Próza nazvaná Civilizace, kterou v překladu Michaly Markové nedávno vydalo Argo, vychází ze známé teze antropologa a geografa Jareda Diamonda o tom, že latinskoamerickým indiánům během conquisty chyběly tři zásadní věci - koně, ocel a protilátky. Všechno to jim autor románu o jejich vítězství poskytl.
Kniha zároveň odpovídá na další Diamondovu otázku, totiž proč byl poslední vládce Inků Atahualpa zajat conquistadorem Pedrem Pizarrem a nebylo to naopak, tedy že by Atahualpa skoncoval s císařem Karlem V.
Spisovatel navštívil peruánskou metropoli Limu, kde se nechal inspirovat dějinami a folklorem Inků. Stejně tak studoval historii španělských conquistadorů. V románu nepředkládá žádný obrázek "ušlechtilého divocha". Inkové dobudou Evropu a přinesou jí spravedlivější sociální uspořádání, zemědělskou reformu či náboženskou toleranci. Jsou ale stejně ambiciózní, prohnaní, krutí a dobyvační jako někdejší evropští conquistadoři. "Stojím na straně indiánů. Psychologický motor knihy spočíval v tom, že jsem chtěl dát poraženým příležitost se pomstít, ale nechtěl jsem je zároveň idealizovat," vysvětlil autor španělskému deníku El País.
Ve sledu neuvěřitelně uvěřitelných událostí, v nichž hlavní roli hraje především Binetova hluboká erudice, znalost tématu a smysl pro humor, se kromě dějin setkáváme s výborně napsanými postavami. Musíme obdivovat inckého vojevůdce Atahualpu, vikingskou objevitelku Freydís Eiríksdóttir, kubánskou princeznu Higuamotu či mladého proutníka a smolaře Cervantese.
Každý je vybavený vším, co má mít správná románová postava - mnoha odstíny povahy, díky nimž působí dokonale uvěřitelně. Jejich prostřednictvím Binet popisuje ducha doby, v níž se zrodila dnešní globalizovaná společnost.
Všichni protagonisté mají také společný sklon k dobrodružství. Když se například kubánská princezna, Atahualpova přítelkyně, rozhodne nevrátit z Evropy do bezpečí rodné země, je to proto, že "ten běsnící, mnohoslibný svět se jí zamlouval: chtěla zjistit, kam po té cestě dojdou".
Čtenář postupně zjišťuje, že v Civilizaci nejde tolik o zábavnou hru na co by kdyby, ale o to, jak by indiáni vnímali základy naší křesťansko-evropské civilizace. A tak se s inckým dobyvatelem Atahualpou, obdivovatelem Machiavelliho, díváme na mnoho věcí očima užaslého objevitele. Ten evropské náboženství "přibitého boha", inkvizici, politiku 16. století nebo ekonomické vztahy komentuje a vykládá stejně nevěřícně, jako kdysi Nový svět popisovali jezuitští kněží nebo lodní deníky španělských a portugalských mořeplavců.
Binet také pracuje s takzvanými metatexty, když do románu vkládá právě takové lodní deníky. Jeden si píše Kryštof Kolumbus. Protože Bineta ale víc fascinují Pedro Pizarro nebo Hernán Cortés, přiřkne Kolumbovi úlohu naivního, všemi podváděného hledače zlata.
Kromě toho spisovatel využívá dopisů nebo prvků pikareskního románu. Vytváří fiktivní incké zpěvy či parafrázuje teze Martina Luthera, neboť v knize Inkové vyhlásí náboženskou toleranci. Luthera nechají odstranit na žádost vlivných bankéřů a války mezi protestanty a katolíky ukončí, když na vrata kostela ve Wittenbergu anonymně přibijí svých takzvaných 95 slunečních tezí. V těch mimo jiné stojí, že "neposkvrněné početí falešného spasitele Ježíše je jen báchorka vymyšlená nepochybně jako odůvodnění Mariina těhotenství, jež bylo nemístné, protože její muž Josef byl impotentní stařec".
Tento koncept literatury coby jakéhosi "remaku" historie devětačtyřicetiletý Binet vrchovatě použil už ve svém druhém románu, zábavné sémiologicko-konspirační hříčce Sedmá funkce jazyka. Díky Civilizaci dostal Cenu Francouzské akademie za román a televizní seriál chce podle ní natočit hollywoodská společnost Anonymous Content, podepsaná třeba pod detektivkou Temný případ.
Zájem čtenářů i diváků o stále oblíbenější žánr alternativních dějin si Laurent Binet vysvětluje pocitem konce světa. Víme, že fakta už se změnit nedají, ale že stačilo opravdu málo, aby vše bylo jinak - a to nám může dát jakousi naději.
Samozřejmě těžko říct, jakou naději Civilizace poskytne současným Latinoameričanům. Evropanům by ale otevřít oči mohla.
Laurent Binet: Civilizace
(Přeložila Michala Marková)
Nakladatelství Argo 2021, 288 stran, 398 korun.
