hollywoodem. Kariéru zahájila články a esejemi ve společenských časopisech jako Vogue. Mezi romanopisci nebyla jediná - i periodika jako Playboy si tehdy zakládala na literárních sekcích a oslovovala přední spisovatele. Na jejich stránkách debutovali Roald Dahl, Margaret Atwoodová či Ian Fleming.

Didionová si získala čtenáře díky sžíravosti, s níž nahlížela na poválečnou Ameriku. Měla vysoce osobitý styl: také v románu Demokracie často vstupuje do textu a komentuje jej tak, aby si čtenář mohl udělat vlastní úsudek.

Později svůj zájem Didionová stočila k politické reportáži; psala dlouhé eseje pro New York Review of Books o občanské válce v přímořském státu Salvador a také kubánské emigrantské komunitě v Miami. V roce 1964 se provdala za Johna Gregoryho Dunnea, neméně úspěšného novináře a spisovatele. Díky němu, respektive jeho bratrovi Dominickovi, pronikla do Hollywoodu, kde stála za mnoha skvělými scénáři. V jejím filmu hrál mimo jiné Al Pacino, nejúspěšnější byl nejspíš remake slavného dramatu Zrodila se hvězda, v němž roku 1976 zazářili Barbra Streisand a Kris Kristofferson.

Právě literární, novinářská i scenáristická všestrannost Didionové měla zásadní podíl na podobě jejích románů. Na jednu stranu je pro ně typická žurnalistická úspornost a věcnost - od mládí zbožňovala Ernesta Hemingwaye -, stejně jako sevřenost či nestrannost, již čerpala u dalšího oblíbence Josepha Conrada. Zkušenost s filmem zase do jejích děl vnesla efekt zkratky, rychlého střihu a skoro až divadelní dialogy.

Demokracie není klasický román. S ohledem na turbulentní první polovinu 70. let minulého století, kdy se odehrává - spojenou s tichomořskými testy nukleárních bomb, válečnými konflikty po světě, v nichž Spojené státy sehrály nezanedbatelnou roli, spletitými vztahy soukromými i politickými -, asi nebylo možné vše zachytit lineárním, učesaným příběhem. I proto je text spíše sérií výjevů, záblesků z různých míst a dob. Častěji připomíná filmové obrazy či fotografie ze společenské rubriky, opatřené komentáři trefnými a vtipnými jako od Francise Scotta Fitzgeralda.

Začíná v havajském hlavním městě Honolulu, kde v rodině místní honorace dojde k vraždě. Obětí je sestra Inez Victorové, manželky senátora Harryho Victora, někdejšího neúspěšného prezidentského kandidáta, a vypravěčky románu, samotné Joan Didionové. Jako někdo, kdo pochází ze zcela jiného prostředí, Didionová s až chirurgickou přesností komentuje přežívající koloniální atmosféru na ostrově, jeho povrchnost a mnohdy až nepochopitelnou imperiální namyšlenost.

Inez je další z jejích postav utíkajících před vlastním životem, jeho absurditou, a hlavně nudou - podobnou Didionová ukázala v románu Lízni si a hrej. Nemalou měrou s tímto útěkem pomáhá záhadný muž conradovského střihu jménem Jack, tajný agent a dost možná někdo, koho bychom dnes označili za lobbistu. Jezdí po světě, navštěvuje večírky, a jak se postupně ukazuje, jménem Spojených států ovlivňuje dění a politiku i v těch nejvzdálenějších končinách. Má vše, co postrádá manžel Inez: kouzlo zakázaného ovoce, nespoutanost, vliv, o jakém se nesní ani zkorumpovaným politikům. I díky Jackovi dokáže slečinka z bohaté rodiny nahlédnout svět z druhé strany, do určité míry prozřít.

Název románu dle všeho odkazuje na slavnou prózu Henryho Adamse, která popsala politickou korupci ve vládě prezidenta Ulyssese Granta z 19. století.

