Rada běloruského PEN klubu v reakci upozornila, že 185 nevládních organizací bylo bez soudu a vyšetřování obviněno z ohrožení národní bezpečnosti.
"To vše jasně svědčí o existenci politického příkazu shora 'vyčistit' občanský sektor, což vlastně činí ze žalobců a soudců vykonavatele tohoto příkazu. A naše 'vina' spočívá v nesouhlasu s represemi, s násilím, v obraně svobody slova a ideálů humanismu," prohlásilo vedení klubu.
The Republican Public Association Belarusian PEN Centre was eliminated by the decision of the Supreme Court on August 9.
— PEN Belarus (@pen_belarus) August 10, 2021
We realize that this is part of the cleansing of the civil society. We are proud of our work, our friends, partners, and volunteers.https://t.co/UkdwoCLi4U
"Už nezbývají skoro žádné nezávislé hlasy. Úřady vypínají webové stránky, nejstarší běloruské noviny skončily. PEN klub je obviněný ze spolupráce se zahraničními agenty, což jsem já, protože žiji v Německu," řekla minulý týden serveru TheNation.com Alexijevičová, která kanceláře a činnost PEN klubu financovala z vlastních peněz v době, kdy v Bělorusku žila.
Třiasedmdesátiletá držitelka Nobelovy ceny za literaturu byla do čela organizace zvolena v říjnu 2019. Vloni se zapojila do protivládních protestů a stala se členkou vedení koordinační rady opozice.
Do minského bytu Alexijevičové se začátkem loňského září pokoušeli vniknout neznámí maskovaní muži. K literátce tehdy přijeli diplomaté ze sedmi zemí Evropské unie, mezi nimi i velvyslanci Česka a Slovenska, aby ji ochránili.
Několik dnů nato Alexijevičová odletěla do Německa. Tou dobou sílily represe režimu vůči disidentům, ostatní členové vedení opoziční rady již byli uvězněni nebo donuceni emigrovat. Alexijevičová v Německu zůstává dodnes.
"Když propukla revoluce, neustále jsme informovali o dění, mapovali jsme, kdo byl zatčen, sháněli a platili jsme jim právníky. To vše je dnes ilegální," shrnuje Alexijevičová. V rozhovoru také popisuje nedávný incident, kdy učitelka v běloruské třídě před dětmi roztrhala fotografii Alexijevičové a zakázala dětem, aby čerpaly z jejích knih.
"Režim už skoro kompletně rozprášil občanskou společnost i opozici. Někteří skončili ve vězení, další v zahraničí. Lidi jsou dnes paralyzováni ne nutně strachem, spíš zoufalstvím," říká spisovatelka, která v interview přirovnává současnou situaci k vrcholu stalinských čistek v Sovětském svazu roku 1937. "Bělorusko je na pokraji občanské války, situace je podobná té v někdejší Jugoslávii," varuje.
O nezdařené revoluci momentálně píše knihu. "Snažím se zodpovědět otázku, jak se v lidech probouzejí ty zvířecí pudy. Odkud se vzala ta brutalita v policejních zákrocích," naznačuje.
Sama podporuje, aby USA a Evropská unie na Bělorusko uvalovaly další sankce. "Opozice nevidí jinou cestu než další sankce a já souhlasím. Běloruské vedení se sankcí opravdu bojí. A ano, lidé kvůli nim přijdou o práci a bude to těžké. Ale spousta těch, kteří dnes ještě váhají, váhat přestane. Jinou cestu nevidím," dodává Alexijevičová, podle níž běloruská opozice potřebuje podporu Západu, stejně jako prezident Lukašenko spoléhá na podporu ruské hlavy státu Vladimira Putina.
"Ale ani Lukašenko, ani nikdo jiný nakonec dějiny nezastaví. Je nevyhnutelné, že Bělorusko se jednou stane svobodnou zemí. Otázka zní, jak dlouho to bude trvat. Když se mě dnes mladí Bělorusové ptají, co mají dělat, říkám jim: Učte se cizí jazyky, vystudujte obor. Připravte se na nové časy," uzavírá.
Běloruský režim se na nevládní organizace jako PEN klub poslední dobou zaměřuje. Koncem minulého měsíce tamní úřady nařídily ukončení činnosti 15 nevládním organizacím včetně lidskoprávního centra Human Constanta, spolku BelSetka Anti-AIDS nebo sdružení, jež pomáhá lidem s postiženími.
Prezident Lukašenko se nechal slyšet, že bude pokračovat v takzvané čistce neziskových organizací, které označuje za bandity a zahraniční agenty.
Centrum pro ochranu lidských práv Vjasna upozornilo, že většina nevládních organizací musela skončit bez předchozího upozornění. Spolky tak prakticky nemají možnost rozhodnutí úřadů napadnout. Časté jsou také razie v kancelářích a bytech aktivistů či novinářů.
