Jak informuje dnešní vydání Lidových novin, v anketě pro Houellebecqa hlasovali například bývalý prezident Václav Klaus, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda ODS Petr Fiala nebo překladatelka Dana Hábová.
Na dalších příčkách se umístil životopis Jana Žižky od historika Petra Čorneje, vydaný Pasekou, a próza Tiché roky od Aleny Mornštajnové z nakladatelství Host. O čtvrté a páté místo se dělí americký historik Timothy Snyder s Cestou k nesvobodě, též vydanou Pasekou, a vzpomínková kniha esejisty a historika umění Josefa Kroutvora Poletování jednoho ptáčka, kterou na trh poslal Torst. V letošní anketě Kniha roku Lidových novin odpovědělo 153 respondentů.
Vítězný román Serotonin představuje životní bilancování agronoma Florenta-Clauda Labrousta, který se vrací na rodný venkov zničený globalizací a vzpomíná na bývalé lásky.
Próza Michela Houellebecqa vypráví především o existenciální nechuti, absenci smyslu vlastního životního příběhu a rozvalu vůle, který protagonista zažívá. Román se jmenuje po takzvaném hormonu štěstí.
"Fiktivní antidepresivum umožňuje hrdinovi románu Serotonin přežít další den, je to ale život uměle udržovaný, na psychické rovině téměř vegetativní stadium. Svět mu nenabízí téměř nic, s výjimkou lásky a sexu, ale právě toho se mu také nedostává," píše o knize Ivan Adamovič v Lidových novinách.
Významným tématem románu je také globalizace. "Zbožštění volného trhu a ekonomické produktivity si Michel Houellebecq nevymyslel, v případě stávky farmářů v Normandii lze skutečně podojit krávy zemědělců v Irsku nebo Polsku a za dva dny lacinější mléko dovézt v cisternách - bez ohledu na rozumná ochranná opatření a krátké životaschopné ekonomické cykly. Jakou moc má v ruce muž na traktoru proti tabulkám byrokratů proti představě zemědělství coby stroje na potraviny?" ptal se v recenzi knihy pro Aktuálně.cz novinář Petr Vizina.
Na druhém místě v anketě skončil osmašedesátiletý historik Petr Čornej s knihou nazvanou Jan Žižka: Život a doba husitského válečníka. Vyšla u příležitosti 600. výročí začátku husitské revoluce a navazuje na téměř 90 let staré dílo historika Josefa Pekaře, jehož výsledky rozšiřuje novými badatelskými poznatky.
"Byl to člověk nepochybně odvážný a statečný, ale také člověk velice impulzivní, protože lidé, kteří ho znali, ho označovali jako horlivého," řekl Čornej o Žižkovi začátkem měsíce v Táboře, kde knihu představil.
"Horlivý znamená zanícený, zapálený, a my víme, že právě ta horlivost i tehdy byla na překážku věcnějšímu nadhledu a kompromisnímu postupu. Dále to byl člověk s nesporným charismatem, jevil se jako podivuhodný, jedinečný, vymykal se svému okolí," doplnil historik, který na knize pracoval 16 let a psal ji po dobu 15 měsíců.
Výsledné dílo čítá 856 stran včetně obrazových příloh a je to historikova sedmá publikace tohoto typu. V rozhovoru pro sobotní Lidové noviny Čornej vzpomíná, jak se mu Žižka jako dítěti zprvu jevil jako hrdina bez bázně a hany. "Postupem času se člověk musel vyrovnávat s tím, že se mu tenhle obraz rozpadal. Žižka byl přes svou jednoduchost rozporuplná osobnost," líčí Čornej.
Třetí příčku v anketě obsadila šestapadesátiletá spisovatelka Alena Mornštajnová s bestsellerem Tiché roky, kterého se za půl roku předalo přes 55 tisíc výtisků. Vypráví o tom, zda se je možné vyrovnat se s vlastní osobností a škálou selhání, která si s sebou člověk nese životem.
"Mornštajnovou je třeba si hýčkat, tuto pozici obsadila s důrazem na popis nesnadných období naší minulosti a snahou ukázat zničující moc nenávisti i pokřivených páteří. Prodává už statisíce výtisků svých románů, aniž by sklouzla ke konspiračním teoriím, obviňování demokracie z vlastních nejistot či k prázdnému tlachání. A to dnes není málo," napsal o knize pro Aktuálně.cz novinář Aleš Palán.
Lidové noviny anketu Kniha roku pořádají od roku 1928. Stejně jako celý list zanikla po únoru 1948, obnovena byla počátkem 90. let minulého století.
Redakce každý rok oslovuje spisovatele, kritiky, editory, vysokoškolské učitele a další převážně humanitně zaměřené osobnosti. Tři knihy, které mohou jmenovat, nejsou nijak omezeny. Loni titul kniha roku získalo Raději zešílet v divočině od novináře Aleše Palána, předloni uspěl redaktor týdeníku Respekt Marek Švehla s knižním portrétem básníka Ivana Martina Jirouse nazvaným Magor a jeho doba.