Ač bývá Demokracie od Didionové opatřována nálepkou "politický román", v pravém slova smyslu jím není. Klíčové události se sice dozvídáme díky novinářčině zasvěcenému hlasu, ale vždy nepřímo, v náznacích či záblescích. Hrdinové pozorují mimořádně krásné mraky po testech jaderné bomby, o stahování amerických vojsk z Vietnamu se doslechneme až v souvislosti s útěkem Ineziny dcery tamtéž.

Obal románu Demokracie.
Obal románu Demokracie. | Foto: Nakladatelství Lidové noviny

Didionová k dění přistupuje ironicky, podle ní je demokracie skrz naskrz prohnilá, zkorumpovaná. Největšími hrdiny jsou ve finále ti, kdo se této mašinerii dokázali vzepřít, ať už je to hrdinčina tak trochu hippie dcera, či nakonec samotná Inez, jež nablýskané večírky v Honolulu a New Yorku vymění za práci v asijských uprchlických táborech.

Některá velká jména britské i americké literatury se k českému čtenáři dostávají se značným zpožděním. K postupné nápravě přispívá překladatel Martin Pokorný, který poslední dobou přináší jeden pozapomenutý klenot za druhým - od děl Muriel Sparkové přes Alici Thomas Ellisovou až nyní po Joan Didionovou.

Její romány představují mimořádně originální hlas, navíc stále aktuální v době převratných geopolitických změn a sociálních sítí, jež během vteřiny zkreslí a cokoliv přenesou na druhou stranu světa. Ani není těžké si představit, jak dnešní svět ovlivňují lobbisti Jackova ražení. Tím spíš je třeba si vážit těch, kdo se, v duchu principů demokracie, dokážou rozhodovat svobodně a za své postoje i bojovat.

Kniha

Joan Didionová: Demokracie
(Přeložil Martin Pokorný)
Nakladatelství Lidové noviny 2022, 268 stran, 299 korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 minutami

Venezuelská vláda a opozice obnovily jednání, USA v reakci zmírnily sankce

Venezuelská vláda a opozice se dnes vrátily k rozhovorům, které loni v říjnu uvázly na mrtvém bodě. Washington v reakci povolil americkému ropnému gigantu Chevron částečně obnovit své aktivity ohledně těžby ropy ve Venezuele. Chevron tam přestal těžit kvůli sankcím, které vůči autoritářskému režimu prezidenta Nicoláse Madura zavedla vláda předchozího amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

Zástupci venezuelské vlády a opozice dnes v mexické metropoli podepsali dílčí dohodu, v níž správu několika miliard dolarů zmrazených v zahraničních bankách svěřily OSN. Venezuelská aktiva budou postupně rozmrazována, aby zmírnila humanitární krizi v této jihoamerické zemi. Finance by mohly být využity například na zlepšení stavu zdravotnictví či elektrické sítě.

Americké ministerstvo financí uvedlo, že společnost Chevron může částečně obnovit aktivity společného podniku s venezuelskou státní firmou PDVSA, musí ale zajistit, že PDVSA nebude dostávat žádné příjmy z prodeje ropy společnosti Chevron.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Na Karvinsku usmrtil vlak člověka. Provoz na trati vedoucí i do Polska, stojí

Na železniční trati mezi Bohumínem a Dětmarovicemi na Karvinsku srazil okolo 18:00 vlak člověka, který na místě zemřel. Provoz na trati vedoucí i na Slovensko a do Polska je přerušený. Řekla to policejní mluvčí Kateřina Kubzová.

"Bližší informace zatím nejsou známy. Okolnosti události zjišťují policisté, kteří jsou v tuto chvíli na místě," řekla mluvčí. Neštěstí se stalo poblíž dětmarovické elektrárny. Trať z Dětmarovic vede jednak přes Petrovice u Karviné do Polska a jednak do Českého Těšína a dál na Slovensko. Podle webu Českých drah potrvá přerušení provozu předběžně do 21:50.

Další zprávy